11.07.2001 00:00

Anglosaská dramatika

Současná anglosaská dramatika

MAJA ZADEOVÁ: ODVRÁCENÁ STRANA KRVE A SPERMATU

O některých nedorozuměních spojených s novým britským dramatem - a o mnoha neznámých autorech

Obsah: Stephen Poliakoff, Julian Sims, Howard Barker, Athol Fugard, Simon Gray, Ronald Harwood, Stephen Jeffreys, Mark Ravenhill, Martin Crimp, Martin Mc Donagh, David Mamet, Tom Stoppard, Margaret Edsonová, David Hare, Conor McPherson, Jane Martinová, Paula Vogelová, Theresa Rebecková, David Harrower, Ayub Khan-Din, Marina Carrová

Výběr synopsí z posledních čísel bulletinu Divadelní a literární agentury Aura-Pont spol. s r. o. Listy z Aura-pontu. Následující texty si proto můžete objednat k bližšímu seznámení na adrese: Aura-pont, divadelní a literární agentura, Pí Karolína Dvorská, Radlická 99, 150 00 Praha 5, tel.: 53 12 57, 53 66 51, fax: 53 99 09, e-mail: aurapont@login.cz
Úplnou nabídku nově přeložených textů i textů došlých do agentury v originále naleznete na internetových stránkách agentury Aura-Pont: www.aura-pont.cz.

zpět

STEPHEN POLIAKOFF

Sweet Panic (Sladká panika)

Obsazení: 3 muži, 3 ženy
Do ordinace dětské psycholožky Clare vtrhne neočekávaně matka jednoho z jejích malých pacientů paní Trevelová. Její syn má odjet na víkend k rodičům svého spolužáka a jeho matka se obává komplikací. Dožaduje se toho, aby mohla s Clare zůstat přes víkend ve spojení. Clare ji ubezpečí, že bude pravidelně kontrolovat svůj záznamník... Ihned po návratu z venkova však musí čelit hrozivě rozrušené ženě. Svůj záznamník si během víkendu ani jednou neposlechla - dokonce jej strávila bez televize či rozhlasu. A tak se nedozvěděla, že malý George za své návštěvy u kamaráda zmizel. Dvoudenní celostátní pátrání nakonec skončilo úspěchem, když policie chlapce objevila v úkrytu v zarostlém koutě zahrady.
Mezi Clare a paní Trevelovou se rozpoutá podivný nemilosrdný souboj, jehož podstatu si ani jedna z žen dlouho neuvědomuje. Clare se snaží zachovat kontrolu - zároveň je však nevysvětlitelně přitahována umanutým úsilím paní Trevelové profesionálně ji zničit. Po několika "kolech" tohoto souboje dojde mezi nimi k jistému porozumění. Paní Trevelová se zřejmě spokojí s tím, že otřásla Clařinou profesionální rutinní jistotou a vyvolala u ní pocit paniky nad tím, že svět kolem se mění stále rychleji a smysl a důsledky změn nám zoufale unikají.
Podobný pocit se snaží dramatik vyvolat i u diváka: uvádí na scénu postavy frustrovaných rodičů, Clařina neúspěšného snoubence i její uzavřené, nekompromisní sekretářky - a především, prostřednictvím nahrávek i Clařina vyprávění, její malé pacienty. Největší otřes však Clare zřejmě způsobí setkání s devatenáctiletým Richardem, bývalým pacientem, který na první pohled vypadá jako mladý muž předurčený k úspěchu. Při bližším zkoumání se ukáže pravý opak: Richard je ve skutečnosti ztracená existence, jíž někdejší "profesionální" pomoc vybavila jen dalším traumatem navíc. Poliakoff považuje evidentně "sladkou paniku" z nejistoty za jedině zdravý - zdravý pro jedince i společnost - přístup ke skutečnosti.

Talk of the City (Co se ve městě povídá)

Hra v retro stylu přibližuje situaci v BBC ve třicátých letech, konkrétně v roce 1937. Zatímco se v Evropě schyluje ke kataklysmatu II. světové války, britské sdělovací prostředky hlásají politiku appeasementu. Mladý a bohatý producent BBC Clive, opozičně založený, se zoufale snaží prosadit dokument o tom, jak se žije Židům v nacistickém Německu. Pro svůj záměr chce využít Robbieho, populárního baviče a tanečníka, který má v BBC pravidelný živě vysílaný pořad. Ten se dá proti svým profesionálním zájmům angažovat v tomto riskantním podniku, který je v přímém rozporu s vládní politikou. Hra je aktuální zejména svým zobrazením obtížné reformovatelnosti obřích institucí.

Blinded by the Sun (Oslepeni sluncem)

Obsazení: 5 mužů, 3 ženy
Nejnovější, v Londýně úspěšně inscenovaná autorova hra z roku 1996 se odehrává v prostředí současné univerzitní vědy. Na jejím počátku sledujeme překvapivé jmenování čtyřicetiletého Ala do čela jednoho z oddělení katedry chemie na jisté anglické univerzitě. Profesor, který odchází do penze, dal ve výběru svého nástupce přednost právě Alovi před talentovaným vědcem Chrisem i před nejslavnější členkou oddělení, Elinor. Elinor se kdysi podílela na důležitém objevu, Chris na něm zřejmě právě pracuje. Po krátkém váhání však všichni uznají, že právě skromný Al se svými organizačními schopnostmi bude nejlepším vedoucím oddělení: dokáže jistě zajistit ostatním ty nejlepší podmínky k práci.
Zpočátku se zdá, že všichni budou spokojeni. Chris dokonce oznámí, že jeho výzkum je u konce. Právě on se stal objevitelem principu funkční sluneční baterie, problému, kterým se zabývá řada vědců na celém světě. Chris trvá na tom, že objev oznámí okamžitě po jeho veřejné demonstraci. Vědecké publikování objevu a přihlášení patentu však podezřele dlouho odkládá. Al začne pochybovat o reálné existenci vynálezu - a objeví dokonce, že jeho demonstrace byla podvod... Elinor, dosud Alův idol, zklame jeho očekávání, a postaví se za Chrise. Al musí vynaložit veškerou svou odvahu a diplomatický um, aby aféru zprovodil ze světa.
Po nějaké době se s Alem setkáváme jako s rodící se celebritou. Diskuse o Chrisově případu z něho učinila známého popularizátora problémů vědecké práce a významného vědeckého funkcionáře. Po dlouhé době se na půdě své univerzity setkává s Chrisem, který na něho (na rozdíl od své ženy Ghislane) kupodivu nezanevřel. Ala právě při probírání vlastních starých poznámek zaujal starý nápad, jak přeměnit kuchyňský odpad v energii. K jeho dotažení by potřeboval Chrisovu a Elinořinu spolupráci. Rána je však ještě živá, oba jeho nabídku ke společné práci odmítnou a Al je odsouzen k podobným mukám, která - možná - předtím připravil Chrisovi: Nebude mu dopřáno, aby svůj objev dokončil...
Hra sleduje neodvratný konec univerzitní laboratoře: z Chrise se stal význačný "létající profesor" a Elinořina práce už celá desetiletí nepřináší konkrétní výsledky - Al je nucen oddělení zrušit. Všichni se ještě jednou setkají, když je Elinor udělována významná vědecká cena. Brzy nato Elinor umírá.
Napínavý příběh z prostředí vědecké laboratoře připomíná věčné problémy "morální čistoty" lidských záměrů a snažení. Kde jsou hranice lidské touhy po prosazení a lze skutečně objektivně soudit jednání a pohnutky druhého? Al možná na konci příběhu nachází důvody, které vedly Chrise a Elinor k pro něho nepochopitelnému jednání. Čas však nelze vrátit ani zastavit...

