PhDr. Miroslava Přikrylová (29. 1. 1946 Litomyšl – 10. 2. 2004 Praha)
Nepředpokládám, že volbu celoživotního odborného zaměření Mirky Přikrylové, tehdy ještě Stráníkové, ovlivnilo studium na katedře knihovnictví a vědeckých informací, kde servilita vůči vládnoucí ideologii překračovala povinnou normu a školometská výuka spolehlivě tlumila kreativitu posluchačů. Inspirací jí však mohlo být setkání se třemi vynikajícími představiteli nejstarší knihovnické generace, kteří jako důchodci vypomáhali v knihovně Divadelního ústavu, kam přišla na studentskou praxi. Debaty, které vedli emeritní bibliografové Miroslav Halík, Karel Mikula a Jiří Rys nad denními odbornými problémy, vracely zdevastovanému oboru jeho profesionální důstojnost a ukazovaly na předpoklady úspěšných řešení: hluboké znalosti, důslednost, pečlivost i nezbytný nadhled.
Diplomovou prací Knihovnické a bibliografické služby v oboru divadelnictví (1971) stvrdila Miroslava Přikrylová svůj odborný zájem, k jeho pracovnímu naplnění však vedla ještě dlouhá cesta. Po krátkém působení v knihovně Divadelního ústavu (její první bibliografie Literatura o divadle a divadelní hry 1966-1970 z roku 1973 čekala z cenzurních důvodů na vydání 17 let!) a epizodě v knihovně petřínské hvězdárny (zvládla tam odborně utřídit a zpracovat fond z oboru, který jí byl zcela cizí) na delší čas zakotvila v bývalé Státní knihovně. Nutně povrchní univerzalismus centrálního knihovnického pracoviště ji však neuspokojoval a tak roku 1986 opustila theerovský "Dům-Polyp" a vrátila se do Divadelního ústavu, otvírajíc si tak prostor k plné profesní realizaci. Od roku 1996 se věnovala budování samostatného bibliografického oddělení, citlivě rozšiřujíc stávající informační základnu o nové postupy. Zaštítěna suverénní znalostí problematiky dokázala přitom odolat tlaku na zdánlivě jednoduchá řešení, která nám dnes nabízejí manažeři devatera řemesel, nahrazujíce základní otázky "Co?" a "Proč?" jedinou "Jak?".
Zůstává-li tištěnou stopou jejího působení soubor bibliografií (mj. Bibliografie časopisu Divadlo, personální bibliografie Jana Grossmana, Otomara Krejči a Petra Lébla) a elektronickou stopou brilantně profesionálně zvládnutá a uživatelsky přívětivá bibliografická databáze na internetu, připomeňme ještě stopu třetí: tým mladých spolupracovníků, pro něž shromažďování a vyhledávání dat a poskytování informací není otravným naplněním pracovního dne, ale napínavým dobrodružstvím poznání.
