Uplynulá sezona v Městském divadle Brno
V právě uplynulé šedesáté druhé divadelní sezoně učinilo Městské divadlo Brno další pomyslný krok v naplňování svého ambiciózního a nesnadného programu spojujícího kvalitní diváckou zábavu se špičkovými uměleckými výkony a aktuálními tématy: kromě řady úspěšných komedií a muzikálů, které společně patří k dlouhodobě budované tváři Městského divadla Brno, bylo uvedeno také několik divácky náročnějších inscenací, mnohé v české premiéře.
První takovou premiérou byla inscenace u nás zapomenuté Kleistovy tragikomedie Amfitryon v režii Hany Burešové. Dráždivé a nemilosrdné téma dotýkající se věčného tématu bezohlednosti mocných a velké lásky vystavené naprosto nečekaným nástrahám se čestně zařadilo do „brněnské řady“ jedné z nejlepších českých režisérek. Především rafinované spojení burleskní komiky lidových postav s poezií působilo elektrizujícím dojmem.
Moderní opereta Zdenka Merty a Karla Šípa Ferdinand kd'E ste? byla poprvé uvedena v plzeňské zpěvohře a následně byla zásadně přepracována přímo pro Městské divadlo Brno, kde byla uvedena v režii Thomase Schulte–Michelse. Opereta o následníkovi rakousko-uherského trůnu Ferdinandovi d'Este se kromě jiného dotkla také problematiky české povahy a dějin a s půvabnou hravostí také postavila na hlavu mnohá operetní i muzikálová klišé.
Podzimní divadelní žeň pokračovala v pořadí druhou českou premiérou Městského divadla - inscenací slavného muzikálu Tima Rice a Andrea Lloyd Webera Josef a jeho úžasný pestrobarevný plášť v režii Stanislava Moši, který se tak po úspěšném zahraničním turné dostal i před české publikum. Nápadité melodie a prostor pro jevištní parodii a ironii, to vše ještě na pozadí starozákonního příběhu Josefa a jeho závistivých bratrů, se i tady rozzářil všemi barvami divadla a uvedl diváky do světa, kde se zázračnost smísila s přízemností a komikou do bezmála pohádkově půvabného a po všech stránkách působivého celku. Za zmínku jistě stojí, že představitelka Vypravěčky, Radka Coufalová-Vidlák, získala za tuto roli prestižní cenu Thálie v oblasti muzikálového herectví.
Slavný benátský komediograf Carlo Goldoni nepochybně patří mezi nejuváděnější a nejznámější klasiky komediálního žánru. Právě jeho komedii Poprask na laguně proto uvedlo Městské divadlo Brno v nové úpravě a režii Zdeňka Černína v říjnu 2006. Příběh prosťáčka Toffola a jeho zpackaných námluv přecházejících bezmála do pouliční války rybářských rodin se stal základem pro moderně pojatou komedii o zlomyslné náhodě a snadno vzplanuvších vášních, nepostrádající ani četné satirické přesahy.
Muzikál Emila Loteanua a Jevgenije Dogy Cikáni jdou do nebe, který Městské divadlo Brno uvedlo v režii Petra Kracika, patří mezi nejpozoruhodnější a nejoriginálnější muzikálová díla vůbec. Působivá balada o zničující lásce zloděje koní a krásné cikánské vědmy, do které zasahují kromě lidských záležitostí i věci mezi nebem a zemí, byla na jevišti Hudební scény uvedena jako velkolepá divadelní freska spojující mimořádně rafinovaně prvky činoherního i hudebního divadla. Originální divadelní tvar rozvinutý romskou i „velkoorchestrální“ hudbou mohl nechat chladným jen málokoho.
