03.04.2007 00:00

Newsweek: Na činohru už jen do špitálu, na letiště nebo do parku

Edinburgh 3. dubna (ČTK/Newsweek) - Když se nedávno 260 skotských divadelních fanoušků přišlo podívat na hru Black Watch, uvaděči je po dobře osvětlené betonové cestě lemované borovicemi dovedli do opuštěné továrny. Její obrovské betonové prostory totiž podle producentů hry o drsných zkušenostech skotských vojáků v Iráku vystihují atmosféru kasáren daleko lépe než divadelní sál. Podle divadelních expertů jsou diváci v dnešní době často unaveni sledováním hry pouze z "polstrovaných křesel", a tak stále častěji dávají přednost takzvanému divadlu specifického prostoru (site-specific theater), píše týdeník Newsweek ve svém posledním vydání. Hry z nemocničního prostředí se při tomto druhu představení inscenují v nemocnicích, představení s dětskými hrdiny ve školách a hry s cestovatelskou tématikou - třeba na letištích.

Hra Black Watch, která měla premiéru na loňském festivalu v Edinburghu, je drásavým příběhem o tom, jak se vojáci musejí vyrovnávat s obrovskými tlaky, jež na ně klade služba v poválečném Iráku. Regiment, jehož historie sahá až k jakobínskému povstání v 18. století, navíc čelí propouštění v rámci zeštíhlování britské armády. Je to silný divadelní kus, jehož efekt ještě umocňuje autentický prostor, ve kterém se odehrává. A právě to je cíl divadla specifického prostoru, jehož popularita je v současnosti na vzestupu. Podstata tohoto divadelního žánru spočívá v tom, že se hry inscenují na místech přímo souvisejících s jejich dějem. Diváci již měli možnost vidět představení, která byla odehrána třeba v nemocničních odděleních specializovaných na léčbu rakoviny nebo v opuštěných železničních prostorách.

Loni v létě autobus naložil diváky a odvezl je na edinburské letiště, kde skotská divadelní skupina Grid Iron uvedla svou hru Roam o pasažérech letecké dopravy. Letos v březnu měli zase novozélandští diváci možnost sledovat v jednom hotelu ve Wellingtonu hru o hostech, kteří kdy nocovali v jednom z hotelových pokojů. "Myslím, že lidé jsou unavení stále stejnými kusy, odehranými ve stejných prostorách. Dramata se odehrávají hned vedle nás - třeba na autobusové zastávce nebo v galerii," říká producent hry Hotel Paul McLaughlin.

Aspekty divadla specifického prostoru nás obklopují již několik desetiletí. Žánr vyrostl na základě vizuálního umění a performancí v 60. a 70. letech minulého století. Ale počty nových uvedení her tohoto typu narůstají.

Divadelní společnosti jako novozélandská McLauglinova společnost site-specific.co.nz nebo britská společnost Wilson+Wilson již prý pracují pouze na projektech specifického prostoru.

Judith Dohertyová, producentka společnosti Grid Iron, říká, že od založení společnosti před deseti lety se zájem o tento druh představení výrazně zvýšil. "Stále více společností se orientuje na projekty specifického prostoru, protože poskytují uměleckou výzvu. Navíc lákají nové publikum, které už může být trochu odrazeno tradičnějšími představeními," říká Dohertyová. Jedna z her společnosti Grid Iron o pěti mladých školácích se prý hrála na školních hřištích a v parcích po celé Británii a v Irsku. Při představení jim prý jednou přehradila cestu kolona 15 traktorů, které náhodou projížděly kolem. "Všechno to je o tom, jak ovládáte řemeslo. A my milujeme extra překážky," dodává Dohertyová.

lab mik

Autor článku: ČTK