24.11.2017 14:33

16. výroční zasedání autorů Kompendií kulturních politik a trendů v Evropě a Otevřené fórum Kulturní instituce dnes v Praze

V termínu 8. - 10. 11. 2017 proběhlo v Praze v pořadí již 16. výroční zasedání autorů Kompendií kulturních politik a trendů v Evropě, které vyvrcholilo jednodenním otevřeným fórem pod názvem Kulturní instituce dnes. Hlavním organizátorem akce byl Institut umění – Divadelní ústav (IDU) za finanční podpory Ministerstva kultury ČR a Magistrátu hl.m. Prahy. Akce se uskutečnila při příležitosti předsednictví ČR v Radě Evropy.

Kompendia kulturních politik a trendů v Evropě je pravidelně aktualizovaný webový informační a monitorovací systém, který se zabývá kulturními politikami, jejich nástroji, diskusemi a trendy v Evropě,“ přibližuje projekt Pavla Petrová, ředitelka IDU, která je zároveň autorkou profilu za ČR. Kompendium vzniklo v roce 1998 z iniciativy Rady Evropy jako společný projekt s nezávislou neziskovou společností ERICarts (Evropský institut pro komparativní kulturní výzkum) a je vytvářeno na základě sdílení zkušeností a partnerství nezávislých expertů na kulturní politiku, nevládních organizací a národních vlád. V současné době jsou v Kompendiu zahrnuty profily více než 40 zemí.

Pražské výroční zasedání, které představilo nový model správy kompendií, hostilo téměř 70 účastníků z  Evropy a ze zemí Východního partnerství. Na uzavřeném jednání experti na kulturní politiku diskutovali její aktuální témata, jako je kultura a populismus či genderová rovnost.

Jednodenní otevřené fórum Kulturní instituce dnes na téma Mise a Role národních kulturních institucí v kontextu 100. výročí zrodu národních států ve střední a východní Evropě, které proběhlo v prostorách Pražské křižovatky, zahájil hlavním proslovem profesor Pascal Gielen z Antwerp Research Institute for the Arts ARIA z Belgie, který představil originální myšlenku proměny kulturních institucí v „kon-stituce“. Následovaly dva diskusní panely – Národní kulturní instituce jako nástroj populismu? a Ztrácejí národní kulturní instituce svoji legitimitu? Účast v panelu přijali zástupci z ČR, Srbska, Maďarska, Německa, Rumunska a Rady Evropy. Fórum se vrátilo k tématu, které bylo v 90. letech diskutováno především v souvislosti s demokratickou transformací ve střední a východní Evropě. Živá diskuse, kterou mluvčí vyvolali v auditoriu, prokázala potřebu redefinovat význam umění pro stát jako společenskou entitu v  období sílících dopadů austerity a nacionalistických tendencí.

Záznam fóra včetně úvodní přednášky profesora Gielena je ke stažení zde:
https://www.youtube.com/playlist?list=PLb1qp1_-UlhTNfUw4ZnjJSWBM_18A0RPg

www,idu.cz

16. výroční zasedání autorů Kompendií kulturních politik a trendů v Evropě a Otevřené fórum Kulturní instituce dnes v Praze

Zprávy

09.09.2025

Nová výstava v Českém muzeu hudby je věnována operní pěvkyni Soně Červené

Nová výstava v Českém muzeu hudby je věnována jedné z nejvýznamnějších osobností české i světové hudební scény, operní pěvkyni Soně Červené, u příležitosti stého výročí jejího narození. Tento výstavní projekt nabízí jedinečný pohled na život a tvorbu umělkyně, která svou mimořádnou barvou hlasu, širokým hlasovým rozsahem a nezaměnitelným charismatem ovlivnila pěvecké umění po celém světě.

08.09.2025

Nová publikace NIK se věnuje scénografce Janě Prekové

Národní institut pro kulturu (NIK) vydává monografii představující významnou českou scénickou a kostýmní výtvarnici, vizuální umělkyni, pedagožku a kurátorku Janu Prekovou, jejíž tvorba reprezentuje experimentální a inovativní přístup na poli české scénografie v uplynulých více než čtyřiceti letech. Kniha obsahuje bohatý obrazový materiál, návrhy, kresby, pracovní skici a množství fotografií.

08.09.2025

Pražští radní odvolali z funkce ředitele Studia Ypsilon Karla Františka Tománka

Pražští radní odvolali k dnešnímu dni ředitele Studia Ypsilon Karla Františka Tománka. Ve funkci byl od 1. března, plánoval propojení divadla a Divadelní fakulty Akademie múzických umění (DAMU). Řízením městské příspěvkové organizace radní pověřili zástupkyni ředitele a vedoucí ekonomku Blanku Pechovou. Tománkovi vytýkají především chyby v hospodaření a nenaplnění klíčové části jeho koncepce.