Divadlo Komedie uvedlo premiéru adaptace románu Srdce temnoty
V Divadle Komedie měla dnes českou premiéru adaptace románu Josepha Conrada Srdce temnoty. Autorem úpravy a režisérem byl David Jařab. Druhou novinkou poslední sezony se tak soubor Pražského komorního divadla vydal na cestu do nitra afrického kontinentu i nitra lidské duše. V hlavních rolích účinkovali Stanislav Majer a Roman Zach.
Conradův román osciluje mezi koloniálním dramatem a podobenstvím o temných stránkách lidské psychiky. Ty mohou podle Jařaba pod vlivem extrémního prostředí převzít nadvládu nad rozumem a zavléct "civilizované" osobnosti do nejtemnějších sfér lidského primitivismu. Autor se při psaní inspiroval realitou koloniálního Konga, kterou na vlastní kůži zažil. Temná postava pana Kurtze nese rysy skutečných kolonizátorů, kteří zejména na přelomu 19. a 20. století drancovali africký kontinent.
Současná interpretace slavného románu má divákům poskytnout náhled na "import" kultury a životního stylu civilizovaných elit do cizích světů i náhled do nejnižších pater stinných stránek duše lidského jedince. "Moje srdce temnoty je výpravou za zlem do pralesa nevědomí, stejně tak je však i výpravou za zlem praktickým, zištným a sebestředně bezohledným. Marlowova cesta je v mém pojetí cestou vlastního poznání, cestou k dospělosti a odpovědnosti, kterou lemuje pokušení dosadit sebe samého na pozici boha," podotkl k inscenaci Jařab.
Aby mohli lidé nahlédnout do svého nitra, musí sestoupit k temným stránkám své duše, ale zároveň musí tento boj se zlem vyhrát. Pokud překročí hranici poznávání a začnou se svým zlem zacházet a distribuovat ho, ztratí zpětnou vazbu a jejich cesta skončí šílenstvím nebo smrtí.
Scénář napsal Jařab s použitím překladu Jana Zábrany, byl zároveň i autorem scény. Další role ztvárnili například Marek Daniel, Martin Finger, Martin Pechlát a Dana Poláková.
Joseph Conrad (1857-1924) byl anglický spisovatel polského původu. V sedmnácti letech se po smrti svých rodičů vydal do Marseille a stal se námořníkem na obchodních lodích plavících se do Karibiku. Ke konci 70. let přešel k anglickému loďstvu, roku 1886 dosáhl hodnosti kapitána a získal britské státní občanství. Onemocněl malárií, usadil se v Anglii a věnoval se literární tvorbě. Za nejvýznamnější prózy jsou považovány román Lord Jim a novela Srdce temnoty, které spojuje postava vypravěče Marlowa, zachycující zhoubné rysy kolonialismu a psychologickou složitost lidského jednání člověka vyvázaného ze světa západní civilizace.