V Praze se poprvé představila buddhistická opera Bardo Thödol

Meditační mantry tibetských mnichů, taneční reje průvodců mrtvých buddhistickým zásvětím, poutavé světelné a ohňové efekty a především souhru etnických nástrojů a symfonického orchestru nabídla dnešní premiéra rockové opery Bardo Thödol.

Hudebně-dramatické dílo autorů Milana Steigerwalda a Pavly Forest Forstové uvedené ve slušně zaplněné aréně Metropolitního divadla v Praze Holešovicích inspiroval základní text tibetského buddhismu Tibetská kniha mrtvých.

V hlavní roli horolezce, který zahyne při výstupu na jeden z vrcholků Himalájí a poté prochází temným zásvětím, se představil Viktor Dyk. Při své pouti potkává různá zjevení a tantrická božstva. Jeho hříchy z předchozího života ho ale donutí se nakonec znovu vtělit.
 
Pána Smrti v díle ztělesnil operní pěvec Petr Opava, v úloze Univerzální dobroty se objevila sopranistka Miroslava Časarová. Mezi dalšími zde účinkuje i Daniela Langerová, Linda Faitová, Aneta Aberlová, Šáren Makovcová a Zuzana Dovalová. Část představení se odehrála v uličkách mezi diváky.

V rockové opeře dostaly svůj prostor různé hudební nástroje asijských národů, jako jsou mnohostrunné sitáry, tibetské mísy nebo dechový nástroj australských domorodců didgeridoo, a to vše v kombinaci s výkony padesátičlenného symfonického orchestru Bohemian Symphony Orchestra Prague. Chybět nesměly ani hrdelní tóny tibetských mnichů prozpěvujících mantry v doprovodu cinkání obřadních zvonečků.

Tibetská kniha mrtvých poskytuje návod pro živé bytosti jak úspěšně projít obdobím mezi smrtí a novým vtělením. Vznikla pravděpodobně v 8. století našeho letopočtu, kdy byla zřejmě poprvé zapsána. Až do 14. století však patřila k tajným naukám.

Metropolitní divadlo Praha sídlí v bývalém divadle Milenium a nabízí v jednom prostoru dvě scény. Vedle hudební se otevřela i scéna rocková. Jejími hlavními projekty jsou vedle nově uvedené Bardo Thödol i další dvě představení autorů Steigerwalda a Forstové - Oidipus Tyranus a Antigona.

Zdroj: Pavel Hortig, ar