Italský skladatel Luigi Cherubini uvedl poprvé svou operu Medea roku 1797 v Paříži, kde žil a tvořil. Námět nalezl v antickém Euripídově dramatu, čerpajícím z řecké mytologie. Jeho hlavní hrdinkou je kouzelnice Medea, která se zamilovala do vůdce argonautů Iásona a pomohla mu získat zlaté rouno. Když se Iáson později chtěl kariéristicky oženit s dcerou korintského krále Kreóna Glauké, Médeu zapudil. Ta se však krutě pomstila – zavraždila obě své a Iásonovy děti a Glauké poslala otrávené roucho. „Médea je smyslná žena, čarodějnice, chce všechno nebo nic. Když miluje, tak až za hranice samotné smrti, je oddaná a panovačná zároveň,“ říká k námětu Martin Otava.
O návrat opery na světová jeviště se postarala proslulá pěvkyně Maria Callas a Medea se jí stala jednou z největších životních rolí. Dílo dnes zažívá renesanci, letos se například představí na festivalu v irském Wexfordu, plzeňská inscenace však bude prvním známým uvedením v novodobé historii českého divadla. „Jako režiséra mě vždy kromě ověřených titulů lákaly i opery, které se z nějakého důvodu u nás buď dlouho, nebo vůbec nehrály. Jsou to pro mě takové výzvy. A tak jsem uvedl třeba Rossiniho Straku zlodějku, Belliniho Náměsíčnou, Rubinsteinova Démona, Offenbachovu operu buffa Robinson Crusoe a naposledy v Liberci a v Plzni Puccinuho Edgara. A ukázalo se, že jsou to tituly divácké a životaschopné. Médea je mým dlouholetým snem, poprvé mě okouzlila prostřednictvím nahrávky s geniální Mariou Callas. Je to krásné klasicistní dílo s prvky rodícího se romantismu, “ říká režisér a ředitel DJKT Martin Otava a dodává, že výrazným prvkem inscenace bude efektní a dekorativní výprava. „Bude vycházet z antiky, ale bude se esteticky vztahovat i k architektuře a módě 40. let. Scéna Jána Zavarského evokuje monumentální palác, podobný stavbám Hitlerova dvorního architekta Alberta Speera. Vnímám totiž paralelu mezi nástupem fašismu a tématem prosazování despotické moci v dramatu Médea. Z téže doby vycházejí i slušivé a v případě Medey i svůdné kostýmy Dany Haklové.“ Inscenátoři zvolili italskou verzi libreta. „Na světová jeviště se dnes vrací i původní francouzská verze libreta s mluvenými dialogy, my operu uvedeme s italským libretem s recitativy od Carla Zangariniho,“ vysvětlil dramaturg Zbyněk Brabec.
Titulní úlohu Medey alternují Ivana Veberová, Katarína Jorda a Lívia Obručník Vénosová, její sokyni Glauké ztvární Petra Nôtová, Vanda Šípová nebo Monika Sommerová, Iásona Philippe Castagner nebo Paolo Lardizzone. Korintským králem Kreontem bude Pavel Klečka nebo Nikolaj Někrasov, roli Médeiny důvěrnice ztvární Jana Foff Tetourová v alternaci s Barborou Poláškovou. Úlohy dvou služebných připadly Radce Sehnoutkové v alternaci s Andreou Frídovou a Ivaně Klimentové v alternaci s Janou Pioreckou. Jako Krejčí se představí Miro Bartoš nebo Martin Švimberský, role Médeiných dětí ztvární Patrik Holeček nebo Michal Bořánek a Oliver Noah Siala nebo Luboš Bořánek.
Divadlo J. K. Tyla v Plzni
České divadlo 
