Po 23 letech se na pardubická divadelní prkna vrací Višňový sad

První premiérou 101. sezóny Východočeského divadla Pardubice bude Čechovův Višňový sad v režii Petra Novotného a v překladu Leoše Suchařípy. Hlavní role ztvární Jindra Janoušková, Kristina Jelínková, Petra Tenorová a Jiří Kalužný.

„Za posledních 30 let se nenašla snad ani jedna sezóna, ve které se na scénách českých a moravských divadel Višňový sad nehrál. To svědčí o mimořádné popularitě tohoto textu, a to je také jednou z odpovědí, proč se jím nyní zabýváme i v našem divadle,“ říká dramaturgyně Jana Uherová a dodává: „Vracíme se k němu po 23 letech. Ve Východočeském divadle diváci naposledy tleskali Michaele Lohniské jako Ljubov Raněvské v režii Jana Vostrého v roce 1987. Mimochodem, v této inscenaci hrála Jindra Janoušková, dnešní Raněvská, postavu služky Duňaši.“

Základním rysem všech Čechovových her je nedějovost. Místo dramatických situací se divákům předvádí atmosféra společnosti. Pokud ve hře dojde k nějakým zvratům či konfliktům, odehrávají se zpravidla za scénou. Přesto se v jeho hrách, které důsledně nazýval komediemi, odehrávají dramata, nejčastěji v duších jeho hlavních hrdinů. Višňový sad je v nedějovosti, dokonce nečinnosti, přímo krystalický. „Nejenom že se v něm nikdo nestřílí, ve všech Čechovových hrách někdo páchá sebevraždu nebo se přinejmenším o to pokouší, celá hra je prostoupena čekáním. Na statkářku Raněvskou, která se s dcerou vrací z Paříže, na výsledek dražby panství, na příjezd a odjezd vlaku. Ve vedlejších dějových liniích je rozehrána řada milostných poměrů, které ovšem nenajdou naplnění. Fakt, že se višňový sad musí prodat v dražbě, však nakonec není katastrofou, všechny aktéry osvobodí a donutí začít žít nový život. A to přece jenom skýtá velkou naději,“ upřesňuje Jana Uherová.

Jindra Janoušková se během krátké doby už podruhé setkává s Čechovem jako autorem – v Rackovi hrála Arkadinovou, ve Višňovém sadu bude Raněvskou, ani jedna postava jí však není blízká: „Avšak právě proto jsou pro mě zajímavé. Jsou to krásné role a úžasné příležitosti. Arkadina v Rackovi, to je strašný sobec, mnohem větší než Raněvská. Jak je možné, že Čechov psal takové baby? Zahleděné samy do sebe, do své krásy, svého postavení ve společnosti. Nejsou mi blízké, ale jako herečka se musím s nimi poprat, a to je velká výzva. Je to velký dar, že mě potkaly takové velké herecké příležitosti.“

Premiéry se uskuteční 16. a 17. října v Městském divadle, před první premiérou bude ve foyer zahájena výstava Jiná Provence pardubického fotografa Pavla Šmída.

Zdroj: smetana@vcd.cz