Česká taneční platforma zaujala i odborníky ze zahraničí
Do festivalového programu bylo letos vybráno uměleckou předporotou (Kristýna Durczáková, Yvona Kreuzmannová, Ivana Kubicová, Nina Vangeli) celkem 17 děl. Česká taneční platforma byla koncipována jako otevřený prostor pro mezinárodní setkávání umělců a producentů. I přesto, že z rekordního počtu 31 registrovaných hostů se jich kvůli situaci v leteckém provozu po výbuchu sopky na Islandu mohlo dostavit pouze 12, platforma svůj účel splnila. „Nedělní odpolední setkání s umělci („Meet the artists“) proběhlo v uvolněné atmosféře a tanečníci/ce, choreografové/fky a producenti/tky měli příležitost neformální cestou hostům představit své aktivity a vyslechnout si jejich názory,“ dodává manažerka platformy Kateřina Višinská.
Také diváci mohli vyjádřit své dojmy o tom, jak se jim zhlédnuté představení líbilo. Během celého festivalu probíhalo hlasování o Cenu diváka. Vítězem s nejlepším průměrným ohodnocením 1,48 se stala taneční skupina ME-SA, která zaujala zahraniční hosty i diváky svým site-specific projektem Echoes uvedeným v Synagoze na Palmovce. Pořádající občanské sdružení Tanec Praha se rozhodlo předat Cenu diváka spolu s cenou Tanečník/Tanečnice roku na jednom ze slavnostních večerů festivalu TANEC PRAHA 2010.
Závěrečná diskuse se zahraničními hosty přinesla pár zásadních postřehů o kvalitě českého současného tance. Všichni přítomní se shodli na velké pestrosti a diverzitě žánrů, které byly na platformě k vidění – od tance, pohybového a fyzického divadla až po ryze divadelní přístup, hru s objekty/předměty/světelnými technologiemi. Ocenili také energii a odvahu, se kterou tvůrci pracují. Na diskusi zazněla i výtka, že český tanec se rozvíjí spíše směrem k žánru tanečního divadla a odvrací se od hlubšího zkoumání pohybu jako takového. Nacházet vyváženost mezi tancem/pohybem, prostorovou stránkou, hudbou a světelným designem je obtížný úkol, na kterém je nutné nadále pracovat. Překvapení hostům přineslo zjištění, že současnému tanci v ČR chybí profesionální institucionální zázemí. Žádný z 62 účinkujících interpretů a ani jeden z 20 choreografů nemá stálé angažmá, které by mu přinášelo stabilní příjem, všechny inscenace vznikají na projektové bázi.
Cenu za světelný design, kterou již podruhé udělil Institut světelného designu ve spolupráci s organizátory platformy, si odnesl Jan Komárek za tři díla uvedená v rámci festivalu – Gaia (chor.: Dagmar Chaloupková), Zločin a trest (NANOHACH/chor. Jan Komárek) a Tore (chor.: Dora Hoštová). Porota složená ze světelných designerů Jana Beneše a Pavla Dautovského ocenila Komárkův jedinečný přístup ke každému z děl a pestrost prvků světelného designu (světelná geometrie se zrcadly, světelné rekvizity, čistota a načasování). „Na platformě jsme měli možnost vidět inscenace, které vznikaly v odlišných technických podmínkách a prostorech, ale i přes tento fakt můžeme konstatovat, že světelný design nás v každém představení zaujal,“ dodávají J. Beneš a P. Dautovský.
V rámci festivalu také proběhl slavnostní křest publikace Tanec Praha, 20 let...1989–2009, kterého se virtuální cestou (přes skype) zúčastnil John Ashford, ředitel Aerowaves – evropské platformy pro podporu a prezentaci současného tance. Publikaci, která mapuje 20 let historie Mezinárodního festivalu současného tance a pohybového divadla TANEC PRAHA, je možno zakoupit na pokladně divadla Ponec za 90 Kč.
Zdroj: pr@tanecpraha.cz
