České divadlo Národní divadlo Brno bude přenášet premiéru baletu Romeo a Julie přes internet Národní divadlo Brno bude přenášet premiéru baletu Romeo a Julie přes internet
První uvedení nové inscenace baletu Romeo a Julie bude Národní divadlo Brno 8. března přenášet živě přes internet. Přispěje tak k oslavám osmdesáti let od prvního nastudování díla skladatele Sergeje Prokofjeva. Světová premiéra byla 30. prosince 1938 právě v Brně, balet se podle archivních pramenů hrál také 15. března 1939, v den okupace nacistickým Německem.
Téma baletu, tedy zakázaná láska milenců ze dvou znesvářených táborů, je podle divadelníků aktuální i dnes, ukazuje totiž svět rozdělený na dva tábory, na „my a oni". Dnešní společnost sice není rozpolcená vedví jako shakespearovská Verona Monteků a Kapuletů ani nestojí na prahu světové války, přesto podle režiséra Martina Glasera jen těžko nachází jednotu a společné jmenovatele.
„Důsledky toho rozdělení budeme sklízet ještě dlouho. Je důležité o tom hrát," řekl dnes novinářům Glaser. Z Prokofjevova díla je podle něj cítit také hrůza z totality, která na sklonku 30. let panovala v tehdejším Sovětském svazu a šířila se prakticky v celé Evropě. Glaser ale zdůraznil, že z baletní inscenace nezmizí ani základní linka - milostný příběh Romea a Julie.
Choreografii pro světovou premiéru na konci roku 1938 připravil Ivo Váňa Psota. Od té doby se brněnský soubor k Prokofjevovu dílu hlásí jako ke „svému" a opakovaně Romea a Julii vrací na repertoár. Nová inscenace v choreografii Mária Radačovského je sedmá v pořadí.
Radačovský měl za cíl vytvořit pro oba znesvářené tábory dva odlišné taneční jazyky, třetí pak charakterizuje postavy Romea a Julie. „Je jasné, že když každý mluví jiným jazykem, musejí si společně vytvořit svůj vlastní jazyk lásky," uvedl Glaser. Radačovský doufá, že inscenace zanechá publikum na konci dojaté a pohnuté, s „knedlíkem v krku".
Představení vzniká v mezinárodním obsazení a několika alternacích. Roli Julie studuje například Klaudia Radačovská, Romea Arthur Abram. Kostýmy jsou dílem Alexandry Gruskové, scénu navrhl Marek Hollý.