zpět

JULIAN SIMS

True Colours (Vysoká věrnost barev)

Obsazení: 2 muži, 1 žena
Zdařilý konverzační thriller ze světa práce a podnikání.
Do rodinné firmy, zabývající se pronájmem služeb špičkových počítačových programátorů, nastupuje nová posila. Bezdětní manželé Wisemanovi, panovačný a mužsky šovinistický Roger a jeho mírná, byť trpkým humorem nešetřící žena Anne, se pomalu sžívají se Stephenem, který k nim nastoupil rovnou po studiích. Zprvu se zdá, že jeho kariéra u Wisemanů bude stejné krátká, jako působení jeho předchůdců. Avšak po několika jeho začátečnických chybách se začne Wisemanovým zdát, že do jejich zkomírající firmy zavál jeho prostřednictvím nový vítr. Jelikož ke klientům přistupuje Stephen bez Rogerových šovinistických a rasových předsudků, podaří se mu i zřejmý "obchod století" a jejich firma se stane hlavním dodavatelem programátorů pro zakázku na vybudování systému řízení polského vojenského letectva. Roger si postupně zvykne přenechávat veškerou práci - ale i odpovědnost - Stephenovi. A Stephen si tajně získává i náklonnost Anne, která je už znechucená Rogerovými aférami. Roger si ve své samolibosti jejich poměru nevšimne, začíná ho však znepokojovat, že platby z Polska stále nepřicházejí, a on přitom, aby mohl vyplatit zálohy svým programátorům, zastavil svůj a Annin dům...
Prozraďme jen, že Roger se díky své lenosti a omezenosti stal obětí Stephenova velkolepého podvodu - tím, kdo se směje naposled a nejlíp, je však Anne, která se dokázala osvobodit z citového vydírání slabošského manžela a přitom nepodlehnout iluzím, kterými se ji pokoušel uchlácholit milenec.

zpět

HOWARD BARKER

Ursula

Obsazení: 1 muž, 11 žen
Hra inspirovaná obrazem Masakr panenských mučednic od Cranacha staršího vypráví apelativní příběh o hodnotě panenství. Svatá Uršula, která si získala slávu tím, že vedla útěk 11.000 panen před Huny a před svými manžely (Slovník mučedníků), bohužel neexistovala, posloužila však jako námět Howardu Barkerovi k napsání hry o hodnotě panenství.
Kritika se vzácně shoduje, že hra o hodnotě panenství, o svatbě, o Kristu a mučednictví, pro ně byla - zcela proti jejich očekávání - velikým zážitkem. Zčásti patrně díky Barkerově imaginativní režii, rozhodně však také díky poetickým hodnotám textu.
Uršula se má vdát za muže se smutnýma očima, který je pánem 27 hradů. Uršula však slyší hlas Krista, a tak putuje po Rýnu, aby řekla svému nastávajícímu "Lituji, nemohu". Dramatickým protivníkem Uršuly je Matka, starší panna, v programu označená jako "dokonalá lhářka". V závěru hry Matka podléhá nápadníkovi Uršuly a ukáže se jako nymfomanka a žena posedlá nutkáním k rituální vraždě. Vyvraždění panen je pak ve hře zobrazeno jako triumf panenství.
Kromě poetických kvalit, na které se recenzenti odvolávají, je hra je patrně zajímavá také velkým počtem ženských rolí.

(Uncle) Vanya (/Strýček/ Váňa)

Obsazení: 5 mužů, 4 ženy
Známý anglický dramatik (jeho hru Pazour uvedlo v 80.letech ústecké Činoherní studio) se ve svém kusu z r. 1993 nechal inspirovat Čechovovou předlohou k jakési "metahře", hře - úvaze o Čechovových tématech, o něm samém jako dramatikovi a člověku, o lidské přirozenosti vůbec.
První dějství je jakýmsi groteskně razantním zhuštěním a zjednodušením děje a podtextů Čechovovy hry - až do okamžiku Váňova pokusu o zavraždění Serebrjakova. Zde je tento pokus úspěšný a Váňa se stane jakýmsi vůdcem pirandellovské vzpory postav vůči svému autorovi: všichni odhazují skrupule, odhodlávají se k činům, mění tím svou "image" a vyvolávají v tak druhých nové city a pocity, které vedou k dalším činům. Jelena se do Váni zamiluje. Jeho impotence však využije Astrov a Jelenu znásilní, ačkoli předtím jej začala fascinovat Soňa a její agresívní touha po mateřství. Soňa Astrova udusí, a tím naplní jeho hlubokou touhu po smrti. Jelena přizná Váňovi, že s Astrovem otěhotněla, ale láska mezi nimi zůstává neotřesena. Statek Vojnických však začínají ohrožovat podivné nárazy a uprostřed ruské roviny se náhle rozlije moře a pohltí samovar... V moři volá o pomoc topící se muž. Ženy vedené Vojnickou jej navzdory Váňovým domluvám zachrání. Ukáže se, že Váňa měl pravdu. Trosečníkem byl sám Čechov, který se předtím marně pokoušel své dosud žijící postavy (varováními, přinášenými těmi, kteří již zemřeli) přivést "k rozumu".
Ve druhém, mnohem kratším dějství přesvědčuje Čechov Váňu o tom, že jeho štěstí s Jelenou je jen iluzí - člověk zůstane až do smrti sám. Čechov umírá, moře ustupuje a vyvrhuje zpět samovar v němž lze opět navařit čaj.
V kratičkém třetím dějství Jelena (kterou anglické čechovovské překlady tradičně nazývají Helenou a připomínají tak vehementně její příbuzenství s mýtickou Helenou Trojskou) ve spodním prádle hovoří před velkým zrcadlem o své kráse a své lásce k Váňovi. Oba dosáhli pocitu absolutní blízkosti. A tak Jelena vrátí Váňovi revolver. Váňa zastřelí Jelenu, ale když má obrátit zbraň proti sobě, selže. Zabít jiného člověka je snazší, než zabít sám sebe. Váňa otřesen odchází. "On se vrátí," komentují situaci Vojnická a Soňa, klidně stáčejíce vlnu.

