Divadlo DISK uvede v listopadu Rozhovory s astronauty
Studenti čtvrtého ročníku Katedry činoherního divadla se chystají na svou třetí absolventskou inscenaci. Tentokrát to budou Rozhovory s astronauty Felicie Zeller v režii Zuzany Burianové. Premiéra se uskuteční 16. listopadu.
Všeněcko. Čtyři matky, čtyři děti, čtyři holky z východu. Každý může kdykoli cokoli říci, je možné, že ne všichni všemu hned porozumí. V houštině všeněckého textu si člověk chvílemi připadá jako cizinec ve vlastní zemi. Hra o ženách, jejichž sny o západě naráží na realitu života holek pro všechno, o jejich multifunkčních zaměstnavatelkách, na které je toho prostě moc, a o manželích vznášejících se na oběžné dráze. A kdo se pak stará o děti?
Postdramatická groteska německé dramatičky Felicie Zeller v překladu Zuzany Augustové kriticky nahlíží na současnou evropskou domácnost skrze fenomén au-pair a postavy žen, které pracují OPRAVDU HODNĚ (i ve svém volnu). Sama autorka v úvodu hry píše: „Text ve stavu bez tíže, ve kterém nikdo není nikde doma. Texty se vznášejí jako bubliny a letí, dokud nezmizí z očí.” Scénář není členěn do dialogů, inscenátoři tak dostávají větší možnost uzpůsobit text pro konkrétní realizaci a obsazení hereckého ročníku. Hra se tak stala velkou výzvou a příležitostí, obzvláště pro ženskou část souboru.
Inscenaci nastudovala se studenty čtvrtého ročníku herectví katedry činoherního divadla absolventka DAMU Zuzana Burianová, která v současné době inscenuje například v Klicperově divadle, se soubory Tygr v tísni a BodyVoiceBand a připravuje spolupráci s Národním divadlem Brno.
Podoba celé inscenace je založena z velké části na výrazné kostýmní stylizaci, za kterou stojí studentka katedry scénografie Anežka Straková. Funkční a nápaditou scénografii vytvořil Lukáš Mathé. Celou inscenaci doplňuje autorský sound design Petra Zábrodského, člena experimentálního audiovizuálního uskupení Esher Fucker.
“Výjimečná forma textu Felicie Zeller nám pomáhá posouvat hereckou interpretaci, s podobným formátem se studenti zatím nesetkali a učí se s ním pracovat. Zásadní je v takovém případě vnímání specifického rytmu promluv a schopnost odpojit akci a slovo. Tomu pomáhá i práce s kostýmem a autorskou hudbou. Dialogem jednotlivých složek inscenace se tak dostáváme k zásadním tématům, se kterými se celý tým i herci dokážou ztotožnit, byť se z velké části týkají žen - matek a jejich rozpolcenosti v dané společností,” vysvětluje režisérka Burianová.
