21.11.2017 12:33

Soubor baletu Jihočeského divadla připravil pro letošní sezónu premiéru inscenace Kráska a zvíře

První ze dvou baletních premiér, které pro letošní divadelní sezónu připravuje soubor baletu Jihočeského divadla, je všem známý příběh Kráska a zvíře. Umělecký šéf baletu JD Lukáš Slavický svěřil choreografii a režii této inscenace maďarskému choreografovi, tanečníkovi a baletnímu mistru Bélovi Kérimu Nagyovi, který působí na českobudějovické baletní scéně již od roku 2009.

Jeden z nejznámějších francouzských pohádkových příběhů známe z mnoha různých divadelních, filmových i tanečních zpracování. Příběh obětavé lásky, která dokáže změnit i strašlivou podobu kouzlem, pokud spatříme svoji lásku ve tváři toho druhého, byl jen v Jihočeském divadle inscenován již pětkrát, poprvé v roce 1970 jako činohra před Otáčivým hledištěm v Českém Krumlově. Autorská dvojice – choreograf, tanečník a baletní mistr Jihočeského divadla Béla Kéri Nagy a režisér, scénárista a básník Tomáš Vondrovic - tento velký pohádkový příběh tentokrát vyprávějí sice beze slov, ale neméně srozumitelně.

„Když jsem od šéfa souboru dostal nabídku vytvořit celovečerní balet, velmi mne to potěšilo a zároveň překvapilo,“ popisuje choreograf a režisér. „Popravdě jsem se sám musel zamyslet, jestli jsem na tuto výzvu připraven. Když jsem se ale setkal s Tomášem Vondrovicem, který napsal libreto, velmi mne zaujala jeho hloubka a rozmanitost. Po našem setkání přišly první konkrétní nápady, jak by měla choreografie vypadat.“

Béla Kéri Nagy vytvořil pro tento svůj první celovečerní balet hudební koláž z klasických hudebních děl. Nejprve rozpracoval děj do patnácti jednotlivých obrazů a následně k nim hledal vhodné hudební motivy. V inscenaci tak zazní skladby z filmu Jméno růže (1986) Jamese Hornera (1953 – 2015), fragmenty z Faustovské (1854) a Dantovské (1856) symfonie Ference Liszta (1811 – 1886), výběr z orchestrální suity Planety Gustava Holsta (1874 – 1934), Obrázky z výstavy (1874) Modesta Petroviče Musorgského (1839 – 1881), Trio č. 2 e-moll pro housle, violoncello a klavír, op. 67 a Smyčcový kvartet č. 8, op. 110 Dmitrije Šostakoviče (1906 – 1975).

Příběh Krásky a zvířete v Nagyově pojetí  není iluzivní pohádkou ve stylu romantizujících filmových zpracování či pohádek Walta Disneye. Dějová linie, kterou vytvořil Tomáš Vondrovic, je mnohem složitější a hlubší. Zvíře není jen ztělesněním zla, je protikladem k dobru reprezentovanému postavou Krásky. Projevuje se lidsky a dobro je pevnou součástí jeho nitra. I proto si vyvolí Krásku, aby jej vysvobodila ze zvířecí podoby. Není jen děsivou stvůrou, která se na konci promění v krásného prince, ale jeho proměna je postupná.

Tomáš Vondrovic používá ve svém libretu symboly. Jsou jimi čtyři živly - oheň, voda, země, vzduch - které představují čtyři zkoušky. Těmi musí Kráska projít, aby zvíře osvobodila. Tyto symboly představují vlastnosti, ze kterých se v různém poměru skládá osobnost každého z nás...

Někteří z tanečníků jsou Nagyovými dlouholetými kolegy, mnoho členů je však v souboru baletu JD od nové sezóny nováčky. Přesto se stal z takto nově složeného souboru skvělý tým, který si získal Nagyovu důvěru i při dotváření charakteru postav. Do titulních rolí krásky a zvířete obsadil choreograf a režisér  Lucii Hornou nebo Barboru Coufalovou a Zdeňka Mládka nebo Christopha Schallera, roli krásčina otce tančí umělecký šéf baletu Lukáš Slavický. Pro spolupráci na tvorbě scény a kostýmů oslovil Lukáš Slavický Petra Siedlaczka, jehož scénografii mohli diváci v Jihočeském divadle vidět již v inscenaci Dekkadancers na jihu. Scénu dotváří světelný design Petra Baštýře, Jana Hořejšího a Bély Kériho Nagye a projekce Adama Veita.

www.jihoceskedivadlo.cz

Autor článku: Lenka Cimlová Ostrá

Soubor baletu Jihočeského divadla připravil pro letošní sezónu premiéru inscenace Kráska a zvíře

Inscenace

02.04.2026

Činoherní klub v inscenaci Radostný výlet spojí dvě aktovky Thorntona Wildera

Pomíjivost života ukazuje inscenace Radostný výlet, která bude mít v pátek 3. 4. premiéru v pražském Činoherním klubu. Režisér Ondřej Sokol ji pojal jako antiiluzivní divadlo a herci v něm pracují s postavou jako s tématem s cílem ukázat, v čem je divadlo neopakovatelné. Během představení sestávajícího ze dvou aktovek, které napsal ve 20. letech 20. století americký dramatik Thornton Wilder, se na jevišti odehraje několik lidských osudů.

02.04.2026

Horácké divadlo Jihlava představuje premiéry nadcházející sezóny 2026/2027

Horácké divadlo Jihlava vedle původní české tvorby nabídne v 87. sezóně také silnou literární předlohu, novou interpretaci klasiky, hudební komedii z blízké budoucnosti a známý muzikálový titul. Prvním z titulů nové sezóny bude Anna Pammer v režii Michala Zetela. Další položkou na repertoáru bude Bílá velryba Hermana Melvilla v režii Ondřeje Štefaňáka,

01.04.2026

Janáčkova opera Národního divadla Brno uvede poprvé Händelovu operu Agrippina

Zapomeňte na předvídatelné hrdiny, nastala éra antihrdinů. Jejich lži a intriky jsou v Händelově opeře Agrippina v hlavní roli. Čeho je Agrippina schopna, aby získala císařský trůn pro svého syna Nerona? Agrippina bude na brněnském jevišti uvedena poprvé, a to v již osvědčené spolupráci se skvělým barokním orchestrem Collegium 1704 pod taktovkou Václava Lukse, v režii Martina Glasera, v poutavé scénografii Petra Vítka a s atraktivními kostýmy Martina Chocholouška.