zpět

ATHOL FUGARD

Valley Song (Píseň údolí)

Obsazení: 2 muži, 1 žena (přáním autora však je, aby obě mužské role hrál jediný herec)
Hra známého jihoafrického autora odráží novou situaci v jeho zemi po pádu apartheidu. Jejími aktéry jsou starý pěstitel dýní, černoch Buks, jeho mladičká vnučka Veronika a Autor, bělošský liberál, který po návratu z emigrace koupil dům s pozemkem, na kterém hospodaří Buks a na kterém stojí i jeho domek. Když se Buks přesvědčí, že ho Autor nevyžene, musí se vyrovnat s jinou ztrátou - Veronika, jejíž písně nás hrou provázejí, se rozhodne odejít do města a stát se slavnou zpěvačkou. Autor ji v jejím rozhodnutí podporuje a Buksovi pomáhá najít sílu k dalšímu životu - v lásce k zemi, k proslulému kraji Karoo. (V newyorské inscenaci, hrál obě postavy sám Fugard.)

zpět

SIMON GRAY

Simply Disconnected (Spojení přerušeno)

Obsazení: 5 muži, 2 žena
S hrdinou více než dvacet let staré Grayovy hry Plně zaneprázdněn (kterou uvedlo s úspěchem v české premiéře divadlo Rokoko) nakladatelem Simonem Henchem se setkáváme v současnosti: Simon žije po smrti své ženy Bětky na venkově "v ústraní". Ani odpojený telefon však nezabrání jeho prokletí - i tady ho najdou jeho bližní se svými problémy. Většinu z nich již známe z předchozí hry: je tu jeho bratr, učitel Stephen, momentálně čelící obvinění z pederastie, přítel Jeff, dnes úspěšný autor cestopisů, a jeho věčné partnerské problémy, i "sebevrah" - pronásledovatel Julian Wood. Simon čelí těmto nájezdníkům, ke kterým se přidal i nový párek parazitů, jeho mladá hospodyně a její druh, se svou obvyklou nesnesitelnou blazeovaností a netečností. Teprve závěr hry prozradí, že Grayův hrdina se uvnitř přece jen podstatně změnil. Namísto snobského Wagnera poslouchá teď Simon v každé volné chvíli amatérskou nahrávku hlasu své mrtvé ženy. Simona Henche hrál v květnové premiéře v Chichesteru - stejně jako kdysi v Plně zaneprázdněn - Alan Bates.

zpět

RONALD HARWOOD

Equally Divided (Rovným dílem)

Obsazení: 2 muži, 2 ženy
Edith Taylorová netrpělivě očekává notáře Mowbraye. Ona, stará panna, obětující posledních patnáct let péči o nemocnou matku, kterou právě pohřbila, a její mondénní ovdovělá sestra Renata mají být seznámeny s matčinou poslední vůlí. Mowbray, vdovec, který si zvykl vylévat Edith své osamělé srdce, brzy přenese svou pozornost k její elegantní sestře. Poslední vůle rozděluje matčin majetek mezi obě sestry rovným dílem. To je pro Edith velkým zklamáním, protože se domnívala, že matka krátce před smrtí sepsala novou vůli, v její prospěch jako ocenění její oddané péče. Majetek navíc také není tak velký, jak Edith očekávala, a ztěží ji zabezpečí pro blížící se stáří. Mowbray však navrhne, že nechá u londýnské firmy odhadnout umělecké předměty, které Edithina matka náruživě sbírala. Když Mowbray pozve Renatu na delší oběd, Edith do domu přivede rychle a náhodně zvoleného antikváře Hilla. Ten se domnívá, že matčina sbírka má značnou hodnotu, varuje Edith před londýnskou odhadní firmou a slíbí, že se ještě vrátí. Mezi oběma staršími osamělými lidmi vznikne nečekaná sympatie.
Když se Renata v povzneseném stavu vrátí, nastane mezi sestrami "vyrovnávání účtů". Renata, která po svém manželovi zdědila značné jmění a dodnes muže okouzluje, obviňuje Edith z toho, že příčinou její nevyrovnanosti je to, že otec měl v dětství Edith raději. Edith se však její hysterií nenechá vyvést z míry. Otřes ze zklamaných nadějí přiměje Edith k tomu, aby poprvé v životě vzala svůj osud do vlastních rukou. Zatímco Renata se vrací do Londýna, do domu se vrací Hill s katalogy. Zjistí, že téměř všechny předměty v domě jsou originály nečekané hodnoty. Jeho vztah k Edith se natolik prohloubí, že jí navrhne, že nejcennější kusy před návštěvou odhadce vymění za napodobeniny a prodá je pro Edith postupně za nejlepší možnou cenu. Edith s plánem souhlasí, protože je přesvědčena, že takové řešení bude spravedlivé. Má na ně právo. Skutečně? Otázka zůstává viset ve vzduchu, Hill zatím sčítá všechny položky na svém seznamu.
Hra je ojedinělou příležitostí pro čtyři herce mezi padesátkou a šedesátkou. Prim zde navíc hrají vyhraněné ženské osobnosti.

