Mim Čejka dokáže parodovat slepici i hvězdy hudební scény
Praha 20. července (ČTK) - Snad nejvíce proslavila tanečníka, choreografa, herce a mima Jaroslava Čejku jeho dokonalá parodie na slepici. Známý umělec, jenž 22. července oslaví sedmdesátiny, má v zásobě dalších nejméně 30 převleků, v nichž u diváků vítězí také jako Chaplin či Tina Turnerová. Lidé však někdy zapomínají, že velký mim malé postavy má za sebou i téměř dvacetileté angažmá v baletu Národního divadla v Praze a řadu úspěšných vystoupení v zahraničí.
"Stále vymýšlím nové gagy, nemohu bez hraní žít," svěřil se před časem Čejka, když tisku popisoval, jak dělí čas mezi práci a péči o svou maminku, které je 102 let. Budoucího sedmdesátníka také již sem tam něco pobolívá, ale s hraním rozhodně nemíní skončit. "Práce mě drží nad vodou a nutí udržovat se v kondici. Jinak by člověk začal chátrat. Nečinnost je začátek konce," říká oblíbený umělec.
V současnosti hostuje ve Směšném divadle Luďka Soboty, kde vystupuje se svými etudami, nedávno natočil pro televizi malý pantomimický recitál s režisérem Gustavem Skálou. Občas hostuje i na různých diskotékách, kde sklízí úspěch zejména se svými ženskými převleky či neodolatelnými parodiemi hvězd showbyznysu.
Diváci se na Čejkových vystoupeních však často domáhají právě jeho pověstné slepice. Na legendární ztvárnění oblíbeného kura domácího připadl prý tanečník ve svém prvním pražském podnájmu. Bytná totiž chovala slepice a dala mu je na starost. Čejka slípky poctivě krmil a ty jej pak budily svým neodbytným kdákáním. Tehdejší novopečený člen první baletní scény své "trapičky" potom přehrál kolegům v divadle a etuda se slepicí byla na světě.
Divadlo učarovalo ostravskému rodákovi již v dětství. K baletnímu umění jej přivedla starší sestra Violeta, někdejší sólistka baletu opavského divadla. Právě v Opavě získal Čejka první baletní vzdělání a v 17 letech i první divadelní angažmá. Ještě předtím se ale vyučil písmomalířem a aranžérem. Tančil poté v divadle v Plzni, po vojně zamířil do Ostravy a vedle vážné baletní produkce se součástí jeho repertoáru čím dál víc stávaly pantomimické etudy.
Pantomima, v níž využil kromě pohybového i svůj pozorovací talent, se stala, jak sám říká, jeho spásou při absolvování vojenské základní služby. S kolegy založil v posádce uměleckou skupinu Satirka, kde vznikla řada jeho později známých scének.
Na počátku 60. let dostal pětadvacetiletý Čejka nabídku do baletního souboru pražského Národního divadla. Na první české divadelní scéně odtančil v příštích téměř 20 letech řadu sólových partů, byl třeba Šaškem v Labutím jezeře či v Šípkové Růžence nebo Harlekýnem v Louskáčkovi. Hostoval i na brněnské baletní scéně.
Další uměleckou etapu zahájil již značně populární tanečník a mim v roce 1979, kdy ze "zlaté kapličky" odešel, aby se mohl plně věnovat pantomimě. S bývalou členkou baletu Národního divadla Jiřinou Kottovou založili kabaretní dvojici a se svými parodiemi sjezdili téměř celý svět. S nedávno zesnulou umělkyní prosluli slavnými komickými výstupy Bonnie and Clyde nebo Sestry.
Největší popularitu u domácího publika ale přinesla Čejkovi jeho vystoupení v estrádách někdejší Československé televize. S humornými scénkami a skeči, které sám vymýšlí, býval častým hostem v zábavných televizních pořadech Možná přijde i kouzelník či Televarieté. Dlouhá léta také nestor české pantomimy spolupracoval s tanečním souborem Pavla Šmoka a hostoval v nejrůznějších divadlech v Česku i v zahraničí.
Na svém uměleckém kontě má někdejší vynikající klasický tanečník, jenž stále dokáže vystřihnout bezchybný "špagát", i filmové role. Zahrál si komořího v Troškově pohádce O princezně Jasněnce a létajícím ševci z roku 1986, diváci jej mohli vidět i v legendárních filmových muzikálech Starci na chmelu a Kdyby tisíc klarinetů.
Dana Petrů rmi hš
