Stopy Járy Cimrmana obsahuje stálá výstava v Malostranské besedě
Začátkem října tomu bylo 45 let, co se v Malostranském besedě v Praze poprvé představilo Divadlo Járy Cimrmana. Stopy fiktivního českého génia, vynálezce, cestovatele a vlastence v tomto prostoru mapuje stálá expozice, kterou otevřeli protagonisté této scény právě dnes. Relikvie, vystavené v uplynulých letech v suterénu rozhledny na Petříně, jsou instalovány ve všech prostorách tohoto objektu.
Česká mincovna při té příležitosti představila dvě pamětní medaile, které vydala k pětačtyřicátému výročí této scény. Zástupci Supraphonu jejím protagonistům předali dvojitou platinovou desku za 23.000 prodaných nosičů CD České nebe.
"Mám tu vždy spoustu vzpomínek. Když jsme začínali, byli jsme velice mladí, bylo nám kolem třiceti. Měli jsme dokonce ještě rodiče," řekl Zdeněk Svěrák.
Divadlo Járy Cimrmana stále úspěšně pátrá po odkazu populárního světoběžníka, jehož cestu lemují objevy, vynálezy, matematické vzorce, filozofické teorie a vyřešené kriminální případy. Projektoval Panamský průplav, o pouhých sedm metrů minul Severní pól a podílel se i na vzniku obyčejného cédéčka. Tehdy ovšem ještě dřevěného a pokrytého vrstvičkou včelího vosku; písmena CD totiž znamenají Cimrmanův Disk. Zprvu nezávazná mystifikace se postupně rozrostla do netušených rozměrů. Humor cimrmanologů, z jejichž patnáctky her řada citátů zlidověla, oslovuje stále nové generace diváků.
Už první představení hry Akt z pera Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka sklidilo nečekaný úspěch. Jelikož druhá část představení, jednoaktovka Domácí zabijačka, nebyla hotova, zvolili autoři náhradní řešení a úvod vyplnili "vědeckým seminářem" o životě a díle Járy Cimrmana. Díky ohlasu diváků se tak seminář stal pevnou součástí každého představení.
Přestože se autoři vyhýbali prvoplánové politické satiře, za minulého režimu nacházeli cenzoři v jejich narážkách na rakousko-uherské poměry řadu paralel. A tak se muselo divadlo mnohokrát stěhovat. V roce 1972 se přesunulo do Reduty, vzápětí dostalo zákaz účinkování v Praze, ale už v červnu i přes něj hostovalo Na zábradlí a na podzim se do Reduty vrátilo. V listopadu 1974 scéna vynuceně přešla pod agenturu Pragokoncert, která zabrala kulisy, kostýmy i rekvizity, takže herci hráli bez nich ve strahovské Sedmičce, v Klubu chemiků, na koleji 5. května a v Divadle v Řeznické. Po intermezzu v Kulturním domě Novodvorská v září 1975 se stěhovali do Braníka a od června 1984 působili ve strašnickém Divadle Solidarita. Dvacátou sezonu zahájili v roce 1986 v Malostranské besedě a na podzim 1992 poprvé přesídlili dobrovolně do Žižkovského divadla.
Když o sedm let později hostovali na festivalu Europalia v Bruselu, napsal vstupní motto dokonce český prezident. "Cimrman nás všechny přežije. Václav Havel," stálo v záhlaví výstavy o tomto všeumělovi. Jeho nápis zdobí i hlavní sál Malostranské besedy.
