Herec Jan Vlasák zkouší v Divadle Rokoko pod režisérským vedením Petra Svojtky novou inscenaci Otec

Herec Jan Vlasák zkouší v Divadle Rokoko pod režisérským vedením Petra Svojtky novou inscenaci Otec, ve které ztvární hlavní roli. Jeho postava Andrého se musí postavit čelem vážné diagnóze – Alzheimerově chorobě. Jak se André vyrovná se změnami, které s sebou přináší tato nemoc? Jaký postoj zaujmou jeho nejbližší a pomohou mu v tomto těžkém období? Poprvé diváci inscenaci Otec uvidí 4. a 6. listopadu na prknech Divadla Rokoko.

V nově připravované hře současného francouzského dramatika Floriana Zellera Otec ztvární herec Jan Vlasák hlavní roli Andrého, muže, který trpí Alzheimerovou chorobou. Kvůli nemoci se Andrého svět tříští, on je v něm čím dál víc zmatenější a ztracenější. Pletou se mu lidé, místa, časy, žije v jakémsi bezčasí. „V téhle hře se snoubí komično s velkým smutkem. Některé situace, které autor napsal, působí na první pohled až tragicky, ale když se na ně podíváte s odstupem, mohou vás i trochu pobavit,“ přibližuje inscenaci Jan Vlasák a dodává: „Postava Andrého, kterou hraji, se snaží neustále bojovat s touhle nepříznivou diagnózou s neveselým výhledem do budoucna, i když jeho boj je marný. Zoufale chce zachránit sebe sama, svoji identitu, svoje vzpomínky.“

Autor inscenace hru napsal tak, že divák uvidí svět kolem sebe očima nemocného Andrého. Zjistí také, že tato choroba má i nepřímý vliv na nejbližší pacientů. Ti často řeší zásadní životní dilema, jak pečovat o své rodiče a zároveň nerezignovat na svůj vlastní život. „Velmi důležitou roli zde hraje i postava Anne, dcery Andrého, kterou hraje Veronika Gajerová. Ta se musí vyrovnat nejen s otcovým zdravotním stavem, ale současně nechce ztratit svůj vlastní život, partnerský vztah,“ doplňuje režisér Petr Svojtka.

Protože inscenace zachycuje průběh Alzheimerovy choroby, kterou provází i ztráta orientace v čase, pohrál si autor také s časovou posloupností celé inscenace. „Lidé s touto chorobou tápou, publikum by mělo tápat společně s Andrém. Myslím si, že divadlo dokáže velmi dobře na diváky přenést ten pocit, že se ztratili v čase a snaží se najít cestu zpět,“ uzavírá Jan Vlasák.

http://www.mestskadivadlaprazska.cz/