V + W opustí zlínské jeviště
Téměř po třech letech se s diváky zlínského divadla rozloučí inscenace Když už člověk jednou je… aneb Autosalon Jana Wericha o dvojici Voskovec a Werich, kterou s uměleckým souborem nastudoval oblíbený režisér Jozef Krasula. Premiéra se uskutečnila 9. dubna 2009. Derniéru si mohou užít všichni zájemci v úterý 7. února 2012 ve Studiu Z. Půjde zároveň o jubilejní 50. představení této hry. Na legendární dvojici české kultury si už několik sezon hraje Radovan Král (Jan Werich) a Gustav Řezníček (Jiří Voskovec). Nápaditý slovenský režisér Jozef Krasula touto inscenací uzavřel triptych o životě tří českých velikánů. Jeho inscenace o Otu Pavlovi Jak jsem potkal lidi (2001) a Bohumilu Hrabalovi Život je zatraceně krásnej (2005) patřily spolu s touto hrou mezi nejvyhledávanější v repertoáru Studia Z.
„Proč Autosalon? Nehledě k tomu, že Jan Werich byl vášnivý milovník aut, sám o sobě na sklonku života napsal Jiřímu Voskovcovi toto: můžeš si mě klidně představit, že jsem rolls-royce. Nepojízdný rolls-royce. Ucházej mi pneumatiky, brzdy jsou sjetý, karburátor bere falešný vzduch, elektrika je v hajzlu, svítí jenom jedna lampa, utěráky nejdou, klaxon netroubí, dělám na tom celej den od rána do noci, ale nevyjedu z garáže. Jsem ovšem rolls-royce. Stříbrný. Přelud,“ vysvětlil režisér Jozef Krasula.
„Inscenace je svěží a svižnou koláží, malou cestovní revue napříč dobou, životem a tvorbou Jana Wericha. Přes dadaistickou bezstarostnost počátků Osvobozeného divadla se přeneseme do doby jejich ostré, politicky angažované satiry ve třicátých letech až k tomu, že Osvobozené divadlo se stane nepohodlným. Voskovec a Werich ho musí zavřít a emigrovat před nebezpečím fašistického Německa do Ameriky. Sledujeme snahu Voskovce, Wericha i Ježka o prosazení v zemi svobody se svým klaunským humorem, jejich povzbuzující projevy přes oceán okupovanému Československu, ale i úmrtí Jaroslava Ježka v americkém exilu. Sledujeme návrat Jana Wericha do vlasti po válce, jeho účinkování ve filmu Císařův pekař a pekařův císař, slavnou forbínu s Miroslavem Horníčkem o vězení ze hry Ceasar, ale i jeho občanskou odvahu v roce 1968, to vše ve zkratkovité revuální podobě. Jízdou Werichovým životem se dostaneme až do sedmdesátých let, k jeho diskutovanému a problematickému podpisu Anticharty v roce 1977 a k okamžiku Werichova „odjezdu“ do oázy věčných klaunů,“ přiblížil děj dramaturg Vladimír Fekar.
Diváci se mohou těšit také na oblíbenou, melodickou a rytmickou hudbu Jaroslava Ježka, a to částečně i v živém provedení, nebo na slavnou taneční skupinu z Osvobozeného divadla Jenčíkovy girls. Na klavír živě hraje David Janík. Zazní známé skladby, jako je Bugatti step, Tmavomodrý svět, Ezop a brabenec, David a Goliáš, Hej rup, Plebejská, Nikdo nic nikdy nemá, ale i méně známé písně Evropa volá, Don Parola a Don Pandero nebo Usměrněná píseň.
Za úspěchem Krasulových inscenací stojí také nepřehlednutelná výtvarná poetika Františka Liptáka, který patří k absolutní scénografické a výtvarnické špičce na Slovensku.
