Tajemství Zlatého draka se stalo základem dokumentu o Landovi
Představení Tajemství Zlatého draka brněnského Národního divadla, které vzbudilo rozporuplné reakce, se stalo odrazovým můstkem k dokumentárnímu filmu o spoluautorovi inscenace, hudebníkovi Danielu Landovi. Snímek Landův lektvar lásky autorů Eriky Hníkové a Richarda Komárka uvede Česká televize ve čtvrtek ve 20:00 na ČT2.
Tajemství Zlatého draka mělo premiéru loni na podzim a patří k nejúspěšnějším projektům Národního divadla Brno posledních let. I přes rozporuplné kritiky hru vidělo více než 15.000 lidí a na repertoáru zůstala i v letošní sezoně. Landa ve hře hraje a zpívá jednu z důležitých postav.
"Myšlenkou natočit takový dokument jsme se zabývali již od chvíle, kdy jsme se dozvěděli, že představení má v Národním divadle vzniknout," uvedl Komárek. Velkou měrou k tomu podle něj přispěly i velmi vyhraněné, někdy až hysterické reakce médií, způsobené účastí Landy na projektu. "Chtěli jsme se na celou problematiku podívat kriticky, z trochu většího nadhledu," podotkl.
Snímek Landův lektvar lásky ale nehodnotí představení z hlediska umělecké kvality. Tvůrci se údajně snaží skrze tuto inscenaci prozkoumat proměnu Landy od "skinheadského barda" z počátku 90. let až po současnost, kdy spoluzakládá takzvanou Legii zlatého draka.
Tajemství Zlatého draka sepsal s Landou a uměleckým šéfem činohry Národního divadla Brno Zdenkem Plachým ještě Jiří Šimáček. Publiku společně nabídli detektivní zápletku, kritiku společenských nešvarů, tajemné vize a proměnu hlavního hrdiny z cynického alkoholika v člověka, který je schopen pracovat pro blaho celku. Už v první sezoně se náklady divadlu několikanásobně vrátily, což je prý v činohře výjimečné.
Už několik měsíců před premiérou ale část kulturní obce protestovala proti Landově hostování v divadle. Vadilo jim xenofobní vyznění písní, které natočil jako lídr rockové skupiny Orlík, oblíbené mezi skinheady, ale nejen mezi nimi.
Landa patří k nejprodávanějším zpěvákům české populární hudby, nikdy se ale zcela nezbavil pověsti kontroverzního umělce. Podle dřívějšího vyjádření Plachého však Landa už dávno překonal svou minulost a v jeho současné tvorbě není nic závadného ani zavrženíhodného.
Zdroj: Dušan Kütner, kš
