Ředitelka Divadelního ústavu odmítla názory ministra Jehličky (zpráva ČTK)

Praha 16. července (ČTK) - Názor ministra kultury Václava Jehličky, že Divadelní ústav je přežitkem minulé doby, odmítla Eva Žáková, pověřená ředitelka Institutu umění-Divadelního ústavu. Nesouhlasí ani s jeho tvrzením, že ostatní umělecké obory nemají podobné teoretické zázemí jako divadlo. Je to nepřesná a účelová argumentace pro případné zásadní omezení dosavadních činností ústavu, uvedla ve stanovisku poskytnutém dnes ČTK.
Jehlička plánuje v rámci úspor v resortu spojit Divadelní ústav s Národním informačním a poradenským střediskem pro kulturu (NIPOS). Z jeho rozhovoru pro ČTK minulý týden vyplynulo, že by mohlo jít o jeden z kroků, jimiž chce snížit počet příspěvkových organizací ministerstva.
Jiné umělecké oblasti pro svou teorii instituce nemají, řekl ministr. Žáková oponuje, protože podle ní naopak neexistuje druh umění, který by vedle univerzitního výzkumu neměl i své specializované badatelské pracoviště. Obor divadla však na rozdíl od jiných uměnovědných oborů nemá zastoupení v Akademii věd, připomněla. Odborné činnosti Divadelního ústavu jsou proto podle ní nezastupitelné.
"Je samozřejmě pravda, že ústav plnil před rokem 1989 kromě dokumentační role i roli totalitního cenzora. Zároveň však dle pamětníků mnohdy zaštiťoval divadla proti ideologickému tlaku krajských a okresních 'kulturních komisařů'," podotkla Žáková.
Dokumentace Divadelního ústavu podle ní nikdy nevyřadila ze svého fondu materiály o inscenacích Václava Havla, Pavla Kohouta, Ivana Klímy, Otomara Krejči, Alfreda Radoka či Jana Grossmana, v knihovně tajně vznikl fond samizdatové divadelní literatury a v roce 1989 stál ústav v čele "divadelní revoluce".
Po odchodu ředitele ústavu Ondřeje Černého do Národního divadla letos v dubnu vypsalo ministerstvo kultury na tuto funkci výběrové řízení. Název instituce byl rozšířen na Institut umění-Divadelní ústav. K zadání podle Žákové patřilo vytvoření koncepce s důrazem na rozšíření dosavadní činnosti organizace. Komise doporučila její jmenování.
Ministr kultury se však rozhodl nejmenovat Žákovou do funkce, a to podle ní z důvodu "zvažovaného záměru vytvořit národní kulturní instituci s pracovním názvem Národní institut umění, jejíž činnost bude zaměřena zejména na tvorbu statisticko-ekonomických dat s vyšší vypovídací hodnotou a vytvoření komplexní informační databáze pro koncepční, rozhodovací a legislativní činnost a pro mezinárodní spolupráci v kultuře".
Ministerstvo ji ponechalo ve funkci pověřené ředitelky a zadalo jí zpracovat návrh postupu sloučení s NIPOS s termínem odevzdání do konce července 2007. "O to překvapivější jsou pro mne úvahy pana ministra vztahující se k odborné činnosti Divadelního ústavu," uvedla. Záměr vytvoření Národního institutu umění s ní prý nebyl nikdy konzultován či diskutován.
Institut umění měl podle její koncepce sloužit jako servisní organizace ministerstva a měl se stát zastřešujícím centrem pro všechny obory umění. Žáková současně vycházela z předpokladu, že činnost Institutu umění neohrozí činnost Divadelního ústavu - odborné instituce, jejíž náplní jsou komplexní informační, dokumentační a odborné služby a zároveň vědecká a publikační činnost v oblasti divadla a jeho propagace v zahraničí.
Ústav dokumentuje české divadlo od roku 1945; jeho veřejná knihovna čítá 130.000 svazků a patří podle Žákové k nejvzácnějším uceleným fondům divadelní literatury v Evropě. Ústav také organizuje prestiží mezinárodní scénografickou výstavu Pražské Quadriennale.

Petr Veber mal