Přednáška prof. ’Īmān ‘Izz ad-Dīn: Egyptská revoluce a divadlo

5. ročník festivalu Nad Prahou půlměsíc

Sobota 23. 11. 2013
16.00 DAMU – Hallerův sál
Přednáška prof. ’Īmān ‘Izz ad-Dīn 
(Katedra divadelní vědy Filozofické fakulty Univerzity ‘Ajn Šams v Káhiře)

Egyptská revoluce a divadlo

Tématem přednášky jsou formy dramatické tvorby, které se objevily bezprostředně po egyptské revoluci 25. ledna 2011. Přednáška hledá odpovědi na otázky související se vznikem nových divadelních forem, rozbitím struktury dosavadní kulturní tvorby a převládajícího diskursu, z něhož vyplývá jakákoli forma společenského povědomí o daném tématu.

(1)

a)      podoba egyptského státu od červencové revoluce 1952

b)      vztah politiky a divadla v rámci revolučních událostí 1952 (státní podpora divadla)

c)      dramatické umělecké formy reflektující červencovou revoluci 1952 (divadelní tvorba posloužila státu jako výkladní skříň, v níž se prolínaly moderní dramatické formy (např. absurdní drama či brechtovské divadlo) s formami tradičního arabského divadla

d)     otázka původnosti dramatické tvorby a návratu k jejím kořenům v kontextu kulturního života s cílem vytvořit z divadla nástroj mobilizace společnosti

e)      propojení původních dramatických prvků s politickými událostmi; charakteristika problematického vztahu mezi vlástním „já“ a tím „druhým“

f)       skutečnost, že od 70. let 20. století stát přestal podporovat divadelní tvorbu; od 80. let se snažil do této oblasti zasahovat komerčními projekty doprovázejícími společenské změny; egyptská divadla se snaží působit jako moderní instituce

(2)

Divadlo a revoluce 25. ledna (pád stávajícího systému dramatického umění)

g)      principy revoluce 25. ledna (chléb – svoboda – sociální spravedlnost)

h)      postavení divadla po revoluci 25. ledna

i)        divadelní představení konaná na oslavu revoluce (např. „Zahradní květy“)

j)        divadelní představení usilující o novou uměleckou formu (dramatizace vypravěčských textů – Lajlā Sulajmān, Hasan al-Grītlī, Sundus Šabājik, Rīm Hātim), tj. jevištní zpracování výpovědí účastníků revoluce, které se střídají s „velkými“ příběhy z dílny politických a mediálních institucí, a „malými“ příběhy, jejichž autory jsou prostí egyptští občané zapálení pro lednovou revoluci („Smutná komedie“ Ibrāhīma al-Husajnīho)

k)      káhirské náměstí at-Tahrīr a využití divadelního představení k svržení vládnoucího režimu

Otázkou zůstává, proč egyptské divadlo dosud neprošlo zásadními změnami … je zatíženo znesvářenou společností a zklamáním z nesplněných cílů revoluce. Nové divadelní formy vyžadují nový kulturní kontext, a ten se zatím nevytvořil.

Program festivalu zde