Ze strun violy až k nebesům
Už léta se ve své tvorbě zabývá nelehkým žánrem – literárním portrétem. Protože dlouhou dobu pracovala jako tisková mluvčí Činohry Národního divadla v Praze, jsou v její galerii portrétovaných postav nejvíce zastoupeni herci. Tato zvláštní stvoření a hloubka jejich nahlížení na život dává autorce i následně čtenáři možnost poodhalit mnoho netušených komnat lidské jedinečnosti. Po zkušenosti se „zcela jiným světem“– necelý rok působila Zuzana Maléřová jako tisková mluvčí pražského primátora Pavla Béma – se opět vrátila do vod sobě vlastních, mezi umělce.
Pražská literární kavárna Viola je pravým místem, kde blízkost jeviště a hlediště tvoří tu správnou intimitu. Tato je podstatou přátelských hovorů, které spisovatelka Zuzana Maléřová se svými hosty vedla ve Viole po celou minulou sezónu. Zvala si herečky střední a starší generace, které kromě široké umělecké tvorby mají za sebou zajímavý a zvláštní životní příběh. Už slyším námitku, že každý lidský osud je zvláštní. Ano, je to tak, ale ve spojitosti se známou tváří ve veřejném prostoru, dostává reálná situace metaforický rozměr. Metafora vzniká promyšleným kladením otázek, kdy se divák najednou stává svědkem životního příběhu za účasti jeho hlavního protagonistu. Nejde o skandální odhalení, jak jsme v poslední době zvyklí ze všech médií, ale vskutku o portrét..“ Správně uslyšet pohyby rtů je má starost,“ říká autorka. A protože její poslech je poctivý , zde vzniklá a prožitá metafora umožňuje několikanásobnou katarzi, jak na jevišti tak v hledišti.
Kniha Celá viola tvé duše je knižní podobou autorských pořadů Zuzany Maléřové, které uvedlo Divadlo Viola v sezóně 2004/2005. Portréty jejich hostů jsou zde mnohdy doplněny dopisem od někoho, kdo je portrétovanému velmi blízký a které rovněž byly ve Viole čteny. Čtenář má tedy možnost setkat se s N. Divíškovou, J.Jiráskovou, E.Hudečkovou, D.Syslovou, E.Černou a dalšími hereckými osobnostmi. Dále jsou zde vzpomínky na mnohé už nežijící divadelníky a celek dotváří glosy autorky, v nichž se zamýšlí nad jednoduchými podivnostmi života. Mluví o zrodu, o věčné přítomnosti smrti, o odvádění od umírání k životu , o jistotě stromů a křehkosti lidských paží ve větvoví života. Jsou to básně plné obraznosti, nostalgie ale i naděje.
Portrétní kniha je zde označením přímým, nejen žánrově terminologickým. Vedle skvělých textů Zuzany Maléřové jsou čtenáři předkládány fotografie Vlada Bohdana. Jejich černobílá strohost tvoří dokonalý protipól bohaté obraznosti slov a je potřeba říct, že jazyk Z.Maléřové je rok co rok poetičtější a barevnější. Dokumentárnost snímků, které mimochodem byly důležitou součástí živých pořadů, přináší paradoxně do knižního celku zvláštní poezii. Něco těžko popsatelného, co je charakteristické pro společnou tvorbu obou umělců, manželů – Zuzany a Vlada: I když témata jejich knih jsou skutečná a autoři přiznávají nebo přímo podtrhují reálnost inspirace, konečná podoba knih je vysoce stylizovaným uměleckým dokumentem a silnou výpovědí o člověku. A takových děl je v současné české knižní produkci zapotřebí.
Mária Uhrinová
Zdroj: maria.uhrinova@volny.cz
