21.01.2008 00:00

Spejbl s Hurvínkem snad naleznou dočasný azyl na Dlabačově

Praha 21. ledna (ČTK) - Divadlo Spejbla a Hurvínka hledá dočasný azyl. Jeho scénu v Dejvicích, kde působí od poloviny 90. let, totiž od léta čeká rozsáhlá rekonstrukce. Podle ředitelky Helena Štáchové by mohlo nalézt provizorní působiště v kinosále hotelu Dlabačov.

"Hledáme místo, kde bychom mohli po dobu přestavby divadla, která je spojena s kompletní opravou domu, v jehož suterénu sídlíme, hrát. Současně potřebujeme najít prostory, kam bychom přestěhovali archiv, loutky, kulisy i kanceláře. Sál na Dlabačově by nám vyhovoval, má odpovídající kapacitu i parametry. Věřím, že smlouvu s vedením hotelu podepíšeme," řekla dnes Štáchová ČTK. Zahájit "v novém" by Hurvínek se Spejblem mohli na podzim příštího roku.

Do Dejvic se tato scéna přestěhovala poté, co od roku 1945 půl století hrála v takzvaném hasičském domě na Vinohradech. Objekt byl pak vrácen Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska jako majiteli a střechu nad hlavou nalezla v bývalém dejvickém kině Svornost.

V říjnu 2010 divadlo oslaví 65 let pražské činnosti a 80 let své existence. Přesné datum Spejblova prvního vystoupení není známo, ale muselo to být na podzim roku 1920 v Loutkovém divadle Feriálních osad v Řemeslnické besedě v Plzni. Tam byl Spejbl jako cvičenec na hrazdě v přídavku dětského přestavení partnerem oblíbeného Kašpárka. Když tam Josef Skupa v roce 1930 zakládal první české profesionální loutkové divadlo, nemohl tušit, že se jeho dřevění protagonisté "dožijí" důchodového věku.

I když plzeňskou éru Štáchová pochopitelně nepamatuje, na toto město nevzpomíná ráda. Devět let totiž čelila žalobě tamního Městského ústavu sociálních služeb jakožto dědici zakladatele této scény, jehož vedení usilovalo o autorská práva na obě loutky. Teprve loni v srpnu potvrdil Nejvyšší soud rozsudky, podle nichž patří práva jí. Plzeňský ústav chtěl žalobou docílit toho, aby Štáchová nemohla užívat ochranné známky na loutky, které podle ústavu zasahovaly do jeho autorských práv zděděných po Skupovi. Známky zaregistroval v roce 1994 Skupův nástupce Miloš Kirschner. Po jeho smrti je jeho manželka a ředitelka divadla zdědila.

Během více než 80 let se o Hurvínka starali tři lidé. Po Skupovi ho v roce 1956 spolu se Spejblem převzal Kirschner, který loutky vyvezl do světa a naučil je mluvit téměř dvacítkou jazyků. Oporou mu byla Štáchová, která do divadla nastoupila v roce 1966. Také Kirschner si vychoval nástupce. Stal se jím po jeho smrti před 12 lety Martin Klásek, který do souboru přišel už jako šestnáctiletý v roce 1973. O rok později slavné dvojici poprvé propůjčil svůj hlas.

Ve vydavatelství Supraphon právě na CD vyšla Kirschnerova nahrávka s názvem Hurvínek a lupiči. Jde o hříčku z roku 1979, která je ukázkou vrcholného tvůrčího období tohoto druhého "táty" obou loutek. Na albu posluchači naleznou i dialogy Hurvínek na výstavě a Hurvínek na výletě, v nichž členy divadla tehdy podpořili Josef Bek, Milan Neděla a Dalimil Klapka.

Tento víkend stráví pražští loutkáři na tradičním zimním zájezdu do Berlína. V sále Urania pro téměř tisíc diváků uvedou celkem čtyřikrát představení v němčině Das Beste mit Spejbl und Hurvínek. "Do šesti německých měst se vrátíme na konci února. Předtím nás však čeká 14. února premiéra hry Jak pan Spejbl prášil, kterou jsem napsala společně se synem Milošem Kirschnerem. On je i autorem výtvarné podoby představení, současně jde o jeho režijní debut," dodala Štáchová.

Podle mluvčího vydavatelství Supraphon Vladana Drvoty patří nahrávky tohoto souboru k nejprodávanějším albům s mluveným slovem. Například jen na podzim vydané CD Hurvínkova zlatá zebra se drželo čtyři týdny na prvním místě hitparády, kterou podle prodejů sestavuje česká skupina Mezinárodní federace hudebního průmyslu - IFPI.

"Konkurenci pro Hurvínkova alba představují snad jen nahrávky Divadla Járy Cimrmana nebo Jana Krause," uvedl Drvota a upozornil, že v aktuálním žebříčku obsadila CD Divadla S + H druhé, páté a deváté místo.

Jiří Borovička pba

Autor článku: ČTK