Handyman (Pomocník)

Obsazení: 5 mužů, 3 ženy
Cressida a Julian Fieldovi žijí pohodlným životem na anglickém venkově spolu s Romkou, starým Ukrajincem, který emigroval do Británie po druhé světové válce. Romka je všeuměl, pomocník v domácnosti a víc než to: bývalý ošetřovatel Cressidina nemocného otce (v čase hry již po smrti), rodinný přítel a pro Cressidu bezmála náhradní otec, který s Fieldovými, kteří jsou katolíci, pravideně chodí do kostela. Jednoho dne se objeví policie a manželům Fieldovým oznámí, že Romka, plným jménem Roman Kozachenko, je podezřelý z účasti na genocidě více než 800 židů. Romka toto nařčení popírá a Julian Field přijde na nápad získat pro Romku židovského advokáta. Ti však dávají od podobného případu ruce pryč. Místo toho se dostaví advokátka Marian Stoneová, která má za muže žida, známého reportéra Geralda Stonea. Tato advokátka se případu neujímá proto, že by byla přesvědčena o Romkově nevině, ale proto že odmítá tyto opožděné procesy a hony na válečné zločince. Podle ní sám pojem válečný zločin implicitně vyjadřuje, že pouze některé - zvlášť do očí bijící brutality války jsou zločinné, zatímco jiné mohou být i hrdinstvím. Navíc se domnívá, že takovéto procesy jsou dvousečné. U takto starých lidí jde především o společenskou mstu, a o to, aby si ostatní lidé mohli připadat morálně bezúhonní. Podle jejího mínění mohou vést takové procesy spíše k rozvíření antisemitských nálad.
Romka je konfrontován se dvojím svědectvím z videozáznamu: prvním svědkem je Nikita Fedorenko, jeho spolubojovník z ukrajinské milice, který prožil 30 let v lágrech, druhým svědkem je přítelkyně Romkovy sestry, sirotek z jejich vesnice, dnes řádová sestra v Jeruzalémě, sestra Sophia. Obě tyto promluvy, vlastně monology epizodních postav, jsou velice přesvědčivé, napsané s velkým smyslem pro charakterizaci. Svědectví proti Romkovi jsou průkazná. Cressida se zhroutí, Romka se nepřímo přizná a obavy Marian se vyplní, a to právě v osobě Cressidy Fieldové, která v hysterickém záchvatu na závěr zpochybňuje Holocaust.

Another Time (Někdy jindy)

Obsazení: 4 mužské role (pro 3 herce), 2 ženy
Nedávný soubor Harwoodových her přinesl i tento u nás dosud neznámý kus.
Hra Někdy jindy se odehrává v padesátých letech v Harwoodově rodném Kapském Městě a v Londýně o pětatřicet let později - konkrétně v roce 1989, kdy jihoafrický režim apartheidu zažíval poslední etapu své existence.
Někdy kolem roku 1950 se židovský přistěhovalec Ike Lands jen s obtížemi vyrovnává s depresemi, vyvolanými těžkou chorobou a pocitem nemohoucnosti a viny, kterou cítí ke své rodině. Mezi ním a jeho ženou Belle je už léta napětí; Belle je živitelkou rodiny a jedinou radostí jejího života je obrovský hudební talent jejich syna Jeremyho. Učitelé Jeremymu doporučují studia ve Vídni a Belle je ochotna podstoupit jakoukoli oběť - když náhle Ike, většinou rodiny považovaný za neurotického hypochondra, umírá na mozkový nádor...
S Belle a jejími sourozenci Rose a Zadokem se po letech setkáváme v londýnském studiu, kam je Jeremy, dnes světoznámý klavírista, pozval na nahrávání své nové desky. Má před sebou těžký úkol: vysvětlit své matce, že na protest proti politice apartheidu zrušil koncert, který měl příštího roku dávat v rodném Kapském Městě. Vyřešil tak svůj vnitřní konflikt: koncertem měl vlastně splatit svůj dluh ke kapským občanům, kteří mu prostřednictvím veřejné sbírky umožnili kdysi náročná studia - zároveň by však pošpinil své jméno spoluprací s nemorálním režimem. Překvapivě nalézá nakonec u své matky pochopení, protihráčem je mu však jeho syn Leonard, obviňující svého otce z pokrytectví a přílišné závislosti na své "image" světové celebrity. Jeremy se brání: sám se cítí spíše synem svého otce: i on (zejména po svém ztroskotaném manželství) v sobě nese hluboký pocit nezařazenosti: jeho záchranou je svět hudby.

A Family (Rodina)

Obsazení: 4 muži, 4 ženy
Týden co týden se schází sedmdesátník Ivan Kilner se svými dětmi a jejich rodinami u nedělního oběda. Víkend, který sledujeme, je dramatickým vyvrcholením konfliktu, který v rodině skrytě léta dozrával. Ivanova vnučka Paula se nechce společné zábavy zúčastnit a patrně předstírá nemoc. Její strýc Freddie, lékař, její simulantství toleruje, protože tuší, že má hlubší příčiny. Paulina indispozice však neobyčejně pohoršuje jejího dědečka: Ivan chápe její chorobu jako projev nevděku a snahy distancovat se od příkladné soudržnosti jeho rodiny. A to právě v okamžiku, kdy chce uspořádat oslavu na památku výročí podivuhodné události. Když byl totiž jeho syn Freddie za války v Itálii zajat a prohlášen za mrtvého, Ivan se nechal vysadit jako parašutista na území ovládaném partyzány, svého syna našel a přivezl zpět do Anglie.
Pro Freddieho je však tato událost spojena s nikdy nezhojenou ranou: Dívka, kterou v Itálii na otcovo naléhání zanechal, spáchala po jeho odletu sebevraždu.
O demonstrační sebevraždu se po dědečkově spílání pokusí i Paula. Freddie uposlechne její zoufalé naléhání a oznámí rodině, že jeho neteř musí v zájmu svého zdraví opustit dům. Šokovaný Ivan, který si nikdy nepřipustil, že jeho tvrdé prosazování rodinné výlučnosti a neotřesitelného optimismu vedlo k všeobecnému pokrytectví, umírá.

