Do Švandova divadla přichází Zákon
Švandovo divadlo na Smíchově představuje první díl z minicyklu Teď přichází Zákon. Inscenace KAI/ABE 2011 se prostřednictvím textu Barbory Hančilové a režijního vedení Petra Štindla věnuje tématu Kain a Abel. Premiéra nového projektu smíchovské scény je plánována na sobotu 12. listopadu tohoto roku.
Nový projekt Švandova divadla (dále jen ŠD) Teď přichází Zákon navazuje na loňský, divácky interaktivní a velmi úspěšný cyklus deseti divadelních skic s názvem Hyde Park. Z něj vzešly tři inscenace (Šoa, Zpověď masochisty, Nakrm hada na své hrudi), které byly v nové sezóně začleněny do stávajícího repertoáru Švandova divadla. „Sme radi, že cyklus Hyde Park potvrdil zmysluplnosť snahy premeniť Štúdio ŠD na laboratórny priestor, ktorý poskytuje možnosť k osobným vyjadreniam oslovenych divadelníkov. Cyklus ako celok vyvolal podnetnú diskusiu v radoch našich divákov aj odbornej verejnosti. Čo je podstatné, pritiahol k nám publikum nové.“ Tak hodnotí loňský studiový projekt Švandova divadla umělecký šéf Dodo Gombár a přibližuje aktuální cyklus: „Teď přichází Zákon v mnohom z Hyde Parku vychádza, v podobe troch plnokrvných komorných a zovretých divadelných inscenácií“.
KAI/ABE 2011
Hra Barbory Hančilové (nar. 1993) byla vybrána z diváky zaslaných textů prakticky jednoznačně (rozhodnutí bylo na uměleckém šéfovi Švandova divadla Dodo Gombárovi, režiséru Petru Štindlovi a dramaturgyních Martině Kinské a Lucii Kolouchové). Čím scénář Barbory Hančilové zaujal, naznačila dramaturgyně inscenace Martina Kinská: „Hra nás zaujala především tím, že není klasickým dramatickým textem, a tudíž provokuje k výraznému inscenačnímu uchopení.“
Hra KAI/ABE 2011, jíž autorka věnovala Renatě Rejmíšové Barbory Hančilové (nar. 1993) pracuje s prolínáním monologických pasáží s „výseky“ dramatických situací. Základní příběh je tak „předváděn“ ve flashovitých útržcích a zároveň je relativizován monology třetí postavy. Původní biblický námět zpracovává hra velmi volně, spíše jde o „inspirační impulz“; příběh dvou bratrů, z nichž jeden umírá, se odehrává v současnosti a postavy se téměř stejně jmenují… Opět se však vynořuje otázka, kdo je ve skutečnosti vrah a kdo oběť (a lze-li toto vůbec přesně určit), ale také jakou „hodnotu“ má taková událost… Náhle se neděje „prvním skutečným lidem“ (lidem narozeným z lidí), ale jakýmsi dvěma lidem z mnoha… Jsme vyděšeni hrůzou takové události, nebo spíše fascinováni? Jak často přihlížíme?
Režisér Petr Štindl přizval ke spolupráci výtvarnici Lucii Labajovou (se Švandovým divadlem spolupracovala např. na inscenaci Ve vánočním stromečku sekérečka nebo filmu Smíchov pláče, Brooklyn spí). Rolí se poté ujali David Punčochář, Jan Hofman j.h. (v ŠD: Casanova v lázních, Peníze od Hitlera) a Marta Vítů j.h. (z ŠD ji diváci znají z inscenace Byla jsem doma a čekala, až přijde déšť).
Synopse
Dva bratři (KAI – David Punčochář a ABE – Jan Hofman) se po smrti rodičů vracejí domů. Kai se rozhodne podřídit život mladšímu bratrovi. V novém domově se však stále více odcizují, vše vrcholí, když se v Kaiově životě objeví Diana. Ale možná to je právě ten okamžik, který paradoxně oba bratry znovu sblíží? Kde končí láska a začíná závislost? Kde končí hranice vlastních nároků a kde začíná život na úkor druhého? Kde končí náš příběh a začíná příběh někoho jiného? A kolik dlužíme lidem, vedle nichž žijeme…
Barbora Hančilová
(narozena v roce 1993) studuje posledním ročníkem šestileté Gymnázium Jana Nerudy (humanitní oddělení). Mezi její oblíbené předměty patří dějepis, literatura, angličtina a francouzština. Vedle divadla (kterému se věnuje nejen jako autorka textů, ale i jako praktický divadelník) ji zajímá literatura a tanec. Z knižních titulů si ráda přečte např. Haruki Murakamiho, Shakespeara (především Sonety), Mary Renault, hry Karla Čapka, Toma Stopparda či Neila Gaimana. Z historie ji fascinují éry starověkého Řecka, Španělska pod nadvládou Maurů, alžbětinské Anglie či Velké francouzské revoluce.
Doposud napsala pár krátkých aktovek: Mariana, Kain a Ábel a matička Francie (druhý text, kterým se účastnila dramatické soutěže ŠD), KAI/ABE 2011 a Bůh? Člověk?
Autorka o sobě:
První divadelní hru jsem napsala pro loutky, když mi bylo asi devět. Šlo o adaptaci Odysseii, kde převažovaly scénické poznámky nad dialogem, který si většinou vystačil s „Áááááá, moje oko, všechny vás zabiju.“ Pak mě na dlouho zájem o psaní i divadlo opustil. Znovu ho ve mně probudila moje třídní profesorka Renata Rejmíšová, s níž jsme v hodinách angličtiny inscenovali zjednodušené Shakespearovy hry. K psaní mě pak popostrčil Adam Rut v souboru HarOLD OLDstars. První hru jsem napsala podle snu své kamarádky – měla přání vidět příběh na papíře. Druhá byla o Kainu a Abelovi, zasazená do doby francouzské revoluce. Byla trochu moc složitá, ale stejně ji teď s radostí zkouším se spolužáky ve škole. Se svojí další, novou hrou na téma Kain a Abel jsem se přihlásila do soutěže Švandova divadla. Na jaře budu maturovat na Gymnáziu Jana Nerudy.
Petr Štindl
se narodil v roce 1964 v Brně, kde v roce 1995 absolvoval obor režie a dramaturgie na Divadelní fakultě JAMU. Během studia byl na roční stáži na Trent University – Department of videoart (1994). Je spoluzakladatelem Divadla
v 7 a půl v Brně (1995). V letech 1999–2001 byl v angažmá v HaDivadle, v letech 2001–2003 v Městském divadle Zlín, od té doby je na volné noze. Jeho doménou jsou inscenace her současných autorů, případně vlastní adaptace literárních předloh. Působil v Klicperově divadle v Hradci Králové, v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích, v Národním divadle v Ostravě, v Západočeském divadle v Chebu, ale také ve Vídni či Curychu. Kai/Abe 2011 je již jeho třetí spoluprací se Švandovým divadlem (po inscenacích Gottland a Máme smysl! (pravda, nic než pravda)).
Barbora Hančilová
KAI/ABE 2011
Režie: Petr Štindl
Dramaturgie: Martina Kinská
Scéna a kostýmy: Lucie Labajová
Video: Josef Maděra
Produkce: Jitka Dvořáková
Osoby a obsazení:
KAI David Punčochář
ABE Jan Hofman j.h.
LILY Marta Vítů j.h.
Světová premiéra 12. listopadu 2011 ve Studiu Švandova divadla.
