15.05.2019 11:18

Soubor Lauriger uvede barokní interludium Smrt a Láska

Divadlo Lauriger, specializující se na zpřístupňování latinského náboženského divadla, uvede v rámci Noci kostelů 24. 5. 2019 interludium ze hry Arnolda Engela SI. Obrazy z legendy o sv. Kateřině. Soubor aplikuje zásady tzv. poučené interpretace barokního divadla. Texty jsou ponechány v původní podobě a režijní pojetí vychází z dobových pravidel jevištního projevu.

Členy Divadla Lauriger jsou latináři a odborníci na barokní divadlo. Uvádění svých inscenací se věnují sice dlouhodobě od roku 1993, ale vystupují pouze sporadicky a nepravidelně. Interludium Mors et Amor představili současným divákům poprvé v rámci Muzejní noci v roce 2010. Další příležitost vidět zažít tento unikátní divadelní kus budou mít návštěvníci Noci kostelů v Husově kapli ČCE v Praze na Palmovce 24. května ve 20:30. Podrobnosti: https://www.nockostelu.cz/kostel/513/

Sv. Kateřina Alexandrijská patřila už od středověku k nejoblíbenějším světicím a její život se stal námětem řady uměleckých děl. Rádi se jím inspirovali i autoři jezuitských divadelních her. Z her o sv. Kateřině, které vznikly v českých zemích, se dochovala jako jediná hra Arnolda Engela Costis sive Catharis Partheno-Martyr Alexandrina (Kateřina, dcera krále Costa, panenská mučednice alexandrijská). Byla uvedena roku 1656 v Praze. Podle dobových svědectví prý se setkala s velkým úspěchem a publikum, složené z předních mužů království včetně arcibiskupa Harracha, si dokonce vyžádalo reprízu. Hra nikdy nebyla vydána tiskem.

Arnold Engel (asi 1620 Utrecht – 26. 4. 1690 Chomutov) se narodil na území dnešního Nizozemska, vyrostl a studoval v Praze a zde roku 1640 vstoupil do jezuitského řádu. V české provincii prožil prakticky celý život, a jak bylo u jezuitů zvykem, prošel celou řadou působišť. Projevoval také velké umělecké ambice. Vydal kázání, duchovní poezii i sbírku paralelních latinských a řeckých básní. Dlouho se snažil získat povolení ke zveřejnění svých her. Toho sice nedosáhl, ale připravené rukopisy šesti kompletních her, stejně jako úvod k soubornému vydání her, se dochovaly. Své hry Engel opatřil neobvykle rozsáhlými a přesnými poznámkami, které nejen zaznamenávají scénické proměny, hlasovou polohu zpívaných rolí apod., ale také komentují obsah hry. Ve všech hrách je přisouzen značný význam hudbě, sborovému zpěvu a scénickým efektům. Více informací: https://sites.google.com/site/dslauriger/

Husova kaple, U Pošty 6, Praha 8 – Libeň, nedaleko stanice metra Palmovka.
Pátek 24. května, představení začíná ve 20:30.

Foto: Vilém Faltýnek

Autor článku: Vilém Faltýnek

Soubor Lauriger uvede barokní interludium Smrt a Láska

Inscenace

02.04.2026

Činoherní klub v inscenaci Radostný výlet spojí dvě aktovky Thorntona Wildera

Pomíjivost života ukazuje inscenace Radostný výlet, která bude mít v pátek 3. 4. premiéru v pražském Činoherním klubu. Režisér Ondřej Sokol ji pojal jako antiiluzivní divadlo a herci v něm pracují s postavou jako s tématem s cílem ukázat, v čem je divadlo neopakovatelné. Během představení sestávajícího ze dvou aktovek, které napsal ve 20. letech 20. století americký dramatik Thornton Wilder, se na jevišti odehraje několik lidských osudů.

02.04.2026

Horácké divadlo Jihlava představuje premiéry nadcházející sezóny 2026/2027

Horácké divadlo Jihlava vedle původní české tvorby nabídne v 87. sezóně také silnou literární předlohu, novou interpretaci klasiky, hudební komedii z blízké budoucnosti a známý muzikálový titul. Prvním z titulů nové sezóny bude Anna Pammer v režii Michala Zetela. Další položkou na repertoáru bude Bílá velryba Hermana Melvilla v režii Ondřeje Štefaňáka,

01.04.2026

Janáčkova opera Národního divadla Brno uvede poprvé Händelovu operu Agrippina

Zapomeňte na předvídatelné hrdiny, nastala éra antihrdinů. Jejich lži a intriky jsou v Händelově opeře Agrippina v hlavní roli. Čeho je Agrippina schopna, aby získala císařský trůn pro svého syna Nerona? Agrippina bude na brněnském jevišti uvedena poprvé, a to v již osvědčené spolupráci se skvělým barokním orchestrem Collegium 1704 pod taktovkou Václava Lukse, v režii Martina Glasera, v poutavé scénografii Petra Vítka a s atraktivními kostýmy Martina Chocholouška.