J. J. Farr

Obsazení: 5 mužů
Dramatik nás ve své hře z r.1988 zavádí do velmi zvláštního prostředí: do domova pro katolické kněze, kteří z nejrůznějších důvodů "ochladli" ve své víře či se dostali do problémů, které jim znemožňují řádný výkon kněžského poslání. Mezi tyto muže patří i J. J. Farr, jehož návrat zbylá pětice obyvatel domova očekává. Bývalý kněz a dnes proslulý ateistický filozof Farr byl právě - za pozornosti světových médií - propuštěn nejmenovanou muslimskou organizací, která jej na Středním Východě před půl rokem zajala jako rukojmí. Farr se vrací vyčerpán na těle i na duchu, pronásledován mučivými zážitky... Na každé jeho slovo lačně čeká jeho obdivovatel Kenneth Lowrie, který je v domově nováčkem. Lowrie zcela propadl historickému pesimismu a ve Farrově racionalismu našel svou jedinou jistotu. Ke své hrůze začne časem chápat, že Farr prožil během svého zajetí konverzi. "Opuštěn" svým učitelem pokusí se o sebevraždu. Farr mu v ní zabrání a všichni pochopí, že v domově pro "padlé" kněze už pro něho, věřícího, není místa.

zpět

STEPHEN JEFFREYS

The Libertine

Obsazení: nejméně 6 mužů a 4 ženy
Hra o rozhodujících třech letech libertina a dvořana z restaurační Anglie Karla II. John Willmont, hrabě z Rochestru, skutečný člověk své doby, se proti všem svým dobrým zvykům zamiluje do herečky, v jejíž umění jako jediný uvěří a které pomůže na její cestě na vrchol popularity. Tím se ale zároveň tento libertin stává stále zranitelnějším a nevyrovnanějším a své problémy řeší alkoholem. Období přízně a přátelství Karla II se střídají s obdobími, kdy je zapuzen. Jeho problémem je, jak se zdá, ztráta smyslu života a známý libertin končí v náručí manželky a církve. Rochester byl člověk plný rozporů, anti-monarchický roajalista, ateista, který konvertoval ke křesťanství, lyrický básník, který se vyžíval v pornografii.
Životní osudy Hraběte z Rochestru posloužily za námět divadelní hry už jednou, George Etherage na jejich základě napsal hru The Man of Mode (Člověk podle módy), kterou se proslavil a která byla první skutečnou komedií mravů.

A Going Concern

Obsazení: 7 mužů, 1 žena
Londýn, 1996 - peníze leží na ulici - jen mít nápad, jak je vydělat. Chapel a synové, rodinná firma na výrobu kulečníkových stolů, strádá vinou pštrosí politiky dvou synů zakladatele firmy a nešťastnými zásahy seniora, který je už příliš starý. V rozpadající se dílně tak tři generace intrikují jedna proti druhé, kdo získá rozhodující slovo, protože firmu je stále ještě možné proměnit vhodným podnikatelským projektem ve zlatý důl. Tony, syn jednoho ze spolumajitelů, takový nápad má, ale v ustrnulém myšlení rodinné firmy není jednoduché ho prosadit. Jestliže se o to pokusí, je to za cenu poničení vztahů s otcem.
Jde jak o detailní naturalistickou studii, tak o nářek nad mizejícími hodnotami průmyslového věku a zároveň rozehrání prastarého mytického boje otců se syny.

zpět

MARK RAVENHILL

Shopping and Fucking

Obsazení: 4 muži, 1 žena
Značně depresivní dekadentní hra zobrazující svět modelovým způsobem a spoléhající na šokující výrazové prostředky. Homosexuální i heterosexuální vztahy jsou zobrazovány otevřeně, režijní poznámky nabádají k provedení "in natura". Přitom je těžké hru odsoudit jen jako módní zboží, jen jako vstřícný krok dobové poptávce po úchylnosti a voyerismu, protože přes svou krutost, nese přece jen závažné téma - téma inflace hodnoty člověka, inflace vztahů a narůstající bezvýchodnost společenského stroje naší civilizace.
Příběh začíná tím, že odchází Marek - majitel dvou lidí: Lulu a Robbieho. Zanechává je ve svém bytě. Kdysi oba koupil za dvacet liber od "tlustého chlapa" v obchodním domě, a teď už jich má dost, lezou mu na nervy. Odchází do ústavu, aby se léčil. Dvojici, která se na Markovi až doposud přiživovala, nezbude než se začít o sebe starat. Jako jediné východisko přichází v úvahu prodej drog. Mark se však neočekávaně vrací, protože porušil pravidla ústavu. Najde si prostituta Garryho, po kterém zpočátku chce jen jednorázové uspokojení. Vztah se ale komplikuje, protože tento mladičký chlapec chce v Markovi vidět otce. Robbie mezitím rozdá všech 300 tabletek extáze zdarma. Lulu a Robbie tak nejen přijdou o způsob obživy, ale dostanou se do tlaku ze strany překupníka, který jim vyhrožuje zmrzačením, jestliže do týdne neseženou peníze. Mark přivádí Garryho, se kterým hrají podivné hry, za něž mají dostat zaplaceno. Hra končí, když Garry chce, aby ho zmrzačili. V tom okamžiku Garry vypadává ze hry a není jasné, jak dopadl. Jeho peníze však Lulu a Robinovi zachrání zdraví, možná i život. Celá hra končí futurologickou vizí, ve které jde zase jen o sex (a hlavně o ten homosexuální) a o prodávání lidí.

zpět

MARTIN CRIMP

Attemps on her Life (Pokusy o její život)

Pokusy o její život lze nazvat i pokusy o novou strukturu hry. Jednotlivé obrazy jsou vlastně pokusy o uchopení imaginárního portrétu, jakési drama ve zrodu. Repliky nejsou rozděleny mezi postavy, jsou oddělené pouze jako promluvy odrážkami. Zároveň se ale nabízí další možnosti, jak text uchopit. Je Anna předmětem násilí nebo jeho strůjcem? Hru tvoří exkurze do různých prostředí i žánrů, sentimentální a idylické je záměrně konfrontováno s drsným líčením zvěrstev. Při premiéře v Royal Court Theatre Upstairs (v březnu 1997) bylo obsazeno šest herců a dvě herečky.

zpět

MARTIN MC DONAGH

The Beauty Queen of Leenane (Královna krásy z Leenane)

