Divadelní krejčová musí umět vše: tkát, barvit, plést i vyšívat
Nejenom šít šaty, ale také tkát, barvit, plést, háčkovat i vyšívat musí umět divadelní krejčová. Už tři desítky let se této profesi věnuje ve zlínském divadle Růžena Straková. "Je to náročná, ale krásná práce. Jinak bych nevolila, do normální krejčoviny bych se nechtěla vrátit. Tady se člověk setká s více materiály a obsáhlejší tvorbou, musíme zvládnout vše," řekla dnes ČTK Straková, která nyní se svými kolegy pracuje na téměř 70 kostýmech pro muzikál My Fair Lady. Tolik kostýmů pro jedno představení nešili již několik let, pracují navíc nově s materiály, které doposud nevyužívali.
Straková, která je vyučená pánskou krejčovou, nyní šije například kostýmy z proševu. "Používá se běžně na zimní bundy a kabáty. Když se šije sako, je tam náročnější zpracování. Hercům v tom bude asi hodně teplo, ale zvládnou to," řekla. Kostýmy v muzikálu pomohou odlišit vrstvy společnosti, ty nižší budou mít například kostýmy z kožešin. "Materiál je hodně silný, lámou se na tom jehly," podotkla Straková.
Různé výzvy jsou však krejčové zvyklé zvládat. "Nastupovala jsem jako mladá po vyučení, učila jsem se všechno od starších," podotkla Straková, která nejraději vzpomíná na kostýmy ze začátku svého působení v divadle.
"Byly to krásné zdobivé kostýmy, když tady dělal Pepa Jelínek, který pracoval i v Národním divadle. Na ty všichni rádi vzpomínáme, zpracovávaly se různé materiály a zdobily se," řekla Straková.
Její nejoblíbenější kostým pochází právě z tohoto období. "Byl to svatební kostým ze Strakonického dudáka, použil se brokát a zvláštní zdobení, toho je už teď čím dál míň, výrobci už nedělají takové vychytávky. Když přijde kostým z fundusu, skladu kostýmů, tak si rádi zavzpomínáme, když vidíme tu zdobivost," podotkla.
Práce je podle ní pokaždé jiná. "Záleží na výtvarníkovi, šijeme podle něj, můžeme mu pomoci třeba při zdobení," uvedla krejčí, která už nemá žádný vysněný kostým, jenž by chtěla ušít. "Už asi ne, mám už důchodový věk, už jsem si vše splnila," poznamenala žena, která svou profesi nezapře ani v civilním životě. "Jsem tím samozřejmě postižená, sleduji módu a na ulici si všímám třeba toho, kde lidé dělají chyby," dodala.
