Oslava 80. narozenin Bořivoje Srby
Představení Trapná muka dne 22. listopadu 2011 je věnováno iniciátorovi založení a tvůrci programu Husy na provázku prof. PhDr. Bořivoji Srbovi, DrSc. k jeho 80. narozeninám.
V průběhu večera vedle samotného představení zazní následující program:
Jan Srba
Trio pro klavír, housle a violoncello a orchestr (1. věta)
Věnováno Bořivoji Srbovi k 80. narozeninám
Hrají posluchači Hudební fakulty JAMU: Lenka Pachnerová (5. ročník) - klavír, Alena Řeháková (1. ročník) - housle, Zuzana Vyhlídalová (3. ročník) - violoncello
Básně Oldřicha Mikuláška, Ludvíka Kundery a Jana Skácela věnované Bořivoji Srbovi přednesou členové Divadla Husa na provázku Pavel Zatloukal, Robert Mikluš, Vladimír Hauser, zpěv – Andrea Buršová, Eva Vrbková, Milan Holenda a celý soubor.
Bořivoj Srba je osobností, která v průběhu uplynulých desetiletích významným způsobem utvářela i dále formuje jak uměleckou podobu českého divadla, tak také myšlení o divadle. V šedesátých letech byl jedním z iniciátorů a dramaturgem programově významné epochy v historii brněnského divadla realizované v činohře Státního divadla. Se svými spolupracovníky realizoval program neiluzivního, na společenskou problematiku zaměřeného divadla s osobitým metaforickým způsobem vyjadřování. Nejvýrazněji se tento program uskutečnil v inscenacích dramaturgem Srbou inspirovaných původních her Ludvíka Kundery Totální kuropění (1961), Nežert ( zakázáno před premiérou v roce 1962), Korzár (1963), Zvědavost (1966), dále v českých premiérách her Bertolta Brechta i her moderní světové dramatiky. Nejvýznamnějším Srbovým dramaturgickým úspěchem bylo pak uvedení pašijové hry Komedie o umučení a slavném vzkříšení Pána a Spasitele našeho Ježíše Krista (1965) v režii Evžena Sokolovského, inscenace, která patřila k nejvýznamnější počinům českého divadla 60. let.
V roce 1968 společně se svými žáky režie na JAMU Peterem Scherhauferem, Evou Tálskou a Zdeňkem Pospíšilem založil Divadlo Husa na provázku, zformuloval jeho programová východiska i principy nepravidelné dramaturgie, které jsou až do současnosti určujícími materiály směřování divadla, které si v následujících desetiletích získalo evropský věhlas a uznání. B. Srba byl také prvním uměleckým vedoucím tohoto souboru, ale v době postupující normalizace předal vedení mladším kolegům a sám ustoupil do pozadí, aby jeho osoba - postižená normalizačním režimem - nebyla překážkou existenci a rozvoji tohoto divadla.
Bořivoj Srba se dlouhodobě věnuje také vědecké teatrologické práci. Po listopadu 1989 vybudoval na Filozofické fakulty Masarykovy univerzity Ústav divadelní a filmové vědy a vychoval na něm celou generaci žáků, kteří v současnosti významně formují další vývoj české teatrologie. Současně vedl ateliér dramaturgie – Studio D na Divadelní fakultě JAMU a řada jeho žáků dnes patři mezi významné mladé dramaturgy, režiséry nebo dramatiky.
V posledním desetiletí vydal B. Srba zásadní rozsáhlé knižní teatrologické monografie, které shrnují výsledky jeho celoživotního vědeckého bádání. Jsou to zejména knihy Múzy v exilu. (Kulturní a umělecké aktivity čs. Exulantů v Londýně v předvečer a v průběhu druhé světové války 1939-1945) (2003), Řečí světla. (Princip světelného divadla v inscenační tvorbě Emila Františka Buriana) (2004), Více než hry. (Dramatická tvorba Ludvíka Kundery) (2006), V zahradách Thespidových. (K vývojové problematice českého jevištního výtvarnictví XIX. století) (2009), Vykročila husa a vzala člověka na procházku. Pojď! (Založení a prvních pět let umělecké tvorby Mahenova nedivadla Husa na provázku) (2010).
Za to vše mu patří naše poděkování i přání pevného zdraví, včetně neutuchajícího elánu při dokončování dalších knih, které má rozpracované.