Obsazení: 2 muži, 2 ženy
O Mag, obtloustlou sedmdesátiletou ženu, se stará její neprovdaná dcera Maureen, obě ženy se nenávidí a dělají si naschvály. Mag je závislá na své dceři, bojí se, že by mohla přijít o svou pečovatelku, Maureen za to matku nenávidí a domnívá se, že jí zkazila život. Pro čtyřicetiletou nepůvabnou Maureen se naskytne poslední příležitost, jak založit normální partnerský vztah a to s bývalým spolužákem, mužem jménem Pat. Toho nejprve vyděsí nenávist, se kterou se u Mag a Maureen setká, pak ale píše Maureen, že by ji rád sebou odvezl do Bostonu a žil s ní. Matka však dopis přečetla a zničila. Když to pak vyjde najevo, je bohužel pozdě. Maureen Mag nejprve týrá, aby z ní dostala, co vlastně stálo v dopise, který spálila, a když zjistí, že je na všechno pozdě, zabije matku pohrabáčem. Pat odjede o Ameriky, kde se ožení, Maureen odjíždí pryč z domu.
Ve hře jako poslíček figuruje ještě Patův dvacetiletý bratr Roy, který vnáší do hry hovadnou jalovost mládí odchovaného televizními seriály. To on z větší části tematizuje tenhle morytát z černé kroniky. S ním vstupuje do příběhu téma zhovadilého času, kdy výrostci mají za hrdinský čin rozbít hlavu co nejvíce policajtům (mimochodem motiv téměř shodný s Hrdinou západu). Roy hodnotí seriály podle toho, kolik se v nich vyskytuje děvčat v plavkách, kolik mordů se v kterém odehraje.
Stylově jde o naturalismus moderního, neliterárního, divadelně poučeného typu, hraničící až s karikaturou. Možno však pojmout i s nadsázkou jako morytát. Hra byla oceněna několika cenami (Evening Standard Award for Most Promising Newcomer, 1996, 1996 Writer s Guild Award for Best Fringe Theatre Play, 1996 George Devine Award for Most Promising Playwright).

zpět

DAVID MAMET

Cryptogram

Obsazení: 1 muž, 1 žena, 1 chlapec
Mametova hra z roku 1994 je rodinným dramatem odrážejícím současnou nejistotu v nejintimnějších lidských vztazích.
Desetiletý John se připravuje na výlet, který má podniknout se svým otcem a jeho přítelem Dellem. Tatínek se však z práce dlouho nevrací. John nemůže usnout. Když na naléhání své matky zamíří zpět do svého pokoje, najde otcův vzkaz - Robert své ženě Donny vzkazuje, že ji opouští. Dell utěšuje Donny a zdá se, že zaujme Robertovo místo. Donny si však v Dellově chování všimla jistých nesrovnalostí. Kde se u něho vzal vojenský nůž, který dříve patřil Robertovi? Dell se neubrání jejímu výslechu a přizná, že nůž od Roberta dostal za to, že mu půjčoval svůj byt ke schůzkám s jeho přítelkyní. Otřesená Donny Della vyhodí. Je přesvědčená, že všichni muži v jejím životě ji zradili.
O měsíc později se Donny pokouší uklidnit Johna, který má horečku, a dostat ho do postele. Je tu i Dell, který se snaží usmířit si Donny. Donny ho odmítá jako lháře a nahromaděné napětí si vybíjí na vystrašeném Johnovi, který oba vyrušuje neustálými návraty a podivnými otázkami o životě a smrti a tvrdí, že slyší hlasy, které ho volají. Chce od Donny přikrývku, která už čeká zabalená na stěhování... Aby se zbavila jeho neodbytnosti, dá Donny Johnovi do ruky otcův nůž, aby si sám pokrývku zase vybalil. John stoupá s nožem v ruce do svého pokoje.

The Old Neighborhood - Three Plays by D. M. (Staré sousedství - Tři hry D. M.)

(The Disappearance of Jews - Jolly - Deeny)

The Disappearance of Jews (Mizení Židů)

Obsazení: 2 muži
Dva muži před čtyřicítkou vzpomínají v hotelovém pokoji na společné mládí a probírají své problémy, které s přibývajícím časem (a patrně i alkoholem) začínají nabývat až existenciálního charakteru: zvláště Joey trpí zřejmě banalitou svého rodinného života, a tak se začíná svěřovat se svými sny. Proti prázdnotě své existence klade hloubku zážitků vězňů v koncentračním táboře, povznášející tradice života ve východoevropském štetlu, či dobrodružství prvních židovských průkopníků hollywoodského filmového průmyslu... Je ovšem zřejmé - a v tom tkví tragikomičnost hry - že jejich povědomí o všech těchto obdobích je stejně mlhavé, jako jejich vzpomínky na ztracené mládí.

Jolly

Obsazení: 2 muži, 1žena
Dialog muže a ženy, do něhož jen zřídka zasahuje druhý muž, ženin manžel. Rozhovor nabývá stále drásavější podoby: Jolly se bratrovi Bobovi svěřuje s potížemi, které má se svým nevlastním otcem po matčině smrti. Nejen, že se svou novou ženou odmítá stýkat se dál se svými nevlastními vnoučaty, ale odmítá dokonce Jolly, která se ocitla v nouzi, poskytnout jakoukoli materiální pomoc z dědictví po matce, které sám rozprodal. Jak však noc pokračuje, jako by Jolly i Bob "čistili" své staré rány - vzpomínají všechny ústrky a matčinu bezcitnost, s níž se museli vyrovnávat jako děti po jejím novém sňatku. Oba konstatují, že nikdy v životě nenabyli jistoty - jsou lidmi s podlomenou duševní silou. Ráno Jolly manželovi oznamuje, že Bob u nich ještě nějakou dobu zůstane, protože je "jediný, kdo ví. Protože tam byl."

Deeny

Obsazení: 1 muž, 1 žena
Dialog je spíše monologem ženy: zdánlivě abstraktní rekapitulace její životní zkušenosti, s níž se obrací k muži, jenž její vývody víceméně potvrzuje, se nakonec ukáže být rozhovorem, jímž končí jeden milostný vztah.

zpět

TOM STOPPARD

The Invention Of Love (Vynález lásky)

Obsazení: 20 mužů, 1 žena
Stoppardova nejnovější hra (prem. v září 1997) je lyricko-dramatickým esejem o životě, ale hlavně době Alfreda E. Housmana, viktoriánského klasického filologa a básníka. Stoppard tu téměř surrealisticky spojuje prvky řecké mytologie se studentským světem Oxfordu Housmanova mládí. Problémy překladů řecké a římské klasiky tu mají stejné místo jako ozvěny slavného procesu Oscara Wildea.
Vynález lásky, nejen jako povznášející, ale také drásavé lidské zkušenosti, připisuje Housman svému oblíbenému římskému básníku Propertiovi. V Propertiově případě, stejně jako ve Wildeově - ale také v případě Housmana a jeho platonické lásky k veslařskému kolegovi Jacksonovi - se jednalo o lásku homosexuální. V klíčové scéně hry Jackson Housmanovu lásku zdvořile odmítá.
Paralelu k příběhu nenaplněného a potlačeného Housmanova citu, jehož energii básník vtěluje do svého nenápadného překladatelského díla, tvoří ve hře osud vášnivého extroverta Wildea. Zvláštnímu světu Stoppardovy hry, jak postupně zjistíme, nakonec nechybí ani hořce paradoxní logika. Konflikt viktoriánského pozitivizmu s dekadentním skepticismem budoucího století se nakonec zhmotní v historickém faktu. Ironií osudu to byl právě "laskavý humorista" Jerome K. Jerome, kdo svým otevřeným dopisem literárnímu časopisu rozpoutal aféru, jež vedla k Wildeově procesu a jeho odsouzení k nuceným pracím za prokázanou homosexualitu.

