20.02.2018 17:32

Do Olomouce se po více než třiceti letech vrací muzikál Zvonokosy

Malým městečkem v jihofrancouzském Beaujolais otřásl skandál. Považte – zdejší starosta se rozhodl, že za veřejné peníze nechá na náměstí vybudovat pisoár. Stavba rozdělila obyvatele Zvonokos na dva nesmiřitelné tábory – Záchodobijce a Záchodomilce. Taková je výchozí situace muzikálu Zvonokosy, který patří k nejpopulárnějším zástupcům žánru u nás. Na jeviště Moravského divadla se titul vrací po více než třiceti letech. Režie se ujala Dagmar Hlubková, autorem hudebního nastudování je Petr Šumník. Premiéra se uskuteční v pátek 23. února v 19 hodin, II. premiéra o den později ve stejný čas.

Navzdory tomu, že Gabriel Chevallier napsal Zvonokosy už v roce 1934 a muzikálová verze Petra Markova a Jindřicha Brabce slaví letos pětatřicetiny, je podle Dagmar Hlubkové příběh o stavbě veřejného záchodu pořád aktuální. „Vypráví o člověku se všemi jeho vlastnostmi, především těmi špatnými, ale ukazuje také, že ve vážné věci se dokážeme semknout a udělat něco velkého,“ upozornila režisérka, kterou olomoucké publikum dobře zná díky úspěšným muzikálovým a operetním inscenacím - stačí vzpomenout Sugar, Noc na Karlštejně či Hledám děvče na boogie woogie.

Zvonokosy patří k dílům, které Dagmar Hlubkovou provázejí jejím profesním životem. „Se Zvonokosy jsem se poprvé setkala jako čtenářka, poté jako herečka, když jsem ztvárnila postavu Jarmily Macarátové, no a poté i jako režisérka v ostravském Divadle Jiřího Myrona. Dodnes se vzpomíná na první uvedení muzikálu v Hudebním divadle Karlín v roce 1983. Je to vynikající komedie a pro mě jeden z nejlepších českých muzikálů druhé poloviny dvacátého století,“ uvedla režisérka.

Hudební party nezapřou francouzský původ literární předlohy. „V několika hudebních číslech lze zaslechnout inspiraci francouzskou hymnou, mají pochodový charakter. Myslím, že hudebně nejpovedenější je Píseň o smrti nevinného blázna, kterou v Karlínském divadle proslavila Laďka Kozderková. Všechny písně ze Zvonokos jsou dovedně napsány, mají švih a určitě se budou líbit,“ shrnul autor hudebního nastudování Petr Šumník.

Choreografii, která se tentokrát obejde bez účasti baletu, má na starosti Lucie Martináková, bývalá dlouholetá sólistka olomouckého baletního souboru. „Stále se v divadle cítím jako doma, a jsem ráda, že tam chvíli zase můžu patřit, podílet se na krásné inscenaci. S kolegy a kamarády ze souboru opery a operety jsem už na podzim spolupracovala při přípravě Vinobraní a byla jsem lehce nervózní, jak mě přijmou v nové roli choreografa. Byli perfektní a teď se to opakuje,“ uvedla Martináková.

Vedle členů souboru opery a operety Zdeňky Mollíkové, Barbary Sabelly, Lucie Janderkové, Milana Vlčka či Petra Martínka účinkují v připravované inscenaci také kolegové z činoherního souboru Vlasta Hartlová, Jaroslav Krejčí nebo Václav Bahník. Pro Ivanu Plíhalovou jde po účinkování inscenacích  My Fair Lady, Hledám děvče na boogie woogie a Vinobraní už o čtvrté „zběhnutí“ k hudebnímu divadlu. „Vzhledem k tomu, že ráda zpívám a mám v tomto souboru spoustu přátel, náramně si to užívám. Zvonokosy jsou úžasný muzikál, a co se týče tématu, bude mít tahle inscenace jistě divákům humornou formou co nabídnout. Zvlášť teď před dalšími volbami. A doufám, že i moje postava "zakyslé staré panny“ Eulálie Čubíkové k tomu přispěje,“ shrnula Plíhalová.

V roli Adelajdy z Kratihájů se coby host představí bývalá dlouholetá sólistka a umělecká šéfka olomoucké opery a operety Ludmila Machytková. Na jeviště Moravského divadla se vrátila po osmi letech od premiéry muzikálu My Fair Lady, kde ztvárnila paní Pearceovou. „Ten časový odstup je přece jen znát, ale myslím, že jsem se do příprav dostala celkem rychle. Jsem ráda, že můžu pracovat s Dagmar Hlubkovou, známe se řadu let a vím, jak moc má operetu a muzikál ráda. Zvonokosy jsou muzikálem, který mě určitým způsobem provází, hrála jsem v předchozí olomoucké inscenaci a hostovala v inscenacích v Ostravě a také v Praze, kde jsem zaskakovala za nemocnou Laďku Kozderkovou. Je to vtipná komedie ze života s kvalitní hudbou plná postav, které nám budou povědomé, protože je známe ze svého okolí – jen se dobře rozhlédnout,“ uvedla Machytková.

Autorem scény a kostýmů je Jaroslav Milfajt, jehož návrhy jsme mohli v uplynulých sezonách obdivovat v inscenacích Hamlet, Amadeus či Země úsměvů. Z titulního městečka uvidíme během představení náměstí s hospodou, bazarem a kapličkou, zpěváci se budou po jevišti projíždět na kolech.

Muzikálová verze Zvonokos se v Olomouci dosud dočkala jediného uvedení – v prosinci 1985 měla v Hudebním divadle v Hodolanech premiéru inscenace v režii Martina Dubovice, dirigentem byl Zvonimír Skřivan a choreografii vytvořil současný umělecký šéf olomouckého baletu Robert Balogh.

http://www.moravskedivadlo.cz/

Autor článku: David Kresta

Do Olomouce se po více než třiceti letech vrací muzikál Zvonokosy

Inscenace

23.05.2025

Městské divadlo Brno oslaví 80. výročí inscenací Manon Lescaut

S blížícím se koncem divadelní sezóny se blíží i její poslední premiéra, která se tradičně odehraje na naší open air scéně na Biskupském dvoře Moravského zemského muzea. Letos do těchto vznešených prostor zamíří Manon Lescaut Vítězslava Nezvala, jež byla první inscenací, která v roce 1945 stála u zrodu tehdejšího Svobodného divadla, a tak se nyní stává důstojnou oslavou 80. výročí nynějšího Městského divadla Brno.

23.05.2025

Divadlo Viola představí na jevišti Knihu roku, básně o lásce silnější než smrt přednese Jenovéfa Boková s Davidem Matáskem

Mistrně napsaný žalozpěv za milovanou ženu pod názvem Jana bude brzy sbírat lipový květ uvede na divadelní scénu pražské Divadlo Viola. Stejnojmenná sbírka spisovatele a básníka Miloše Doležala zazářila i v soutěži Magnesia Litera, kde se stala Knihou roku 2022.

22.05.2025

Zábavná a provokativní inscenace Kuchyňské porno od června v Paláci Akropolis

Autorská inscenace Kuchyňské porno je dalším z projektů hereček a performerek z divadelního uskupení Nebojsy, které tentokrát zaměřily svou pozornost na útlak žen ve společnosti. Tvůrkyně Kristýna Štarhová a Tereza Holubová se nechaly inspirovat knihou Šárky Homfray Proč jsme tak naštvané?, která pojednává právě o genderových nerovnostech, stejně tak ale i tím, co samy zažily.