Muzikálová Nová scéna v Bratislavě oslaví šedesátku
Bratislava/Praha 28. listopadu (ČTK) - Šedesátka znamená v lidském životě často začátek fáze bilancování a přípravy na poklidný odpočinek. Šest křížků na krku divadelní instituce značí bohatou, ale ještě nepříliš dlouhou tradici, na kterou lze úspěšně navázat a dále ji rozvíjet. Zvlášť pokud se jedná o populární muzikálové divadlo jako v případě bratislavské Nové scény. Historicky první představení bylo na jejích prknech odehráno 30. listopadu 1946.
Nová scéna Národního divadla vznikla v rámci poválečného rozvoje divadelní sítě na Slovensku. Za jejím založením stála snaha zpestřit kulturní nabídku a vytvořit "lidovější" obdobu reprezentativní národní kapličky. V adaptovaných prostorech bývalého kina Alfa v budově Živnodomu na bratislavském Kollárově náměstí se ovšem začínalo jak jinak než klasikou - Shakespearovou komedií Zkrocení zlé ženy.
Nová scéna měla od počátku co nabídnout - mimo jiné proto, že jádro jejího souboru přišlo z činohry a operety Slovenského národního divadla (SND). Zbytek herců pocházel z okresních scén a ochotnických spolků. Velkou odezvu si vysloužily klasické a moderní evropské kusy i dramata soudobých (někdy debutujících) slovenských autorů. Divadlo si záhy získalo početné publikum.
Zlom přišel v roce 1951, kdy se Nová scéna administrativně osamostatnila od SND (také vypustila ze svého názvu přívlastek "Národního divadla") a podle tehdy platných ideologických doktrín byla změněna víceméně na osvětový prostor pro děti a mládež. Příslušné změny repertoáru a reorganizace souborů se však ukázaly jako krok vedle a na počátku 60. let se již divadlo vrátilo zpět k původní koncepci. V následujícím období si pak udělalo jméno zejména díky aktuálním společensko-kritickým inscenacím. Ve stejném období se na jeho jevišti začal objevovat i žánr, kterým je Nová scéna proslulá dnes - moderní muzikál.
Husákovská normalizace načas Novou scénu paradoxně obohatila, neboť do jejího souboru přešly největší hvězdy zrušeného Divadla na korze, mimo jiných i Milan Lasica a Július Satinský. Postupem času Novou scénou prošla plejáda významných slovenských herců, někteří zde působí dodnes. Za všechny lze zmínit například Leopolda Haverla, Emila Horvátha, Zdenu Studenkovou či Andreje Hryce.
Od počátku 70. let byl k divadlu přičleněn adaptovaný prostor bývalé Astorky, který působil jako Studio Nové scény. Po sametové revoluci se Astorka (divadlo Korzo'90) osamostatnila a zůstaly v ní největší osobnosti činohry. Nová scéna se následně soustředila především na muzikálové produkce, z nichž řadu režíroval známý slovenský mág hudebního divadla Jozef Bednárik.
V posledních letech uvedla celou řadu proslulých kusů, například Hair (Vlasy), Jeptišky, Grandhotel či Pokrevní bratři, ale také úspěšné muzikály české provenience - Krysaře, Rebely či Kleopatru. Novinkami na jejím jevišti jsou kultovní slovenská díla Na skle malované a Neberte nám princeznu, ale také klasika žánru Hello, Dolly! v režii Milana Lasicy.
Právě toto představení si v posledním roce získalo nechtěnou publicitu, zejména díky vypjatému sporu představitelky hlavní role, české zpěvačky Heleny Vondráčkové s vedením divadla o honorář. Celá kauza skončila u soudu a dosavadní ředitelka Nové scény Wanda Hrycová v ní vidí hlavní důvod svého nedávného odvolání. Podle ministerstva kultury však byla zbavena funkce kvůli nesrovnalostem v hospodaření - divadlo jako státní příspěvková organizace údajně nepřiměřeně plýtvalo svými prostředky. Prozatímním vedením Nové scény byl na začátku letošního listopadu pověřen scénograf Miloš Pietor.
Zuzana Lizcová rmi
