Činohra Národního divadla uvede Maeterlinckova Modrého ptáka
Nejznámější text vlámského symbolisty a nositele Nobelovy ceny Maurice Maeterlincka Modrý pták bude další novinkou činoherního souboru české první scény. Na jevišti Stavovského divadla bude mít premiéru 19. listopadu v režii Štěpána Pácla, který je od této sezony kmenovým režisérem činohry.
Ten po dnešní generální zkoušce zdůraznil, že tato jedna z nejpůsobivějších alegorií světové literatury promlouvá k dospělému i k dětskému divákovi. Je o docela obyčejné odpovědnosti za svět, ve kterém žijeme, o tom, že ho neobýváme sami. Na působivé scéně Andreje Ďuríka se v něm za použití videoprojekcí objeví například Pavlína Štorková, Filip Kaňkovský, Jan Bidlas, Radúz Mácha, Lucie Juřičková, Pavel Batěk, Saša Rašilov a Jana Pidrmanová.
"Logika té hry je snová. Autor skutečnostem, které v každodenním životě vnímáme jen nezřetelně, dává jiné, hlubší významy, abychom se skrze sen dozvěděli něco o sobě. Posílá dvě děti do světa, který za normálních okolností nevidíme, aby našly Modrého ptáka, a zachránily tak jeden lidský život. Jejich průvodcem je mluvící Kočka, Pes, Cukr, Chleba, Světlo. Pokusili jsme se ve scénografii najít snový prostor, kde se může odehrát cokoli. Nechali jsme se inspirovat tím, jak by mohl vypadat dětský sen, kde se skutečné míchá s neskutečným, aniž by se ztratila konkrétnost," dodal Pácl. Ta hra je o úplných maličkostech. Vlastně je o docela obyčejné odpovědnosti za svět, ve kterém žijeme, o tom, že ho neobýváme sami, dodal.
Podle dramaturga Jana Tošovského je slavná hra z roku 1908 především kouzelnou pohádkou o dvou dětech, které se vydají hledat štěstí pro svou nemocnou kamarádku. "Protože kde jinde než v pohádkách najdeme poselství o nejzákladnějších lidských emocích, pocitech a potřebách - lásce a strachu, naději a bolesti, svobodě a zmaru," uvedl.
Modrý pták je podle něj dílem, které svou hloubkou čerpá z nejzazších dálav lidské slovesnosti, ale svou svěžestí zároveň předjímá moderní dobu s její rychlostí, vynalézavostí a sebedůvěrou. V době, kdy bylo poprvé inscenováno, vyvolalo široký ohlas po celé Evropě. Stalo se tak na scéně Moskevského uměleckého divadla v režii Konstantina Stanislavského. Inscenace dosáhla neuvěřitelných 3000 repríz, měla obrovský úspěch doma i v zahraničí a uváděla se až do konce 60. let 20. století. A po smrti Stanislavského byla obnovena.
