Ve Zlíně bude další premiérou Mistr a Markétka
Bulgakovův stejnojmenný román patří bez nadsázky mezi nejvýznamnější a nejoriginálnější díla světové literatury. Jde o podobenství napsané formou fantastické grotesky s filozofickým jádrem, v němž autor fascinujícím, imaginativním a nesmírně zábavným způsobem zkoumal otázku lidské zbabělosti a úděl člověka v odlidštěném světě. Román byl výrazem Bulgakovova hledání smyslu lidského bytí v apokalyptické době. Dílo se dotýkalo věcí nalézajících se doslova mezi nebem a zemí…
Autor zasadil děj do zdemoralizované Moskvy 30. let minulého století, kde se během několikadenní mise Ďábla alias démonického profesora černé magie Wolanda a jeho kuriózní svity, začnou dít podivné věci. Takzvaně "řádní" občané se stávají oběťmi poťouchlých kousků Wolanda a jeho kumpánů. Demaskováno je pokrytectví, přízemnost, chamtivost, sobectví, hloupost. Woland totiž není tradiční ďábel, trestá zlo a pomáhá dobru, je to kosmická síla a současně prostředník mezi nejvyšším božstvím a pozemským světem. Hlavní dějovou linkou je pak příběh Mistra, zvrácenou ideologií zdeptaného autora zavrženého románu o Pilátu Pontském, a jeho milé Markétky, která je pro záchranu Mistra a jejich lásky ochotna spojit se třeba i se samotným peklem. Filozofické jádro díla tvoří jeho biblická část, jež líčí události kolem ukřižování Ježíše Krista (zde Ješuy Ha-Nocri).
Autor jevištní verze a současně režisér inscenace Dodo Gombár (v našem divadle inscenoval např. Šumaře na střeše) ve své dramatizaci románu ctí původní předlohu a uchovává všechny vrstvy díla. Využívá jeho dramatičnosti a "divadelnosti", která mu dovoluje "pohrát" si s několika časovými pásmy; uplatňuje též princip "divadla na divadle". Vznikla tak svébytná, originální adaptace díla.
O svých záměrech Dodo Gombár říká: "Spolu s herci a celým tvůrčím týmem se pokusíme pohybovat se volně v čase a přitom neztratit nic na srozumitelnosti, budeme klouzat po nejtenčí hranici mezi realitou a fikcí, budeme pracovat s maximální jevištní iluzí, vzápětí s totální deziluzí, pokusíme se zamyslet nad mnoha nekaždodenními otázkami jako je víra ve věci nadpozemské a její potřeba v životě pozemském, pokusíme se uvidět Boha v Ďáblovi a Ďábla v Bohu, zpochybníme sílu skutečné fatální lásky, abychom v ní uvěřili, budeme mluvit o touze člověka po poznání, o podvědomí, o intimitě, o potřebě návratu k nadhodnotám… Naše inscenace bude mít podtitul „divadelní terapie“, takže by mělo dojít též k pohledu do podvědomí člověka-divadelníka a řekněme, celkem sentimentálně, i ke katarzi a určitému osvobození…"
Na scéně Jaroslava Milfajta, v kostýmech Michaely Hořejší se představí Zděnek Julina (mág Woland), Radovan Král, Jeanette Zapletalová, Jan Leflík a Hana Geržová j.h. (Wolandova suita), Rostislav Marek (Mistr i Ješua), Petra Hřebíčková (Markétka), Dušan Sitek (Pilát Pontský), Gustav Řezníček (básník Bezprizorný), Pavel Leicman (psychiatr Stravinskij a Matouš), Radoslav Šopík (redaktor Berlioz), Luděk Randár (Jidáš, udavač Maigel a režisér), Helena Čermáková (ošetřovatelka Praskovja Fjodorovna), Petra Domžalová (Praskovja za mlada a Anuška), Milan Hloušek (kritik Ababkov), Romana Julinová (vyšetřovatel), Tomáš Stolařík (předseda domovní správy Bosý).
Výraznou složkou inscenace je hudba Karla Albrechta.
Premiéra se uskuteční 15. října 2005 v 19 hodin ve Velkém sále divadla
Zdroj: divadlo@divadlo.zlin.cz
