Nová premiéra hry Woody Allena Sex noci svatojánské

V pátek 3. a v sobotu 4. června uvede Divadlo pod Palmovkou od 19 hod. svoji poslední letošní premiéru. V nastudování hostujícího režiséra Petra Svojtky uvidí diváci komedii Woody Allena, která je zábavnou i překvapivě podrobnou sondou do manželského soužití a milostných vztahů.

Hra obsahuje i četné autobiografické motivy a zároveň je plná více či méně rafinovaných odkazů na mnohá literární, divadelní i filmová díla: nabízí se samozřejmě jak Shakespearův Sen noci svatojánské, tak i Bergmanův film Úsměvy letní noci, či např. Čechovův Strýček Váňa a další díla včetně např. Monetovy Snídaně v trávě. Děj se rozvíjí od  jednoho letního dne, kdy se v lesní vile sjede nesourodá společnost: potřeštěný vynálezce Andy (Radek Valenta) a jeho půvabná manželka Adriana (Simona Vrbická) zde přivítají geniálního, ale úzkoprsého filozofa Leopolda (Dušan Sitek) a jeho nastávající manželku okouzlující Ariel (Ivana Jirešová j.h.). Již tak dosti třaskavou směs doplní ještě lékař Maxwell  (Jan Teplý) a jeho naprosto nekomplikovaná přítelkyně, ošetřovatelka Dulcy (Henrieta Hornáčková j.h.) Režisérem inscenace je hostující Petr Svojtka.

Allenův Sen o Sexu …
Sex napětí snižuje. Láska ho vyvolává … / Woody Allen – Sex noci svatojánské

Allenův film Sex noci svatojánské i jeho divadelní adaptace tak odkazují k několika pozoruhodným souvislostem. Například je zde ironizován Allenův vztah k venkovu a k přírodě (Woody Allen totiž venkov a volnou přírodu v podstatě nesnáší – považuje se za městského člověka, má panickou hrůzu z hmyzu, chorob plynoucích z pobytu v přírodě i venkovské izolovanosti a jinde než ve městě se necítí dobře). Soužití Andrewa Hobbse, jehož ve filmu ztvárnil právě Allen, a jeho manželky Adriany, kterou ve filmu hrála Mary Steenburgenová, je tak do značné míry obrazem vztahu Woody Allena a jeho tehdy nové partnerky Mii Farrowové (ta ve filmu hrála postavu Ariel Weymouthové). O tom, jak jsou autobiografické vlivy v Sexu noci svatojánské silné, svědčí také impulzy, které Allena podle jeho vlastních vzpomínek k natočení filmu inspirovaly: Mia Farrowová, která na rozdíl od svého partnera venkov milovala, totiž v té době vlastnila venkovské sídlo ve Frog Hollow, vyhlášené kalifornské zelinářské a ovocnářské oblasti nedaleko Vernonu, kam spolu s Allenem občas v létě zajížděli a která podle Allenových vzpomínek působila jako krajina z Čechovových her a jako taková se odrazila i ve filmu Sex noci svatojánské. Poněkud zmatečné až neurotické chování postavy Andrewa, podobně jako jeho dětsky naivní vztah k technice a touha po objevování neviditelných světů, nacházejících se mimo běžnou realitu, je pak možné vnímat jako Allenovu ironickou sebeprojekci. Také postava svůdné a přelétavé nymfy Ariel byla do značné míry inspirována skutečnou Miou Farrowovou, která ji ve filmu hrála – stejně jako ona byla schovankou v klášteře, stejně jako ona pocházela z bohaté a vlivné rodiny a působila dojmem těkavé nestálosti i neuchopitelnosti. Allen sice nikdy nepracoval jako finanční poradce, jímž je Andrew Hobbs, kterého ve filmu hraje, ale postavu úředníka z Wall Street, pokoušejícího se vyrovnat s vlastní minulostí, se složitými milostnými tužbami –   a v přeneseném slova smyslu vlastně i s přírodou jako takovou – dovede vystihnout s neobyčejnou důvěryhodností.

