30.01.2020 11:35

Zemřela PhDr. Jiřina Telcová, CSc.

Začátkem tohoto týdne nás zastihla smutná zpráva, ve věku devadesát jedna let zemřela zakladatelka a dlouholetá vedoucí Oddělení dějin divadla Moravského zemského muzea PhDr. Jiřina Telcová, Csc.

Narodila se 4. ledna 1929 v Brně. Na Filosofické fakultě Masarykovy university vystudovala v letech 1948–1952 divadelní vědu u prof. Franka Wollmana. Kariéru zasvětila především práci v Moravském zemském muzeu, kde založila, vybudovala a po celou dobu svého zdejšího působení vedla významné divadelně muzejní pracoviště – Oddělení dějin divadla.
Do Moravského muzea nastoupila v roce 1955 ve funkci vedoucí tzv. divadelního referátu při hudebně-historickém oddělení. Zde spravovala sbírku teatrálií, vybudovanou v éře brněnského Družstva českého národního divadla. Tato sbírka dokumentů české divadelní kultury v Brně vznikala systematicky od roku 1881 a byla původně soustředěna v archívu v budově českého Národního divadla na Veveří. Obsahovala písemnosti, fotografie, negativy, diapozitivy, plakáty, programy, scénické návrhy, makety scén, obrazy, busty, divadelní trofeje a relikvie. Část materiálu byla zničena za okupace při bombardování budovy divadla. Zbytek našel místo v budově zemského národního výboru v Brně. Po vydání divadelního zákona v roce 1948 mohla takovýto divadelní sbírkový fond spravovat pouze státní instituce. V tom smyslu bylo tímto roku 1949 pověřeno Moravské muzeum. K přemístění celého fondu došlo však až v roce 1951, aniž by byl nějak úředně předán a evidován. Odborný dohled a praktickou správu sbírky prováděli v té době externě bývalí členové družstva Antonín Skála a Vladimír Fojtík. V tomto de facto „bezprizorním“ období došlo k rozdělení fondu. Muzeum postoupilo převážnou část archiválií a část divadelních plakátů Městskému archívu v Brně, nejstarší plakáty převzala Státní vědecká knihovna v Brně.
Jiřina Telcová, kvalifikovaná teatroložka, zahájila svoji práci intenzivní revizí, determinací, evidencí a katalogizací převzatého fondu, záhy koncipovala vlastní sbírkotvorný program a hned v počátcích si vytkla náročný cíl – soustavně a komplexně dokumentovat divadlo na Moravě, získaný materiál vědecky hodnotit a poznatky prezentovat rozličným způsobem odborné i laické veřejnosti. Zpracovala různé historiografické přehledy, metodické pomůcky, zahájila výzkum významných moravských lokalit s divadelní tradicí atd. Na základě této činorodosti pak došlo 1. dubna 1957 k osamostatnění divadelního referátu jakožto divadelního oddělení Moravského muzea. Jiřina Telcová profilovala a řídila úspěšně toto divadelně muzejní pracoviště až do svého odchodu do důchodu v roce 1989. Pracovala zde však jako vědecká síla ještě do roku 1991. V kontaktu se svým bývalým pracovištěm je dodnes v blízkém kontaktu.

Odborně se Jiřina Telcová specializovala na scénografii, konkrétně na brněnské divadelní výtvarnictví od jeho počátků do současnosti. Systemizovala a vybudovala unikátní sbírku scénických a kostýmních návrhů inscenací brněnského divadla. Ve svém oboru publikovala řadu významných recenzí, statí a studií (bibliografie do roku 1991 viz In: Blecha, J., 1991: Problematika divadelního muzejnictví na příkladu jednoho odborného pracoviště. Diplomová práce, FF MU, Brno). K jejím zásadním pracím se řadí monografie Dramaturgie brněnského divadla v letech 1884–1974 (spolu s V. Telcem, Státní divadlo v Brně, 1974), Scénografie díla Bohuslava Martinů v brněnském divadle (Společnost B. Martinů, Praha, 1984) a Paleta a maska. Scénografie brněnského divadla v letech 1884-1944 (Moravské muzeum, Brno, 1988). Vytvořila mnoho scénářů úspěšných výstav a jiných popularizačních pořadů. Z nich připomeňme alespoň Jevištní výtvarnictví 1945-1960 (Dům umění města Brna, 1960), Československá scénografie (Moravské muzeum, 1964), Scénografie Miloše Tomka a Aloise Vobejdy (Moravské muzeum, 1965), Scénografické dílo Antonína Vorla (Divadlo bratří Mrštíků, 1967), Brněnský divadelní plakát (Moravské muzeum, 1969), Polská scénografie (Moravské muzeum, 1973), Leoš Janáček (Reggio Emilia, Itálie, 1978), 100 let stálého českého divadla v Brně (Moravské muzeum, 1984), Moravská scénografie (Dům umění, 1989) aj. Kromě toho přednášela dlouhá léta na hudebně dramatickém oddělení brněnské konzervatoře dějiny českého divadla. A neméně významnou se jeví též její literární tvorba – je autorkou mnoha povídek, fejetonů, esejů aj. Knižně byly vydány např. Válečniny, podiviny, loutkoviny a něco k tomu navíc (Kulturní a informační centrum města Brna, 2001).

Památce doktorce Jiřině Telcové, emeritní šéfové Oddělení dějin divadla MZM, budiž vzdána čest. Zůstane napořád v našich srdcích.

Jaroslav Blecha

Autor článku: Jaroslav Blecha

Zemřela PhDr. Jiřina Telcová, CSc.

Zprávy

11.09.2025

Busta Soni Červené byla odhalena ve Státní opeře

V úterý 9. září jsme si připomněli sté výročí narození Soni Červené, jejíž busta byla slavnostně odhalena ve Státní opeře, kde v mládí ztvárnila Carmen – postavu, která ji později proslavila po celém světě. Bustu z dílny sochaře Dominika Langa odhalila paní Dana Píchová z Nadačního fondu Soni Červené spolu se správní ředitelkou Opery ND a SO Jarmilou Levko. Na slavnostním zahájení vystoupil Pavel Černoch za klavírního doprovodu Šárky Knížetové.

10.09.2025

Repertoár Studia Ypsilon bude připravovat nová umělecká rada v čele s Martinem Dejdarem

Repertoár pražského Studia Ypsilon bude po pondělním odvolání ředitele Karla Františka Tománka připravovat nově ustavená umělecká rada. Tvořit ji budou členové souboru v čele s hercem Martinem Dejdarem. Tvorbu repertoáru, který by měl vést ke zlepšení hospodářských výsledků divadla, budou konzultovat mimo jiné s Blankou Pechovou, kterou pražští radní pověřili řízením městské příspěvkové organizace.

09.09.2025

Nová výstava v Českém muzeu hudby je věnována operní pěvkyni Soně Červené

Nová výstava v Českém muzeu hudby je věnována jedné z nejvýznamnějších osobností české i světové hudební scény, operní pěvkyni Soně Červené, u příležitosti stého výročí jejího narození. Tento výstavní projekt nabízí jedinečný pohled na život a tvorbu umělkyně, která svou mimořádnou barvou hlasu, širokým hlasovým rozsahem a nezaměnitelným charismatem ovlivnila pěvecké umění po celém světě.