Divadlo na Vinohradech připravuje Langerovu Periferii

Pražské Divadlo na Vinohradech uvede 26. května premiéru hry Periferie Františka Langera v režii a úpravě Martina Huby. I další inscenátoři jsou ze Slovenska, konkrétně scénograf Jozef Ciller a kostýmní výtvarník Peter Čanecký. Hudbu složil Ondřej Brousek. Na jevišti se objeví například Jana Kotrbatá, Marek Lambora, Igor Bareš, Denny Ratajský, Tomáš Dastlík, Eva Režnarová, Petr Rychlý, Vendulka Křížová, Jaroslav Kepka a Oldřich Vlach.

„Už pátým rokem se postupně věnujeme tvorbě autorů osudově spjatých s vinohradským jevištěm. Po textech Karla Čapka, Fráni Šrámka či Pavla Kohouta se na svou domácí scénu potřetí vrací Periferie, snad nejslavnější Langerova hra. Respektovaný dramatik a prozaik, přítel Karla Čapka a člen legendární skupiny pátečníků, byl kmenovým autorem vinohradské scény a v letech 1930-1935 jejím dramaturgem," uvedl dramaturg Jan Vedral.

Mladík Franci se po roce ve vězení vrací domů a ve svém bývalém pokojíku na periferii nachází mladou Anči, která se živí nejstarším řemeslem. Navzdory tomu se oba rychle sblíží a ona se stane součástí jeho snu - stát se tanečníkem v baru. Zdá se, že oba čeká lepší budoucnost, ale vše změní dramatické setkání Franciho s jedním z jejích "klientů", jehož mladík v potyčce zabije.

Podle Vedrala bývá tato hra vnímána i jako "český Zločin a trest". Klíčovou roli v baladickém příběhu zločince má postava soudce, ztroskotaného právníka chudých, přísně rozlišujícího mezi božským právem a lidskou spravedlností. „Hra strhuje napínavým dějem a vybízí k mnoha otázkám a úvahám o svědomí, spravedlnosti a potřebě řádu, které jsou v naší neklidné (post)moderní době aktuální a naléhavé," dodal.

Poprvé byla Periferie uvedena na Vinohradech v roce 1925 v režii Jaroslava Kvapila a výpravě Josefa Čapka. Franciho hrál Zdeněk Štěpánek, Anči Míla Pačová. Podruhé viděli diváci Periferii v roce 1947. Od té doby se Langer v repertoáru této scény neobjevil.

František Langer (1888-1965) vystudoval lékařskou fakultu, doktorát získal roku 1914. O rok dříve se účastnil jako dobrovolník první balkánské války, krátce po vypuknutí první světové války byl odvelen do Bukoviny, roku 1917 vstoupil do československých legií. Od roku 1930 spolupracoval s dramaturgií vinohradského divadla, které uvedlo většinu premiér jeho her. V červenci 1939 uprchl přes Polsko do Francie a pak do Londýna. V hodnosti plukovníka byl šéfem armádního zdravotnictva, spolupracoval s BBC. Po návratu do Prahy byl povýšen na generála, roku 1947 se stal národním umělcem, po únoru 1948 musel z armády odejít a byl téměř úplně umlčen.

http://www.divadlonavinohradech.com/