Národní muzeum na svém portálu přibližuje Čapkova Loupežníka
Národní muzeum (NM) na portálu eSbírky postupně uveřejňuje svůj bohatý fond. Mezi nejvzácnější předměty Divadelního oddělení je řazen rukopis první verze dramatu Karla Čapka Loupežník, které vytvořil s bratrem Josefem. Je na hranici čitelnosti, a tak je digitální kopie na internetu nejlepší možnou cestou jak uspokojit potřeby badatelů nebo čistě jen milovníků literatury. Už proto, že papír snadno podléhající zkáze musí být uchováván ve zvláštních podmínkách.
"V roce 1911 bratři Karel a Josef Čapkové, začínající spisovatel a malíř, navštívili Paříž, kde se seznámili s moderním malířstvím, výboji v poezii a s uvolněnou secesní atmosférou uměním překypujícího velkoměsta. Prodchnuti touto inspirační silou začali psát básnické drama Loupežník, které mísí vlivy modernistických směrů, jako je impresionismus, symbolismus či raný expresionismus," uvedl Vít Pokorný z Divadelního oddělení NM.
Mladý muž beze jména a bez domova svádí uprostřed panenské přírody jako symbolu nespoutanosti a životních nadějí dceru usedlého profesora, krásnou Mimi. Dochází ke střetu mládí a stáří, konzervatismu a radikálního požadavku po absolutní svobodě, lásky a sobectví.
"Rukopis vznikal ztěžka, je v něm mnoho škrtů a jednotlivé obrazy mají třeba i několik verzí," uvedl Pokorný. Ve svém tvůrčím úsilí došli Čapkové zhruba do poloviny finální podoby Loupežníka z roku 1920. Původní rukopis verze Loupežníka z roku 1911 získalo muzeum v roce 1976 koupí od Boženy Konrádové (1901-1984), starší sestry životní partnerky Karla Čapka Olgy Scheinpflugové.
"Rukopis je tedy pouze torzem a svůj význam získává až při porovnání s definitivní verzí dramatu, kterou však již napsal Karel Čapek sám," dodal Pokorný. Za nejzásadnější považuje při této komparaci myšlenkové vyznění hry. Zatímco v črtách z roku 1911 autoři plně souzní s revoltou hlavního hrdiny a svět dospělých je pro ně spíše snůškou zpátečnických karikatur, v roce 1920 Karel Čapek svůj pohled na střet Loupežníka a Profesora relativizuje.
"Vzpoura mládí je stále vnímána se sympatiemi, ale na rozdíl od první verze autor dokáže pochopit i Profesorovo bránění milostnému vztahu Mimi s vetřelcem. Rodičovský pocit zodpovědnosti či touha po životním řádu jsou pro něj stejně hodnotné jako osvobodivé bouřliváctví mládí," dodal Pokorný.
První verze hry Loupežník je tedy podle něj krom historického významu i dobrou ukázkou hodnotového vývoje velkého českého spisovatele. Od exaltovaného anarchismu s černobílým viděním světa se dostává k jeho typické toleranci pro různé životní pravdy.
Na jevišti se drama Loupežník objevilo poprvé v Národním divadle v roce 1920, čas od času je inscenováno dodnes. Například na pražské Fidlovačce v roce 2002 s Ondřejem Brouskem v titulní roli