Film Sex noci svatojánské se natáčel v letních měsících roku 1981 na Rockeffelerově venkovské usedlosti nacházející se nedaleko New Yorku (patří tedy mezi několik málo Allenových filmů, které nebyly natočeny v New Yorku a které „přiměly“ Woody Allena k tomu, aby postoupil nepohodlí nefalšovaných exteriérů - a zároveň patří k nemnoha filmům, které byly natočeny jindy než na podzim, který je Allenovým nejoblíbenějším a nejobvyklejším obdobím pro natáčení) a jeho vznik provázely nemalé obtíže. V některých scénách dokonce místo Mii Farrowové vystupuje jako dablérka její sestra Steffi, protože Mia údajně psychicky nezvládla Allenův styl režijní práce a poté, co se nervově zhroutila a lékaři jí objevili žaludeční vřed, musela na čas natáčení přerušit. Nicméně, přes všechny obtíže při natáčení patří Sex noci svatojánské mezi Allenovy nejoblíbenější filmy a jeho divadelní verze slavila a slaví mimořádné úspěchy na světových jevištích.

Inscenační tým:
Režie: Petr Svojtka,
Divadelní adaptace: Jürgen Fischer
Překlad: Jiří Stach
Scéna: Karel Glogr
Hudba: Felix Mendelssohn-Bartholdy a Franz Schubert
Kostýmy: Samiha Maleh
Dramaturgie: Ladislav Stýblo

Hrají:
Andrew: Radek Valenta
Adriana : Simona Vrbická
Maxwel: Jan Teplý
Dulcy: Henrieta Hornáčková j.h.
Leopold: Dušan Sitek
Ariel: Ivana Jirešová j.h.

Premiéry 3. a 4. června 2011

Pár otázek pro režiséra incenacePetra Svojtku:

Jaký je Váš vztah ke komediím Woody Allena?
Woody Allena mám rád už od puberty. Mám rád jeho styl inteligentního a intelektuálního humoru. Na divadle mě obecně velmi baví vztahové věci a vztahové komedie a myslím si, že Woody Allen je umí rozehrát opravdu brilantně.

Co Vás na hře Sex noci svatojánské zaujalo nejvíc?
Zaujala mě allenovská hra s odkazy na jiná díla, neboť příběh Sexu noci svatojánské jistým způsobem vychází z Bergmanova filmu Úsměvy letní noci a můžeme zde pochopitelně vnímat i odrazy Shakespearova Snu noci svatojánské. Zároveň ale také třeba čechovovské motivy. Takže tato hra s odkazy je vedle vztahovosti, situačnosti a životnosti postav důležitým momentem, který mě na této hře baví.

Jakým směrem se bude ubírat Vaše inscenace?
Hovořit o inscenaci, to je jako rozebírat sexuální akt. To se musí zažít – ať je to zážitek lepší nebo horší. Přijďte se na ni podívat!

Pár ozázek pro hostující Ivanu Jirešovou:

S režisérem Petrem Svojtkou jste se již při práci setkali …
Na zkoušení Ondiny v libereckém divadle F.X.Šaldy (rok 2000) nikdy nezapomenu. A to právě proto, že Ondinu režíroval Petr Svojtka. Vnesl do souboru a do zkoušení neotřesitelnou energii a víru, což bylo přesně to, s čím jsem do divadla po konzervatoři odcházela. Bohužel, zkoušení některých režisérů mě tehdy spíš ubíjelo, byla jsem proto opravdu nadšená jeho přístupem.

Diváci Vás znají především z televizních obrazovek, hrála jste však také a hrajete v divadlech. Čím je pro Vás zajímavé divadlo a čím televize? Co se Vám na divadle líbí a nelíbí a co se Vám líbí a nelíbí na televizi?
Televize pouští na lidi jen minimum emocí - a to ještě za podpory různých zvukových a vizuálních efektů. Na divadle se to “sází” lidem v přímém přenosu. V divadle zkoušíte dva měsíce třeba pět dialogů důkladně  a zadarmo  (jsem herečka na volné noze). V televizi vám sice zaplatí, ale máte na jeden dialog čistých dvacet minut a musíte si nějak poradit. Nikdo Vám neřekne, jak to máte hrát…musíte se s tím zkrátka nějak popasovat. Je v tom velká nerovnováha.

Inspirovala jste se ve filmu Sex noci svatojánské, kde „Vaši“ roli Ariel hrála Mia Farrowová?
Mia pro mě vždy byla symbolem krásy a něhy. Takže mě určitě inspirovala svou ženskostí.

Jaká tedy bude Ariel ve Vašem podání?
Já nejsem schopná sama sebe hodnotit. Možná bude moje Ariel oproti Mie Farrow víc živější a spontánější.

Máte s postavou Ariel něco společného?
Její vztah k mužům mi byl v mládí blízký, ale o tom se raději nebudu rozepisovat.