Soubor Hof-Musici představí v Praze neznámou operu Vivaldiho
Mezinárodní soubor barokní hudby Hof-Musici představí 7. května v Českém muzeu hudby v Praze ve světové premiéře neznámou operu Antonia Vivaldiho. Po loňském uvedení opery Johanna Adolfa Hasse Titus Vespasianus aneb Shovívavost Titova soubor nabídne Vivaldiho dílo Spojení míru s Martem z roku 1727. Novodobá premiéra se uskuteční v rámci 4. ročníku českokrumlovského Festivalu barokních umění.
"Spojení míru s Martem na veřejnosti zaznělo pouze jednou v Benátkách na počest narození dcer francouzského krále Ludvíka XV.," uvedl ředitel Jiří Kiprý.
Podle něj v díle rekonstruovaném cembalistou Ondřejem Mackem účinkují sólisté, sbor a barokní orchestr Hof-Musici. V Českém muzeu hudby se uskuteční poloscénická verze, plná scénická verze bude mít premiéru 30. září v Zámeckém barokním divadle v Českém Krumlově.
"Představení se odehrává pouze s akustickou hudbou bez využití zvukařské techniky zčásti na dobové nástroje a v dobových kulisách. V Praze budou oproti Českému Krumlovu scházet originální barokní kulisy," řekl Macek.
Ceny vstupenek na pražské představení se pohybují od 450 do 1250 korun, plná verze opery v Českém Krumlově vyjde zájemce na 1990 korun. Jedno ze tří plánovaných představení je už ale vyprodané.
V případě Spojení míru s Martem (L'Unione della Pace, e di Marte) jde o takzvanou serenatu, specifický druh italské barokní opery. Serenata je kratší holdovací opera na alegorický nebo mytologický námět a oslavující nejrůznější slavnostní události panovnických a aristokratických rodů barokní Evropy. Vivaldi napsal osm děl tohoto žánru, hudba se však dochovala jen ke třem z nich.
Jako jediný dochovaný pramen pro poznání tohoto Vivaldiho díla se uvádí dobový výtisk libreta uložený v milánské Biblioteca Nazionale Braidense, hudba byla dosud považována za ztracenou. Při podrobné studiu textu serenaty se ale zjistilo, že jednotlivé árie jsou v původních rukopisech jiných Vivaldiho oper. Analýza textu prokázala, že Vivaldi, který byl u díla určeného k jednorázové slavnostní příležitosti zřejmě v časové tísni, použil při kompozici serenaty převážně hudbu k áriím z oper Orlando a Farnace. Jejich premiéry ve stejné době připravoval v benátském divadle Sant'Angelo.
"V té době to byl běžný postup, jaký používal například také Bach," podotkl Macek. Podle něj právě tato skutečnost umožnila rekonstrukci díla do podoby, v jaké s největší pravděpodobností zaznělo v Benátkách v září roku 1727.
Zájem cembalisty a dirigenta Macka o Vivaldiho operní dílo se datuje od roku 2000, kdy se svým souborem Hof-Musici provedl v zámeckých divadlech v Českém Krumlově a Mnichově Hradišti a na festivalu v Benátkách novodobou světovou premiéru opery Orlando finto pazzo. V roce 2008 pak vzbudil zájem kulturní veřejnosti Mackův objev podstatné části opery Argippo, která byla považována za ztracenou. Mackova rekonstrukce tohoto díla měla světovou premiéru ve Španělském sále Pražského hradu, následovala představení v českokrumlovském zámeckém divadle a v Benátkách. Záznam benátského představení vydala na CD italská firma Dynamic.
Tradici Festivalu barokních umění zahájilo v Českém Krumlově před třemi lety uvedení právě Vivaldiho opery Argippo. Letos se zde od 30. září do 2. října vedle uvedení Spojení míru s Martem uskuteční koncerty barokní hudby.
Zdroj: Roman Jireš, ktp
