Zemřela Zora Šemberová, první Prokofjevova Julie
Ve věku nedožitých sta let zemřela 9. 10. 2012 v Adelaide v Austrálii tanečnice, choreografka a taneční pedagožka Zora Šemberová.
Základy klasického tance získávala u Mme Gugenmoz a poté u Jaroslava Hladíka. V Paříži navštěvovala školu Olgy Preobraženské, v Berlíně studovala u Taťány Gzovské. Vedle klasiky ji zajímal výrazový tanec. Studovala u modernistky Rosalie Chladek v Laxenburku u Vídně; velký vliv na ní měla představitelka novodobého tance Jarmila Kröschlová. První významné angažmá získala v brněnském baletu, kde vytvořila např. roli Mariken v opeře Hry o Marii nebo Tao-Choa v baletu Makový květ, a především Julii ve světové premiéře Prokofjevova baletu. Následovalo angažmá v pražském Národním divadle, kde byla od roku 1945 sólistkou. Tady přibyly další nezapomenutelné role, například sólo v Lašských tancích a v roce 1950 titulní role ve světové premiéře Vostřákova baletu Viktorka.
V padesátých letech se začala věnovat choreografické práci. Spolupracovala s předními operními režiséry Bohumilem Hrdličkou a Alfrédem Radokem, s nímž spolupracovala na Otvírání studánek, vytvořených v roce 1958 pro Laternu magiku.
Od poloviny čtyřicátých let vyučovala Šemberová na pražské konzervatoři a krátce i na Akademii múzických umění. Ve svých studentech hledala osobnosti a vedla je ke kreativitě. Řada osobnostmi opravdu byla: Pavel Šmok, Vlastimil Harapes, Ladislav Fialka… a žák nejslavnější – Jiří Kylián.
V roce 1968 odjela na pozvání Reinera Radoka (bratrance Alfréda Radoka) do Austrálie vést herecké kurzy na Flinders University. Po invazi vojsk východního bloku do Československa se rozhodla v Austrálii zůstat. Vyučovala na univerzitě v Adelaide, kde byla jako vůbec první Čech v tanečním oboru poctěna čestným doktorátem. Zapojila se i do krajanského společenského života. Přispěla k založení České obchodní komory v Adelaide a aktivně se podílela na chodu tamního Československého klubu. V Austrálii také založila pantomimický soubor Australian Mime Theatre a vydala několik odborných publikací.
Po roce 1989 se několikrát vrátila do České republiky. V roce 1993 se stala čestnou členkou Národního divadla v Praze, v roce 1999 převzala cenu Thálie za celoživotní mistrovství a v roce 2005 získala cenu Gratis Agis za příkladnou propagaci České republiky v zahraničí.
