Nové Labutí jezero, které nadchlo Londýn, zakončí sezónu přenosů z Covent Garden

Královský balet přichází po 30 letech s novým nastudováním Labutího jezera. Britský choreograf Liam Scarlett pojal nesmrtelné a patrně nejznámější baletní dílo vůbec ve spektakulárním duchu a ohlasy odborné i laické veřejnosti jedou takřka bez rozdílu na vlně nadšení i poklon. Cyklus Balet v kině uvede Scarlettův umělecký triumf ve 14 českých i slovenských kinech v přímém přenosu 12. června a završí tím další úspěšnou sezónu baletních přenosů z Londýna. Nová sezóna 2018/19 se rozběhne už v říjnu a slibuje například Dona Quijota, produkční debut famózního tanečníka Carlose Acosty, nové dílo Sidiho Larbiho Cherkaouiho nebo tradičního Louskáčka.

„Nemyslím si, že něco v mém profesním životě může překonat příležitost nastudovat Labutí jezero,” tvrdí třiatřicetiletý Liam Scarlett. „Jeho význam, sláva i práce předchůdců na něm jsou obrovské, nezměřitelné. Má snaha byla tuto slávu umocnit a současně nebýt v kontrastu s původní choreografií Maria Petipy a Lva Ivanova, které považuji za jedny z nejlepších baletních umělců, kteří kdy žili. Naopak jsem je chtěl následovat, pokusit se být s nimi ve společném světě a vzájemné tvůrčí harmonii,” dodává britský choreograf.

Labutí jezero bylo také přesně to dílo, o němž již před lety přemýšlel ředitel Královského baletu Kevin O’Hare jako o nejvhodnějším adeptu na další uměleckou spolupráci mezi mladým choreografem Scarlettem a zkušeným scénickým matadorem Johnem Macfarlanem, který vytvořil pro dramatickou féerii monumentální scénu a překrásné kostýmy. „Má to být vizitka, co všechno je v uměleckých i realizačních možnostech současného Královského baletu, proto přípravy, než byla premiéra Labutího jezera oficiálně ohlášena, trvaly léta. Od nápadu až k finální inscenaci. Chtěli jsme, aby to bylo opravdu velké, opulentní představení, které může vytvořit jen Královský balet,” podotýká k tomu Kevin O’Hare.

Dokonalá synergie mezi choreografem Liamem Scarlettem a scénografem Johnem Macfarlanem prokázala, že O’Harův nápad dát tyto dva opět dohromady, byl fenomenální. Scéna Labutího jezera evokuje epickou šíři i lyrickou jemnost starých vypravěčských mistrů a skupinová taneční čísla i výstupy jednotlivců v úchvatných kostýmech dotvářejí emocionální sílu tragické lásky dvou ústředních hrdinů – bílé a černé labutě a jejího prince. Dle dosavadních ohlasů z londýnského publika to vypadá, že synergie tvůrců proběhla dokonale a že červnový přímý přenos Labutího jezera bude i pro kino-návštěvníky zážitkem, na nějž se nezapomíná.

Nová sezóna: Mayerling i Bajadéra

Cyklus Balet v kině uzavře červnovým přímým přenosem Labutího jezera letošní sezonu, kdy zprostředkoval publiku to nejlepší z Covent Garden. A i sezóna následující bude opět pod taktovkou Královského baletu, jehož jevištní realizace jsou v podstatě vždy sázkou na uměleckou jistotu. Milovníci baletního umění z Londýna se mohou těšit na inscenaci Mayerling, která v choreografii Kennetha MacMillana zůstává ve zlaté pokladnici londýnského repertoáru, dále Bajadéru, kterou tu na sklonku 80. let nastudovala slavná ruská primabalerína a choreografka Natalia Makarova podle původního baletu Maria Petipy, Dona Quijota, jehož si vybral před pěti lety jako svůj produkční debut pro Královský balet famózní tanečník Carlos Acosta, tradičního Louskáčka nikdy nechybějícího na předvánoční britské kulturní tabuli či zbrusu nové dílo Sidiho Larbiho Cherkaouiho, fenomenální belgické stoupající hvězdy.

www.baletvkine.cz
www.vicnezfilm.cz