V Mauthausenu odhalena pamětní desku Karlu Hašlerovi
Mauthausen (Rakousko) 30. září (zpravodaj ČTK) - Pamětní desku má nově v krematoriu bývalého koncentračního tábora v rakouském Mauthausenu skladatel, herec a vlastenec Karel Hašler. Autor slavné skladby Ta naše písnička česká zemřel v Mauthausenu v nesnesitelných podmínkách na úplavici 22. prosince 1941.
V místnosti, kde jsou v původním stavu zachovány kremační pece, zněly podmanivé Hašlerovy písničky. Za hudebního doprovodu rakousko-české kapely Schrammelquartet si před vlastním odhalením desky přítomní zástupci českých krajanských spolků v Rakousku, českého Senátu i český velvyslanec ve Vídni Rudolf Jindrák spontánně zazpívali nejznámější Hašlerovu skladbu. Slzy do očí se některým účastníkům akce draly do očí při poslechu poslední dochované Hašlerovy písně, tesklivé Plují mraky do daleka.
Píseň vznikla v Mauthausenu a za ostnaté dráty se dostala jen díky ústnímu podání, vysvětlil ČTK předseda sdružení Písničkář Ivo Zelenka. "Prý bylo jeho posledním přáním před smrtí, aby se tato píseň zachovala. Byla poslední, kterou napsal," uvedl.
Odhalení pomníku jednomu z nejznámějších a nejvšestrannějších československých umělců si vymohl a zorganizoval Kulturní klub Čechů a Slováků v Rakousku. Podle jeho předsedkyně Heleny Baslerové přitom dnes správa mauthausenského památníku povoluje odhalování pamětních desek konkrétním osobnostem jen výjimečně. Ta Hašlerova, umístěná pod oknem spalovny těl bývalých odsouzenců, ale není v pochmurné místnosti jediná. Připomínku na své umučené tu už dávno mají Srbové, Poláci, Francouzi nebo Španělé.
"Měla jsem to v hlavě 30 let," řekla ČTK Baslerová, která do Rakouska emigrovala v roce 1968. "O rok později jsem se chtěla podívat na Hašlerův pomníček, a překvapilo mě, že nic takového neexistuje. Před deseti lety jsem tu byla znova a stále tu nic nebylo," popisuje, jak se v hlavě pozdější šéfky krajanského kulturního klubu nápad rodil.
"Vedení mauthausenského areálu nám slíbilo, že budou na Hašlera upozorňovat školní exkurze," věří Baslerová. Mramorová deska s oznámením "Karel Hašler, autor písně 'Ta naše písnička česká'" ale vzbuzuje zvědavost sama o sobě.
Hašlerova píseň odrážela po okupaci Československa nacistickým Německem vzdor i naději národa. Autor ji dokonce skladbu opatřil novým textem, jenž byl namířen proti nacistům.
Hašler je však autorem dalších zhruba 320 písní, kupletů a popěvků i dvou orchestrálních skladeb. Nejdříve opěvoval krásy Prahy, postupně se ale jeho texty vyjadřovaly k aktuálním sociálním a politickým otázkám.
Vyučeného obuvníka to táhlo také k divadlu, což vedlo k roztržce s otcem. Jako herec to dotáhl až do činohry Národního divadla, kde působil v letech 1903-1915.
Po vynálezu zvukového filmu se objevil i na stříbrném plátně, psal scénáře a režíroval. Hlavní roli si zahrál ve filmu Písničkář, z něhož pochází i Ta naše písnička česká. Dohromady si zahrál ve dvou němých a 15 zvukových filmech.
Po všestranném umělci byly pojmenovány v Česku i na Slovensku dodnes oblíbené větrové bonbóny hašlerky. Hašler totiž chraptěl a ještě za svého života podepsal smlouvu o propůjčení svého jména větrovým bonbónům.
Zdeněk Polák hej
