09.03.2021 16:36

Soubor Janáčkovy opery NdB uvede na programu ČT art premiéru nové inscenace Evžen Oněgin

Ve spolupráci s Českou televizí připravil soubor Janáčkovy opery NdB televizní premiéru nové inscenace EVŽENA ONĚGINA, kterou bude 29. března 2021 od 20:15 vysílat program ČT art.

Při této příležitosti je spuštěn benefiční prodej vstupenek, jehož výtěžek poputuje Sociálnímu nadačnímu fondu města Brna a Jihomoravského kraje na pomoc lidem, které koronavirus dostal do těžké životní situace: www.socialni-nadacni-fond.cz/cs/nadacni-fond. Symbolické benefiční vstupenky je možné zakoupit na www.ndbrno.cz/opera-pomaha (v programu naleznete představení s názvem Evžen Oněgin – televizní premiéra) nebo na www.operapomaha.cz.

Česká televize se divadlu věnuje dlouhodobě. Navíc nyní, kdy diváci nemohou do divadel, jim přináší přímé přenosy představení každé pondělí. „Jsme rádi, že tuto nabídku obohacujeme mimořádnými tituly brněnských divadel. Evžen Oněgin k takovým bezesporu patří,“ říká ředitel Televizního studia Brno České televize Jan Souček a dodává: „Na letošní podzim chystáme spolu s Národním divadlem Brno odložený přenos Janáčkova Osudu v rámci projektu Opera Vision.“


Co by byl život bez romantických iluzí, ale je možné žít jenom v nich?

Do roku 2021 vstupuje operní soubor dalším dílem vztahových rovnic, tentokrát v jedné z nejslavnějších oper 19. století Čajkovského Evženu Oněginovi. Po velmi úspěšné inscenaci Pikové dámy je Evžen Oněgin návratem inscenačního týmu režiséra Martina Glasera, dirigenta Roberta Kružíka a výtvarníků Pavla Boráka a Markéty Sládečkové k dílu P. I. Čajkovského, velikána ruského romantismu. V hlavních rolích se diváci mohou těšit na špičkové sólisty – Lindu Ballovou (Taťána), Svatopluka Sema (Oněgin), Václavu Krejčí Houskovou (Olga), Jiřího Sulženka (Gremin) ad. Pro Svatopluka Sema a Lindu Ballovou půjde o debut v Evženu Oněginovi. Režisérem televizního přenosu bude Jakub Kořínek.

Na počátku Čajkovského nejslavnější opery byla spíše žertem prone­sená poznámka na večírku o tom, proč nezkusit jako námět Puškinův proslulý román ve verších o mladém petrohradském švihákovi, který znuděn životem ve městě utíká na venkov, kde se setká s naivní mla­dičkou Taťánou. Chladně odmítá lásku, kterou k němu Taťána vzplane, aby o několik let později pochopil, jaké chyby se dopustil, a že ji již nelze napravit. Čajkovskému se ten návrh zdál v první chvíli směšný, ale přesto ještě ten večer sáhl po románu a pochopil, že našel ideální předlohu.

Protože pořád sníme, pořád se honíme za marnými iluzemi a pořád se potřebujeme vztahovat k nějakému ideálu. Protože se zároveň musíme naučit přijmout život jaký je a zároveň se nesmíme přestat snažit, aby svět byl lepší. A musíme kvůli tomu ty sny a iluze většinou obětovat. To je často velmi bolestivé a dvě a půl hodiny nádhery, kterou nachystal Čajkovskij inspirovaný Puškinem, nám můžou k té cestě dodat sílu…
režisér Martin Glaser

Opera dostala podtitul lyrické scény o třech jednáních a Evžen Oněgin skutečně je pozoruhodným skloubením velmi komorních a intimních scén námětu vlastně netypického a prostého pro operu 19. století v kontrastu s romanticky pojatou orchestrací a sborovými scénami. Dlužno říci, že Čajkovského hudba ještě umocnila opravdo­vost a hloubku Puškinova příběhu a především momenty vyznání lás­ky hlavních hrdinů – ať to je slavná dopisová scéna Taťány, Lenského loučení se životem či árie knížete Gremina – patří právem k nejpopu­lárnějším v operním repertoáru. Čajkovského obavy, že se opera nebude hodit na velké jeviště a svou malou dramatičností operní publikum nezaujme, se ukázaly jako zbytečné. Naopak Evžen Oněgin je dnes stálicí na repertoáru divadel celého světa právě díky jedinečnému skloubení průzračných a elegantních Puškinových veršů a Čajkovského hudby, jež rozhodně za básníkovou genialitou nezaostává. Svou lyrič­ností i dramatičností odkrývá další a další vrstvy v duších Taťány, Oně­gina i Lenského v příběhu, který stále neztratil nic ze své aktuálnosti.

Tvorbu P. I. Čajkovského mám nejvíce spojenou právě s mými studentskými léty na konzervatoři a později na akademii. Jako violoncellista jsem k ní měl vždy velmi blízko, ať už jako sólista v jeho Rokokových variacích, či v komorní tvorbě anebo v jeho symfonických dílech. Domnívám se, že odkaz, který nám tento velikán zanechal, oslovuje se stejnou intenzitou stále novou a novou generaci mladých kumštýřů. Proto jsem přesvědčen, že stejně tak musí oslovit i mladé obecenstvo posluchačů. Jeho na jedné straně velmi niterná zpěvnost lyrických pasáží s velmi smělým rozmachem vášnivých erupcí hudebního jazyka na straně druhé nemůže nechat nikoho chladným.
dirigent Robert Kružík

http://www.ndbrno.cz/

Autor článku: Adéla Biravská

Soubor Janáčkovy opery NdB uvede na programu ČT art premiéru nové inscenace Evžen Oněgin

Inscenace

26.09.2022

Soubor 420PEOPLE pořádá v říjnu ve Studiu Maiselovka několik akcí

Pražské Studio Maiselovka, první oficiální prostor souboru současného tance 420PEOPLE, vás v říjnu zve hned na několik kulturních akcí, které pořádá. Ve středu 5. 10. se můžete těšit na IMPRO JAM SESSION IV., taneční improvizované představení s živou hudbou. V pondělky 3., 10. a 17. 10. se pak můžete zúčastnit nové minisérie večerů TALK O TANCI A FILMU s živými hosty, které se budou konat v rámci Festivalu tanečních filmů.

26.09.2022

Kouzelný cirkus se loučí: derniéra inscenace, která byla na repertoáru Laterny magiky 45 let

Ve středu 28. září, symbolicky v Den české státnosti, se naposledy odehraje na Nové scéně ND inscenace Kouzelný cirkus. V žánru tanečního i nonverbálního divadla byl Kouzelný cirkus nejdéle bez přestávky uváděnou inscenací na světě. Odehráno bylo téměř 6 500 repríz, v hlavních rolích se vystřídalo 22 Veselých klaunů, 25 Smutných klaunů, 25 Svůdců, 33 Venuší.

23.09.2022

Laterna magika vzdává hold inscenaci Kouzelný cirkus oslavnou derniérou

Ve středu 28. září, symbolicky v Den české státnosti, se naposledy odehraje na Nové scéně ND inscenace Kouzelný cirkus, která byla na repertoáru 45 let. V žánru tanečního i nonverbálního divadla byl Kouzelný cirkus nejdéle bez přestávky uváděnou inscenací na světě. Odehráno bylo téměř 6 500 repríz, v hlavních rolích se vystřídalo 22 Veselých klaunů, 25 Smutných klaunů, 25 Svůdců, 33 Venuší.