Stavovské divadlo uvedlo premiéru Únosu ze serailu

Ve Stavovském divadle měla dnes večer premiéru komická opera Wolfganga Amadea Mozarta Únos ze serailu. Slavné dílo vzniklo na počátku skladatelova vrcholného období, vytvořil je na objednávku císaře Josefa II. pro vídeňský Burgtheater. Má typicky odlehčenou atmosféru, hýří rošťáckým i shovívavým humorem a posluchačům nabízí i jemné a melancholické pasáže.
Inscenaci nastudoval belgický režisér Joël Lauwers s šéfdirigentem orchestru Národního divadla Tomášem Netopilem. Do Stavovského divadla se tento titul v německém jazyce vrátil po 37 letech. V roli Belmonta se objevil Aleš Briscein, Konstanci zpívala Simona Houda Šaturová, sluhou Pedrillem byl tenorista Jaroslav Březina a dozorce v paláci Osmina ztvárnil Zdeněk Plech. Jako komorná Blonde se představila Kateřina Kněžíková. Do mluvené postavy Selima režisér obsadil německého herce Markuse Boysena.
"Alternace počítají se zástupci české mladé pěvecké generace," uvedl na setkání s novináři před premiérou šéf opery české první scény Jiří Heřman.
Příběh o věrné Konstanci a její služebné Blondě, unesených tureckým pašou Selimem do jeho harému, z nějž jsou složitě vysvobozovány svými nápadníky Belmontem a Pedrillem, je variací na mozartovské téma hledání svobodné přirozenosti a rovnováhy v mezilidských vztazích, především mezi mužem a ženou.
Propracování charakterů a hudební virtuozita sólových partů staví podle odborníků tuto Mozartovu operu vysoko nejen nad díla jeho současníků, ale potvrzuje i přední skladatelovu pozici mezi dramatickými umělci všech dob.
Dirigent Tomáš Netopil se snažil dosáhnout jakýsi mozartovský ideál, i když prý Stavovské divadlo tomu akusticky příliš neodpovídá. Členy orchestru posadil poněkud výš než obvykle, a přivítal dřevěnou scénu, která odráží zvuk a chová se jako rezonanční skříň.
"Únos ze serailu jsem poprvé nastudoval před pěti lety v Itálii," uvedl dirigent. Úskalí této opery vidí v tom, že po mluvených částech přichází hudební číslo, které od začátku do konce hýří obrovskou paletou barev - žárlivostí, nenávistí, láskou, vítězstvím, pokorou či zoufalstvím. "Vše musí být rozehráno, aby toto dílo mělo smysl," dodal.
Režisér Lauwers před zahájením zkoušek připustil, že Únos ze serailu nepatří mezi jeho nejoblíbenější díla. "Jakmile se jím ale začal zabývat, změnil názor. "Tato opera je těsně spjata s tím, co Mozart v době jejího komponování prožíval. Myslím, že šlo o nejbouřlivější část jeho života. Mozart před Únosem a po něm není tentýž člověk. Už proto, že se odpoutal od svého autoritářského salcburského zaměstnavatele i od svého otce. Ve Vídni, kam se přestěhoval, chystal svatbu a našel tam svobodu," uvedl.