zpět

MARGARET EDSONOVÁ

Wit

Obsazení: 2 ženy, 3 muži a 4 členný mužský sbor
Letošní hit americké divadelní scény, který se přesunul z Off Off Broadway na Off Broadway a pokračuje ve svých úspěších u publika i u kritiky (Pulitzerova cena za drama 1998). Moderní hra, která dokáže nabídnout kromě inteligentního humoru i závěrečnou katarzi.
Vivian, stárnoucí profesorka dějin literatury, se právě dozvěděla, že má zhoubný nádor v pokročilém stádiu. Rozhodne se pro experimentální, poměrně drastickou formu léčby, se značnými potížemi ji absolvuje, očekávaný výsledek se však neobjeví a Vivian v závěru hry umírá.
Jak se její stav horší, zvětšují se bolesti a zintenzivňuje se vědomí blížící se smrti, Vivian se vybavují obrazy z jejího života, vidí sebe sama, jak jedná se svým otcem, s profesorem, s žáky. Vivian je osamělá, jen jednou za ní na návštěvu přijde její bývalý profesor. Své problémy řeší sama, především v konfrontaci s knihou poezie, která byla její celoživotní láskou i prací. Její názory i postoje na jsou podrobeny zkoušce, svůj přísně vědecký pohled na život teď vidí na svých lékařích a cítí, že je nepostačující. Vztahy se zdravotním personálem jsou však bohatší a složitější, jeden z jejích ošetřujících lékařů je například její bývalý žák.
Hra si přes své náročné téma dokázala vyhnout lacinému sentimentu a přílišné melodramatičnosti. Hlavní postava děj komentuje, pokouší se udržet si nadhled, a až do posledních okamžiků se nezříká místy dosti ostré ironie.

zpět

DAVID HARE

The Blue Room (Modrý pokoj)

Hra o deseti milostných aktech
Obsazení: 1 muž, 1 žena
Nejnovější varianta proslulé hry Arthura Schnitzlera Der Reigen (u nás v překladu Josefa Balvína jako Rej, uvedeno pod titulem Dokolečka dokola), inspirovaná i neméně proslulým filmem Maxe Ophülse La Ronde. Slavný britský dramatik napsal svou adaptaci jako příležitost k virtuóznímu dvojkoncertu dosud mladých herců, vybavených však mimořádnou technikou a zkušeností (v londýnské i newyorské premiéře excelovali Nicole Kidmanová a Iain Glen). Druhým výrazným rysem adaptace je její zasazení do současné Británie - s její sociální strukturou i charakteristickými fenomény, které však dramatik příliš nezdůrazňuje. Ani v jednom, ani v druhém není Hare novátorem, jak obsazení všech deseti rolí hry pouhými dvěma herci, tak současné reálie použili adaptátoři Schnitzlerovy hry již před ním, text vyniká především nezaměnitelným Hareovým uměním dialogu - a jemné psychologie, která poněkud tlumí expresionisticky tvrdé Schnitzlerovo "poselství". Sexuální vztahy, poznamenané paradoxními mocenskými poměry mezi jednotlivými partnery, nejsou zdaleka tím jediným, co čtenáři (či diváku) z Hareovy hry utkví. V dialozích se totiž odráží individuální prožívání lásky a sexu každé z postav. Skoro by se dalo říci, že je jejich - sice ironickou - ale přece jen oslavou.

zpět

CONOR MCPHERSON

The Weir (Jez)

Obsazení: 4 muži, 1 žena
Do pravé irské venkovské hospody přivádí místní rodák, podnikatel Finbar, mladou ženu z města. Valerie v kraji koupila starý dům a Finbar, ač ženatý se touto známostí chce vytáhnout před kamarády, starými mládenci. Aby na mladou ženu udělali dojem, začnou jí muži vykládat typické irské duchařské historky ze svého života - na Valerii však tyto příběhy mají nepředvídatelný účinek. Vypráví mužům o své tragédii: její malá přecitlivělá dcerka zahynula při plaveckém výcviku a Valerie sama zažila podivné mystické spojení s mrtvou... Hloubka jejího neštěstí a utrpení každého z mužů zasáhne - vyrovnají se však s tímto zážitkem každý po svém. Finbar a Jim se vytratí a s Valerií zůstane Jack. Vypráví jí příběh svého života, zmarněného zaslepenou mužskou pýchou. Kdo ví, možná právě pro Jacka, který jako jediný z mužů přestal utíkat sám před sebou, není ještě pozdě...

zpět

JANE MARTINOVÁ

Mr. Bundy

Obsazení: 2 muži, 3 ženy
Jane Martinová použila módního tématu pedofilie, aby hrdiny své hry Mr. Bundy podrobila zkoušce charakteru, ale i občanského svědomí. Catherine a Robert Ferrebyovi se pokoušejí své chladné manželství, poznamenané Robertovou nevěrou, zachránit v zájmu malé Cassidy. Tíha péče o dítě však spočívá dál na Catherine, která je proto vděčná panu Bundymu, starému muži ze sousedství, v jehož truhlářské dílně se Cassidy tak líbí, za občasné hlídání. Z "nevědomosti" oba vyvede návštěva jiného sousedského páru. Manželé Bosunovi, jejichž dceru zavraždil pedofil, se angažují v občanské iniciativě, která sbírá záznamy o potenciálních "rizikových" osobách, a právě v panu Bundym odhalili před lety odsouzeného pedofila. Tianna Bosunová, jež se po ztrátě jediného dítěte věnuje svému "poslání" očistit okolí od nebezpečných individuí s až fašistickou zavilostí a americky vulgární spektakulárností, najde překvapivě spřízněnou duši v Robertovi: hysterie, s níž brání svou dceru proti "nebezpečnému" staříkovi, prozrazuje jeho vlastní špatné svědomí. Catherine, která jediná zachová chladnou hlavu, se nepodaří zabránit vyhnání pana Bundyho z jeho domu. S Robertem, který při incidentu pana Bundyho ošklivě zraní, se však definitivně rozchází.

