České divadlo Divadelní Flora začíná už za týden! Z tance nabídne Pestré Nizozemsko a Visegrad Performing Arts Divadelní Flora začíná už za týden! Z tance nabídne Pestré Nizozemsko a Visegrad Performing Arts
Šest respektovaných choreografů, pět národností, deset představení – Brazilci Fernando Belfiore a Guilherme Miotto, Polka Ola Maciejewska, Japonka Jija Sohn, Chilan Rodrigo Sobarzo a Izraelka Keren Levi – to vše zahrnuje sekce Pestré Nizozemsko, kterou uvidí diváci na Divadelní Floře od 12. do 21. května.
PESTRÉ NIZOZEMSKO
Divadelní Flora nabízí kromě činoherního programu letos také dvě taneční sekce. Pestré Nizozemsko je část zaměřená na performativní umění země, jež je považována
za kulturní Mekku s vysokou koncentrací nejlepších perfomerů světa. Představí tvorbu střední a mladší generace tvůrců, jejichž tvorba je pestrá nejen uměleckým stylem, ale také národnostním složením jednotlivých uměleckých formací – Nizozemí je totiž nadále zemí, která je z principu otevřená. Celá sekce tak integrálně zapadá do hlavního leitmotivu festivalu, kterým je Tekutá Evropa.
„Na Divadelní Floře se představí například japonské taneční trio, jež pod vedením Jiji Sohn vytvořilo divokou reflexi dnešního světa a otevírá tak palčivé téma střetu kultur. Původem polská choreografka Ola Maciejewska se inspiruje tvorbou jedné z průkopnic moderního tance – Loïe Fullerové – a na jevišti rozvíjí pohybovou studii, ve které je lidské tělo konfrontováno s kostýmem. Brazilský choreograf Fernando Belfiore záměrně ponechává performerky na jevišti vedle mechanických objektů a provokuje naše vnímání. Ještě otevřeněji se otázkou ženy ve světě formovaném muži zabývá izraelská choreografka Keren Levi, jež pracuje s nahotou ženských těl. Možnosti lidské fyzikality zkoumá i Brazilec Guilherme Miotto, v jehož díle Rise Up účinkuje mistr světa v breakdance Menno van Gorp. A od člověka dále k přírodním cyklům a k ekologii se posouvá chilský tvůrce Rodrigo Sobarzo,“ popisuje jednotlivá představení dramaturg performing arts Jan Žůrek.
Princip antického divadla – D3US/X\M4CHIN4
Bezvýchodné situace řeší antické divadlo známým principem deus ex machina, kdy bůh ze stroje vyřeší veškeré problémy. Fernando Belfiore v inscenaci D3US/X\M4CHIN4 hledá tohoto konkrétního boha a odpověď na to, zda stroje kontrolují nás, nebo my je? Brazilský choreograf tak vytváří z části futuristické sci-fi a z části řeckou tragédii
o vypořádávání se s technologiemi v úplně novém vesmíru, kde vedle sebe současně existuje budoucnost i minulost. Diváci festivalu budou součástí této epické básně v úterý 16. a středu 17. května v Divadle K3 na Konviktu.
Vizuálně působivé Bombyx Mori
Polská choreografka Ola Maciejewska se ve své inscenaci Bombyx Mori oprostila
od typického důrazu na syrový pohyb těla a vzdává hold průkopnici moderního tance Loïe Fullerové. Prostřednictvím kostýmu na scéně vykresluje až hypnotizující obrazy krásy. Přirozené pohyby těla zcela splývají s materiály, zvuky, světlem. Inspirací pro tanečníky je bourec morušový, latinsky bombyx mori. Na strhující taneční představení se mohou diváci Divadelní Flory těšit již v neděli 14. května v S-klubu.
Tradiční festivalová platforma Visegrad Performing Arts
Součástí Divadelní Flory je i letos sekce zaměřená na dění ve visegrádském regionu v oblasti performing arts. Ze čtyř letos uvedených titulů, vznikly dva v koprodukci
s pořadatelskou DW7 v rámci rezidenčního programu Divadla na cucky.
„Maďarský tanečník Dániel Szász se v tanečním sóle LOOP inspiroval mj. knihou Srdce temnoty, která se tak v určité „reinkarnaci“ objeví již na třetím ročníku festivalu po sobě. Polskou scénu tentokrát zastoupí práce Oly Maciejewské Bombyx Mori. Ola je sice původem z Polska, momentálně ovšem pendluje mezi Nizozemím a Francií. Výrazem čilé česko-slovenské spolupráce je divadelní rituál Eau De Vie, ve kterém se tanečníci Lucia Kašiarová a Peter Šavel střetávají s hudebníkem Tomášem Vtípilem. Jejich práce je důkazem, že na současné pražské taneční scéně se nejen těžko rozlišuje mezi tím, kdo je Čech a kdo Slovák, ale především, že pro tuto tvůrčí generaci je neustálé hledání nových cest komunikace skrze umělecké prostředky bytostnou potřebou. Nejinak je tomu u konceptuálního dua Táňa Švehlová – Jan Mocek, kteří jsou podepsáni pod zvukovou performancí Zářící město, která se odehrává ve veřejném prostoru na panelovém sídlišti,“ dokončuje výčet sekce Jan Žůrek.
LOOP z vlastního obrazu
Maďarskému tanečníkovi Dánielu Szászovi těžké zranění přerušilo uměleckou kariéru. Touto zkušeností se ve své sólové taneční novince LOOP nechává inspirovat a mapuje nejtajnější kouty lidské duše, které se člověku právě v takových chvílích přihlásí. V Szászově dynamickém pohybu se mísí prvky bojových umění s klidnými pasážemi, jež ale zůstávají plné života. Prožité trauma se mu stalo impulzem k novému začátku, o čemž se diváci mohou přesvědčit hned první festivalový víkend 12., 13. nebo 14. května v Divadle na cucky.
Festival vypukne v pátek 12. května a během 10 dnů nabídne na čtrnácti festivalových scénách na sedm desítek akcí. Hlavní program zahrnuje 38 produkcí třiadvaceti titulů – z toho 19 zahraničních představení.
