Spor o práva na Spejbla a Hurvínka míří k Nejvyššímu soudu
Praha 6. října (ČTK) - Soudní spor o práva na loutky Spejbla a Hurvínka nekončí. Městský ústav sociálních služeb v Plzni, který letos v květnu po osmi letech soudních peripetií prohrál s nynější ředitelkou Divadla Spejbla a Hurvínka Helenou Štáchovou, si totiž podal dovolání. "Přišlo ve čtvrtek, vyrozumím strany a spis odešlu k Nejvyššímu soudu," řekla ČTK soudkyně pražského městského soudu Jaroslava Lobotková.
Divadlo v den pravomocné výhry jásalo, že se nyní může pustit do dlouho plánovaných projektů jako například do celovečerního filmu Hurvínek a legendy staré Prahy. O akci, kterou kvůli autorskoprávním sporům nemohli realizovat, prý měla zájem i společnost Warner Bros. Dovolání je mimořádný opravný prostředek, ale nemá odkladný účinek - do rozhodnutí Nejvyššího soudu tedy platí pravomocný verdikt, podle nějž práva náleží Štáchové.
Plzeňský sociální ústav je dědicem zakladatele divadla Josefa Skupy. Pražský městský soud dvakrát rozhodl, že práva na loutky patří Štáchové. Vrchní soud jednou tento verdikt zrušil, podruhé jej ale potvrdil. Se všemi právními závěry první instance se sice neztotožnil, ve věcech, které byly pro spor podstatné, s ním ale souhlasil. "V řízení skutečně nebylo prokázáno, že Skupa vytvořil výtvarné dílo, podle nějž byla loutka vytvořena, žalobce tak neusnesl důkazní břemeno," uvedla v květnu předsedkyně odvolacího senátu Dagmar Javůrková.
Plzeňský ústav chtěl žalobou docílit toho, aby Štáchová nemohla užívat ochranné známky na loutky, které podle ústavu zasahovaly do jeho autorských práv zděděných po Skupovi. Známky zaregistroval v roce 1994 Skupův nástupce Miloš Kirschner. Po jeho smrti je zdědila jeho manželka a současná ředitelka divadla Helena Štáchová.
Ve sporu šlo zejména o to, kdo je ve smyslu zákona autorem loutek. Sociální ústav tvrdí, že autorem je jednoznačně Skupa, Štáchová říká, že řezbáři Karel a Gustav Noskovi. Skupa dal řezbáři v roce 1919 náčrtek podoby loutky, která měla nahradit Kašpárka, Nosek o rok později vyrobil loutku Spejbla. Podle právničky ústavu byl jeho inspirací právě Skupův náčrtek. Právník divadla Miroslav Novotný ale namítl, že Noskova loutka nebyla Skupovu náčrtku vůbec podobná. Z některých písemností podle něj vyplývá, že Nosek na realizaci Skupovy představy neměl vhodné náčiní. Skupovi prý také řekl, že by se takové loutky děti bály, hovořil o zrůdě či dokonce monstru.
"Obecně se ví, že Skupa načrtl jakýsi náčrtek, ale jak vypadal, zda splňoval požadavky výtvarného díla, zda podle něj bylo postupováno, je pouze v rovině úvah," uvedla soudkyně Javůrková. Podle ní někteří svědci z řad Skupových kolegů vypověděli, že loutkám spíš propůjčil charaktery a hlas.
Soud plzeňskému ústavu nevyhověl ani pokud jde o práva na jména loutek. "Tady je situace jednodušší, protože bylo prokázáno, jak jména vznikla," konstatovala soudkyně. Vymysleli je otec a syn Kovalovi. Důkazem je diplom, který oběma vystavil sám Skupa. Děkuje jim za vytvoření jmen Spejbl a Hurvínek.
Štěpánka Zenklová hš