Jack and Jill. A Romance (Jack a Jill - romance)

Obsazení: 1 muž, 1 žena, němé postavy "asistentů"
Příběh dnešního amerického manželství, poznamenaného narůstajícím feminismem: Jill v jeho průběhu vystuduje a vypracuje se ve vynikající špičkovou manažerku v oboru zdravotnictví. Její soužití s Jackem je charakterizováno neúnavným úsilím o prostor k sebeprosazení. Jackovo rostoucí pochopení pro ženiny snahy však v Jill vyvolá další nejistotu - když Jack opouští tradiční mužskou roli, Jill propadá pochybám o jeho vlastní integritě. Teprve Jackovo předsevzetí skoncovat s nervy drásajícími peripetiemi jejich vztahu a několikaleté odloučení přivede Jill k poznání, že Jack je ten pravý.

zpět

PAULA VOGELOVÁ

How I Learned to Drive (Jak jsem se učila řídit)

Obsazení: 3 ženy, 3 muži,
Hra oceněná Pulitzerovou cenou za drama za rok 1997.
Její hrdinka Li'l Bit, vypráví příběh "pedofilie z pohledu Lolity" v "ich-formě": Autorka zkoumá tragédii svých hrdinů a ozvláštňuje ji tu patosem, jehož nositelem je "řecký" chór vedlejších postav, tu humorem, nad nímž zatrne - jeho původcem a průvodcem je totiž dětská nevědomost. "Přítomným časem" hry je okamžik iniciace hrdinky, jímž je v Americe tradičně příprava na získání řidičského průkazu. Li'l Bit učí řídit její skvělý strýček a zažívají přitom spoustu legrace. Pouze připravenému divákovi přijde vzájemná koketerie učitele a rozpustilé žačky poněkud podezřelá. Teprve následující scény ozřejmí počátek, ale i tragický konec vztahu obou na pohled příjemných lidí: strýček Peck svou neteř zneužil už před několika lety a dívka si teprve postupně bude uvědomovat psychické následky, které to pro ni znamená. Ještě hůře skončí Peck, jehož sexuální úchylka - tragicky se vyhrocující v nikdy nenaplněné lásce k mladičké neteři - nakonec vyřadí ze společnosti a docela zničí. Hra má rysy příběhu napsaného z psychoterapeutických pohnutek (ač byl záměr autorky údajně výlučně umělecký) a svým objektivizujícím katarzním vyústěním může sloužit i k terapii jiných životních úrazů a vin, ke kultivaci umění "řídit" sama sebe.

zpět

THERESA REBECKOVÁ

Loose Knit (Puštěné oko)

Obsazení: 5 žen, 2 muži
Komedie o společenství žen "mladšího středního věku", jehož jednotícím elementem je
typicky ženský koníček: pletení.
Jsme v devadesátých letech, a tak žádná z žen nepředstírá, že by jí pletení přinášelo nějaký praktický užitek: schůzky nad novými vzory a nejnovějšími výrobky mají pro ně spíše charakter psychoterapeutické "podpůrné skupiny". Čtyři z žen jsou dosud svobodné a jediná provdaná, Lily, je postupně seznamuje se svým svobodným milionářským sousedem Milesem, ignorujíc fakt, že tento muž je typickým mysogynem. Schůzky Margie, ale i černé psycholožky Pauly s Milesem tak končí téměř zhroucením deprimovaných dívek. Teprve u Lilyiny sestry Liz Miles narazí. Liz se podaří tohoto "lamače" ženských srdcí zpitomět natolik, že myslí jen na to, jak ji dobýt či "koupit". Liz navíc odhalí i skrytý motiv, který Lily vedl k podivné "dohazovačské" aktivitě. Chtěla se totiž své sestře pomstít za nevěru svého muže Boba. Liz však Boba už předtím odmítla, a ten se pokorně vrací k rodině. Mladé ženy, aby zažehnaly hořkou pachuť, kterou v nich vyvolala epizoda s Milesem, se vrací ke svému pletení. Jedné z nich, právničce Gině, vyhozené z firmy, pro kterou léta pracovala jen proto, že je svobodná a žena, přinese "neužitečný" koníček i možnost nového životního startu.

zpět

DAVID HARROWER

Knives In Hens (Nože ve slepicích)

Obsazení: 2 muži, 1 žena
Hru, která po svém debutu v edinburghském Traverse Theatre v roce 1995 pomalu dobývá evropská jeviště, situoval autor do bohabojného, předindustriálního venkovského společenství. Mladá žena, nádenice, objevuje svět kolem sebe a učí se jej pojmenovávat. Vztah mezi ní a jejím mužem rolníkem Williamem, podezíraným vesnicí z lásky ke koni, se závistí sleduje starý mlynář Gilbert. Napětí mezi hrdiny, vyjadřované těžkým metaforicky hutným jazykem, vyústí ve vraždu, znamenající pro ženu osvobození.

zpět

AYUB KHAN-DIN

East is East (Východ je Východ)

Obsazení: 7 mužů, 3 ženy
Dramatický debut zkušeného herce označuje kritika za "skutečný počátek zralého britského asijského divadla" . Khan-Din situoval svou hru do venkovského Salfordu roku 1970: Děti Khanovi se zde vyrovnávají s elektrickými vymoženostmi i vyhlídkou rodiči sjednaných sňatků a zmítají se mezi důrazem, který na tradice klade jejich otec, benevolencí své anglické matky a vlastní touhou stát se občany moderního světa.

zpět

MARINA CARROVÁ

Portia Couglanová

Obsazení: 6 mužů, 5 žen
Nový přírůstek k irské dramatické tradici, mladá autorka Marina Carrová po svém debutu The Mai uspěla v Dublinu a posléze i v londýnském Royal Court Theatre s hrou s ústřední ženskou postavou. Život Portie Coughlanové se podobá očistci. Pronásledovaná steskem po přízraku svého bratra-dvojčete, který leží na dně řeky Belmont, není schopna projevit lásku svému bohatému manželu a dětem, hledá útěchu v bezduchých aférách a děsí se toho, co by mohla jednou udělat…

Autor článku: redakce