Zemřela Doc. PhDr.Dana Kalvodová CSc.
V pátek 31. října zemřela Doc. PhDr. Dana Kalvodová CSc. významná česká teatroložka a orientalistka, odbornice na asijské divadelní kultury.
Narodila se 10.3. 1928 v Brně. Po maturitě v roce 1947 začala studovat na katedře Dálného východu filozofické fakulty Univerzity Karlovy, obor sinologie a orientalistika. Paralelně navštěvovala po několik semestrů ateliér Karla Svolinského a ateliér scénografie prof. Tröstera . V roce 1952 získala na katedře Dálného východu titul PhDr. a v letech 1954-60 zde působila jako odborná asistentka s odbornou orientací na tradiční čínské divadlo. V důsledku kádrových změn byla nucena toto pracoviště opustit. Přijala tedy možnost přednášet v rámci filozofické fakulty na oddělení dějin a teorie divadla a plně se věnovat tématu asijských divadelních kultur. Studijní cesty v letech 1957 - 1958 (Čína), 1966 (Japonsko), a 1978 (Indie) jí umožnily seznámit se bezprostředně s dosud živými tradičními scénickými formami, k nimž většinou na místě pořizovala obrazovou dokumentaci vlastními kresbami i fotografiemi.
V zahraniční odborné literatuře získala záhy renomé studiemi o regionálních divadlech v Číně a překladem rozsáhlého dramatu z konce 17. století Vějíř s broskvovými květy (Odeon 1968), který jako první západní sinolog převedla do evropského jazyka. Tento překlad opatřený strukturální analýzou obhájila v roce 1969 jako habilitační práci pod titulem Vějíř s broskvovými květy - Kapitoly ke studiu Mingského dramatu (Acta Universitatis Carolinae, 1993). K jejímu jmenování docentkou došlo však až v roce1990. V období normalizace jí byl totiž zastaven akademický postup pro údajný nulový společenský dopad její specializace. Roku 1985 následoval vynucený odchod do důchodu. Na filozofickou fakultu UK se vrátila na částečný úvazek ve školním roce 1992-93. V následujících letech externě vyučovala na FFUK, DAMU a Masarykově univerzitě.
Publikační činnost Dany Kalvodové představuje základní literaturu oboru teatrologie asijských zemí u nás. Jedná se především o publikace: Vítr v piniích - Japonské divadlo, spolu s M. Novákem (Odeon, 1976), Pod praporem krále nebes - Divadlo v Indii, spolu s D. Zbavitelem (Odeon,1987), Divadelné kultury východu, kolektiv autorů (Tatran, 1987), Čínské divadlo (Panorama, 1992) a antologii Asijské divadlo na konci milénia (Academia, 2003). Jako odborná redaktorka připravila k vydání překlad Slovníku divadelní antropologie E. Barby a N. Savarese (Nakladatelství Lidové noviny a Divadelní ústav, 2000). Zasloužila se též vydání překladů mnoha her z této oblasti, jakož i vědeckých studií, např. sémiotických rozborů hereckého umění v Japonsku.
V Japonsku jí byla 1999 udělena cena Nadace herečky Jasue Jamamoto jako uznání "celoživotního studia a šíření znalostí o asijském divadle".
Byla členkou Sdružení překladatelů, Obce překladatelů, Obce spisovatelů, Asociace evropských sinologů, teatrologické společnosti. V roce 1970 jí bylo uděleno čestné členství v American Theatre Association - Asian Theatre Program.
