Činohra Národního divadla Brno nastudovala polské drama Veselka
Venkovskou svatbu, která je zrcadlem osudů konkrétních lidí i celého národa, zachytil polský dramatik Stanislaw Wyspianski ve slavné hře Veselka. Mnohovrstevnatý veršovaný text nastudovala činohra Národního divadla Brno v úpravě a režii Břetislava Rychlíka. Premiéra je v pátek v Mahenově divadle, do konce měsíce jsou na programu ještě dvě reprízy.
Veselka je podle Rychlíka prubířským kamenem a prověrkou každého divadelního souboru. "Wyspianski se během jedné svatební noci nemilosrdně vypořádává se všemi traumaty, osobními i společenskými," uvedl režisér. V inscenaci, která se nezříká ani groteskního rozměru Veselky, zní živá hudba Petra Hromádky.
Rychlík se do Mahenovy činohry vrátil po čtyřech letech od oceňované inscenace Gazdiny roby. Prostředí vesnické svatby na počátku 20. století mu tentokrát pomáhali vykreslit scénograf Tomáš Rusín a kostýmní návrhářka Zuzana Štefunková-Rusínová. Některé polské reálie, které by pro současného diváka nemusely být srozumitelné, divadelníci potlačili, Rychlík text výrazně zkrátil.
Stejně jako v Gazdině robě spolupracoval režisér také s choreografkou Ladislavou Košíkovou, uměleckou vedoucí taneční složky Hradišťanu. V početně obsazené inscenaci se představí prakticky celý soubor Mahenovy činohry včetně nových členů Martina Veselého, Michala Bumbálka a Miroslava Novotného. V roli Pána domu hostuje Zdeněk Maryška.
Veselka z roku 1901 je asi nejslavnější Wyspianského hrou. Po formální stránce v mnohém předjímá pozdější umělecké směry, svým obsahem zachycuje omyly, myšlenky a naděje autorovy generace a tehdejší polské společnosti. Na venkovské svatbě prosté dívky a krakovského intelektuála se pod jednou střechou setkávají lidé z odlišných prostředí, s různými charaktery, zájmy a cíli, které však spojuje touha vzepřít se útlaku, odstranit z politiky špatné vládce a konečně jednotně povstat.
Hra zachycuje revoluční plány, podpořené vypitou vodkou, stejně jako následné vystřízlivění a ranní kocovinu. Svatba se stává plátnem pro zobrazení nejen konkrétních lidských osudů, ale i osudu národního. Premiéra Veselky kdysi vyvolala skandál, postupně se však zařadila k polským "národním dramatům". Nový život hře vdechlo filmové zpracování Andrzeje Wajdy z roku 1973. V Česku se přesto příliš nehrává. Pod názvem Wesele ji před 15 lety uvedlo Divadlo Na zábradlí v režii Petra Lébla.
Wyspianski (1869 až 1907) napsal také řadu dalších dramat, v nichž zpracovával náměty z mytologie i polské historie. Prosazoval se rovněž jako malíř, básník, organizátor a pedagog.
