Soubor Hof-Musici uvedl po 200 letech premiéru Boroniho opery
Strahovský klášter v Praze dnes hostil novodobou premiéru komické barokní opery L'Amore in Musica od Antonia Boroniho (1738 až 1792). Skladbu ve své době slavného, avšak dnes téměř neznámého autora nastudoval orchestr Hof-Musici, který se na hudbu doby baroka specializuje. Po dnešní premiéře v poloscénickém uvedení budou moci fanoušci dobových inscenací zhlédnout operu v září v autentickém prostředí českokrumlovského zámeckého divadla z konce 17. století.
Také barokní letní refektář kláštera ale dnes poskytl historické opeře adekvátní zázemí. Publikum tleskalo nejen v závěru, ale i po některých jednotlivých výstupech, které zpěváci ztvárnili s náležitým hereckým výkonem a mírnou nadsázkou ke hře patřící.
Boroniho operu uvádí Festival barokních umění Český Krumlov. V režii Zuzany Vrbové orchestr Hof-Musici od cembala řídí Ondřej Macek. Podle pořadatelů je opera výjimečná svým zaměřením - v době, kdy na operních jevištích převládaly heroické látky z antické historie či mytologie, zpracovává Boroniho L‘Amore in Musica příběh z prostředí soudobé benátské společnosti se všemi jejími problémy i nešvary, zcela ve stylu komedií Carla Goldoniho.
Ten je pravděpodobně autorem libreta příběhu s náměty z divadelního zákulisí a soupeření zpěvaček o lepší roli. Ve hře nechybí láska pravá, předstíraná, vypočítavá a intrikaření všeho druhu. Diváci na premiéře měli k dispozici libreto v češtině, připravuje se i angličtina a němčina.
Boroni byl ve své době velmi populární, Italové ho považují za předchůdce Mozarta. Působil v Benátkách, kde zkomponoval mimo jiné pět celovečerních oper. Byl ale pozván i do Prahy, kam přivezl italský repertoár a zkomponoval přímo pro Prahu dvě opery. Opera L'Amore Musica byla poprvé provedena roku 1763 v Benátkách, v roce 1765 následovalo uvedení v Praze a v Karlových Varech. Měla velký úspěch, byla uvedena ve 23 městech v Evropě v rozmezí 12 let, což odborníci považují také za unikátní.
V archivech se dochovalo deset verzí partitur opery L'Amore Musica, podle Milady Jonášové z Mozartovy obce, která se dílu Boroniho věnuje, se vždy pro rekonstrukci opery zvolí jeden pramen jako hlavní. Existuje totiž mnoho různých verzí, neboť každé divadlo si dělalo různé úpravy. V případě této opery je to partitura benátské verze uvedené v roce 1763, která se dochovala v Paříži a Neapoli.
O Boroniho věhlasu svědčí i to, že po návratu do Itálie získal místo kapelníka v bazilice sv. Petra v Římě. Místo novodobé pražské premiéry bylo zvoleno i s ohledem na to, že Boroni v Praze působil i jako varhaník a byl zván premonstráty právě do kláštera na Strahov.
