Osud jednoho domu zpracoval film, divadlo a výstava
Osud jednoho secesního domu v centru Prahy, který čeká nová etapa v jeho historii a majitel ho chce přestavovat, mapuje umělecký projekt jeho posledních obyvatel. Skládá se z divadelní performance, filmu a výstavy fotografií a všechny tři součásti budou moci vidět v pátek a v sobotu návštěvníci pražské galerie NoD.
Projekt Dům uvedou režisérka a výtvarnice Biljana Golubovičová a fotograf Dragan Dragin, kteří patřili k posledním obyvatelům domu a založili v něm divadelní sdružení. Poté, co byl dům prodán, ho před začátkem rozsáhlé rekonstrukce postupně opouštěli jeho obyvatelé. Golubovičová a Dragin, kteří do Čech emigrovali v 90. letech z bývalé Jugoslávie, v něm zůstali až do rekonstrukce a spolu se skupinou herců, tanečníků a hudebníků se zabývali - inspirováni osudem domu - tématy "dům" a "domov".
Hledali odpověď na otázku, jak se rozloučit s domem, který musí člověk po dlouhých letech obývání opustit kvůli jeho prodeji. Spolu s dalšími umělci se snažili nahlížet na téma domova z různých úhlů pohledu. Vytvořili v domě interaktivní performanci pod názvem Dočasně v provozu, které se v průběhu času účastnili různí příchozí.
Performance měla formu divadelního rituálu, který se inspiroval přechodovým rituálem loučení s umírajícím a zesnulým. V různých podobách se odehrávala po další téměř dva roky, ovlivněna každodenní realitou, dokud i poslední původní prostor v domě, byt iniciátorů a sídlo skupiny, nebyl rozbourán kvůli rekonstrukci. Projektu se zúčastnili umělci z Čech, Slovenska, Polska, Francie, Španělska, Černé Hory a Srbska.
Dokumentární film pracuje s časosběrným materiálem z dvouletého loučení s domem. Představuje sled příběhů ze života skupiny, performance a fiktivního filmového příběhu, ve kterém vystupují reminiscence z různých období paměti domu.
Dragan Dragin od začátku zaznamenával loučení s domem také fotograficky. Zaměřil se na vztah mezi prostorem a člověkem, mezi prostorem soukromým, tedy domovem, a prostorem veřejným, významem prázdného, neobydleného a obydleného, zaplněného prostoru. Vytvořil cyklus, který se skládá z výtvarných diptychů vypovídajících o proměně v člověku, prostoru a čase.
Přesné místo, kde se dům nachází, autoři nechtějí kvůli účastníkům projektu a nájemníkům zveřejňovat. "Náš projekt především uměleckým jazykem upozorňuje na téma, které se netýká jen konkrétního domu, ale celého města a politiky urbanizace. Tento dům určitě není případ ojedinělý, ale stále se opakující," řekla ČTK Golubovičová.
