Opera Rusalka bude v Mnichově podle dirigenta Hanuse ze života

Nejpalčivějších otázek lidské existence se bude podle dirigenta Tomáše Hanuse dotýkat příběh Rusalky v mnichovské inscenaci nejznámější české opery od Antonína Dvořáka. V prestižní Bavorské státní opeře mu bylo svěřeno hudební nastudování a přípravy v těchto dnech vrcholí. Režijní pojetí Martina Kušeje nelze vtěsnat do ustálených pojmů tradiční nebo moderní, řekl ČTK Hanus v telefonickém rozhovoru z Mnichova. Premiéra se v jednom z nejlepších operních domů na světě chystá na tuto sobotu 23. října. Titulní roli krásné víly ztvární lotyšská sopranistka Kristine Opolaisová.

"Musím říci, že i já jako hudebník cítím, že v Rusalce nejde v prvé řadě o pohádkové bytosti, ale že děj i hudba zde říkají velmi mnoho o člověku, o jeho srdci, jeho životní cestě," uvedl Hanus. Režisér Kušej podle něj od začátku dává najevo, že Dvořákova hudba je pro něj nejdůležitější, což jejich spolupráci velmi zpříjemňuje. Pochvaluje si ale i špičkový orchestr a zpěváky, jimž prý role sedí hlasově i herecky.

Většina hráčů studuje Rusalku poprvé a pracuje s velkým zájmem, míní dirigent. Hned na začátku zkoušek hudebníci po Hanusovi chtěli, aby jim převyprávěl děj. Je vidět i slyšet, že se do Dvořákovy hudby snaží opravdu proniknout, poznamenal. Ocenil rovněž hlasové kvality a muzikalitu pěvkyně Opolaisové. "Její projev je zdravou kombinací vroucnosti a živelnosti na jedné straně a velké inteligence na straně druhé. Navíc je skromným člověkem," tvrdí Hanus, který v loňské sezoně na této scéně debutoval s Její pastorkyní od svého oblíbeného Leoše Janáčka.

Dvořákovu hudbu má nesmírně rád a těší jej ji dirigovat jak v divadle, tak koncertně. "Mnichovská opera patří k nejvýznamnějším operním domům na světě, takže si velmi vážím toho, že mi Rusalku svěřili," uvedl.

České opery mají již na Hanusově repertoáru pevnou pozici. V roce 2003 spolupracoval na nastudování Janáčkovy Káti Kabanové ve Finské národní opeře jako asistent dirigenta Jiřího Bělohlávka, o dva roky dříve na uvedení Smetanovy Čertovy stěny v Národním divadle v Praze. Znovuuvedení obou inscenací pak sám také vedl. Od roku 2007 působil po dvě sezony jako šéf opery Národního divadla Brno. Před čtyřmi lety debutoval v Pařížské národní opeře s Janáčkovou Věcí Makropulos, v loňské sezoně sklidil za její provedení opět zasloužené uznání a zároveň ji nastudoval v pražském Národním divadle.

Je přesvědčen, že pro dirigenta je přirozené působit jak na koncertním pódiu, tak v operním orchestřišti. "Obě patří k sobě tak jako dýchání oběma plícemi a já chci do budoucna i nadále oběma plícemi dýchat," uzavřel Hanus. K jeho nedávným úspěchům v zahraničí patří například debut na festivalu Mostly Mozart v New Yorku, s Národní filharmonií ve Varšavě, londýnským Symfonickým orchestrem BBC, Ulsterským Orchestrem v Belfastu i u Brabantským Orchestrem v Eindhovenu.

Zdroj: Šárka Mrázová, mkv