Počátkem prosince byla v Městském divadle Brno uvedena další, v pořadí třetí česká premiéra sezony – V jámě lvové současného rakouského dramatika Felixe Mitterera v režii Stanislava Moši. Tragikomické drama dotýkající se nepříjemných témat spolupráce s totalitním režimem, lidské statečnosti i fanatismu, bylo vystavěno na motivy skutečných osudů jistého rakouského židovského herce, který v předvečer druhé světové války vystupoval v převleku za tyrolského sedláka v nacistických hrách a získal si tak paradoxně oblibu zejména u fašistických pohlavárů coby prototyp příkladného árijského herce.
Pátou českou premiérou Městského divadla Brno bylo první uvedení světoznámého českého literárního klenotu – Komenského Labyrintu světa a ráje srdce v režii Aleše Bergmana. Dílo dotýkající se s pozoruhodnou hravostí těch největších otázek lidského života na půdorysu světa, který pozbyl řádu, umožnilo vznik inscenace pracující nezvyklým způsobem s jevištní symbolikou i jazykem. Poezie se zde smísila s expresí do zvláštního obrazu zachycujícího stíny „vykloubené doby“ i její naděje. Poutníkovo putování po světě a jeho skrytých i zjevných zákoutích se i díky tomu stalo nadčasovým obrazem složité a krásné krajiny lidské duše.
Čarodějky z Eastwicku Johna Dempseyho a Dana Rowa uvedené v české premiéře a režii Stanislava Moši v únoru 2007 jsou velkolepým moderním muzikálem. Muzikálová komedie nepostrádá ani vážné přesahy a její základní téma – sny splněné za pomoci nadpřirozených sil stávající se postupně místo radosti přítěží – je díky slavnému románu Johna Updika a světoznámému filmu velmi divácky atraktivní. Maloměšťácká morálka se zde střetává s odpoutanou a vpravdě „osvobozenou“ lidskou přirozeností v ostrém a konfliktu, který si v ničem nezadá s největšími evropskými dramaty. Přitom je však představení plné i osvobozující komiky a v neposlední řadě i pozoruhodných jevištních kouzel.
Předposlední premiérou Městského divadla Brno byla inscenace vzácně neobvyklé hry amerického autora Williama Saroyana Sbohem, lásko v režii a úpravě Zdeňka Černína. Černá komedie známého vypravěče je zasazena do netradičního prostředí tuláků žijících v téměř absolutním materiálním nedostatku, oplývajících však bohatstvím svých vlastních životů a citů. Skupinka bývalých herců žijících na jevišti starého opuštěného divadla hledá a oživuje prastaré rituály lidského rodu, aby díky nim mohla přežít ve světě, který na lidské bytosti a jejich skutečné potřeby pamatuje stále méně.
Poslední inscenací i českou premiérou právě uplynulé sezony se stala česká premiéra Vančurovy Markéty Lazarové adaptované pro jeviště Stanislavem Mošou (který se ujal i režie) a Petrem Ulrychem. Muzikálová balada o síle lásky a milostné vášně, které společně dokáží překlenout i lidskou nenávist a mráz surové doby, se pustila nejednoduchou cestou, když objevně smísila moderní hudební žánry s momenty připomínajícími lidovou melodiku, středověkou hudbu i současné populární či muzikálové skladby. Loupežnické téma dotýkající se problematiky lidské svobody, cti a bezohlednosti bylo inscenátory spatřeno jako téma nadčasové, pojednávající o nesnadnosti prosazení sebe sama a související také pozoruhodně s věčným tématem „souboje“ dvou pohlaví.
Městské divadlo Brno nezahálelo ani ve vydavatelské činnosti, takže jsou nyní k dostání CD s hudebními čísly z představení Ferdinand kdE´ste?, muzikálu Čarodějky z Eastwicku, muzikálové balady Markéta Lazarová a teprve nedávno vydané CD Operetní šlágry.
Deset premiér, z toho šest českých a ostatní uvedené ve zbrusu novém „kabátě,“ který není jinde k vidění, to je jeden z výsledků uplynulé divadelní sezony Městského divadla Brno. Věříme, že tím dalším je divácká spokojenost a těšíme se opět na shledanou v hledišti našich dvou scén.
Ladislav Stýblo
Zdroj: polackova@mdb.cz
