Zahradní slavnost je nejčastěji inscenovanou hrou Václava Havla
Zahradní slavnost, Žebrácká opera a Audience patří k nejčastěji uváděným dramatickým textům Václava Havla na domácích scénách v uplynulých 22 letech. První z nich se podle Divadelního ústavu dočkal deseti nastudování; Žebráckou operu uvedli v devíti a Audienci v sedmi divadlech. Pokoušení mělo šest a Vernisáž pět inscenací.
Havlova poslední hra Odcházení, jejíž světová premiéra byla v květnu 2008 v pražském Divadle Archa v režii Davida Radoka, se pak objevila v Českém Těšíně, Brně, Hradci Králové, Českých Budějovicích a Plzni. První uvedení pronásledovala smůla. Původně ji autor chtěl uvést v Divadle Na zábradlí, ale pak se rozhodl pro větší scénu. Po nezdařených jednáních představit ji na Nové scéně a ve Stavovském divadle uzavřela agentura Aura-Pont zastupující Havla jako autora smlouvu s Divadlem na Vinohradech, ale ani tam se hra nerealizovala. Koncem roku 2007 Havel oznámil, že premiéra bude v Arše. S realizací pomohly finanční a věcné dary firem, které poskytly například kostýmy a částečně i materiál na výrobu scény.
V Arše se konalo 76 představení této inscenace, která byla nejsledovanější divadelní událostí roku 2008. Měla několik repríz na světové scéně LG Arts Centre před korejským publikem v Soulu, její záznam pořídila Česká televize. V den derniéry se ozvala první klapka filmového přepisu, k němuž Havel napsal scénář a jako debutující režisér natočil.
Havlův příběh byl nastudován i řadou zahraničních divadel, ve světě ale většinou jeho inscenace nezaznamenaly kladný ohlas. Za bezcílnou a nudnou satiru ho označil recenzent první americké inscenace v deníku The New York Times. Ve Švédsku kritikovi vadila odevzdanost díla, avšak pochválil humor, v Dánsku se nelíbilo pomalé tempo. Anglická média si všímala určité chaotičnosti hry či mluvila o velkém zklamání. Odcházení bylo inscenováno také v Moskvě, vřele bylo přijato v Německu, uvedlo je Slovenské národní divadlo, londýnské divadlo Orange Tree a varšavské Ateneum. Na řadě míst usedl s premiérovým publikem i Havel osobně.
Podle Jitky Sloupové z agentury Aura-pont doplnily zahraniční verze Odcházení množství premiér Havlových her, jejichž úplný seznam, pokud by dnes bylo možné jej v přesnosti sestavit, by přesáhl pět stovek. Odcházení je nejpřekládanější českou divadelní hrou posledního čtvrtstoletí.
"Byli jsme informováni o vzniku dvou desítek překladů do všech hlavních světových jazyků i do estonštiny, dánštiny či vlámštiny. Odcházení bylo uvedeno v Polsku, na Slovensku, ve Velké Británii, Chorvatsku, Německu, Švédsku, Dánsku, Bulharsku a USA," uvedla. Agentura podle ní pochopitelně zaznamenala v uplynulých dnech zvýšený zájem o Havlovo dílo, rýsují se nová vydání a inscenace. "K jejich realizaci však bude možné přikročit až po vyjasnění otázky dědictví autorských práv," dodala.
V dokumentaci Institutu umění - Divadelního ústavu v Praze (IDU) jsou zaznamenány všechny profesionální české inscenace Havlových her z 60. let. Jediné domácí uvedení Žebrácké opery v roce 1975 Divadlem na tahu v Horních Počernicích se podařilo zdokumentovat až po listopadu 1989. Díky tomu, že Divadelní ústav pro vznikající Občanské fórum koordinoval aktivitu divadel koncem roku 1989, zachovala se v jeho archivu řada originálních materiálů z tohoto období.
V době Havlova prezidentství se Divadelní ústav soustředil na dokumentaci jeho divadelní tvorby včetně snahy zaznamenat i zahraniční inscenace jeho děl, a to v úzké spolupráci s jeho osobní tajemnicí Annou Freimanovou. Po ukončení Havlova prezidentského období převzal ústav do své správy podklady z jeho osobního archivu týkající se divadelních produkcí jeho her. Po vzniku Knihovny Václava Havla byla uzavřena smlouva, na jejímž základě zůstala většina materiálů ve správě Divadelního ústavu.
