Vlastu Buriana připomíná ve Švandově divadle pamětní deska
Praha 25. dubna (ČTK) - Pamětní deska, která byla odhalena ve foyer Švandova divadla v Praze 5, připomíná, že v letech 1928 až 1930 tu působil král komiků Vlasta Burian a scéna nesla jeho jméno.
"Divadlo je života hrou s bezpočtem repríz... ale oponou na konci," stojí na reliéfu z dílny akademického sochaře Jiřího Kubíka, který tu instalovala Společnost Vlasty Buriana. Odhalil ho sedmadevadesátiletý režisér Otakar Vávra. "Vlasta Burian byl naprosto solidní a přesný člověk, vždy výborně připravený, skutečný profesionál," řekl.
Společnost Vlasty Buriana se zasloužila o řadu upomínek na geniálního komika. V roce 2002 se jí podařilo přestěhovat ostatky velkého herce ze hřbitova na Vinohradech na Vyšehrad. V roce 1998, kdy česká kinematografie slavila 100 let existence, se její členové zasloužili o pamětní desku na Burianově vile v Praze. Od stejného roku nese z jejich iniciativy jméno krále českých komiků pasáž u Divadla Komedie, kde Burian působil v letech 1930 až 1944. Ve foyer je i jeho busta.
Krátce po přestěhování urny s popelem Vlasty Buriana a jeho ženy Niny kdosi z hrobu odcizil hercovu bustu. Před rokem ji nahradila plastika rukou v expresivním gestu - dílo sochaře Tomáše Vejdovského. Právě ruce byly totiž typickým znakem Burianova hereckého projevu.
První Burianovou scénou v metropoli bylo divadlo v přízemí a později suterénu hotelu Adria na Václavském náměstí, kde působil v kabaretních montážích v letech 1925 až 1928. V létě toho roku se přestěhoval na Smíchov ke Švandům, kde od roku 1921 vystupoval jako host a od roku 1923 tu měl jistou dobu vyhrazeny pondělní termíny. Definitivní působiště nalezl v roce 1930 v moderním paláci Báňské a hutní společnosti v Lazarské ulici. Poslední premiérou tam byla v roce 1943 hra Když kocour není doma, která dosáhla 350 repríz. Původně šlo o veselohru antifašisty Ericha Kästnera Tři muži ve sněhu, který byl skrytý pod pseudonymem. Velký počet repríz nebyl ničím výjimečným - hrálo se denně, o víkendech až třikrát denně.
V roce 2005 připomněla Buriana výpravná publikace sběratele Jaromíra Farníka a publicisty Ondřeje Suchého doplněná kompaktní deskou s více než dvěma desítkami unikátních nahrávek z let 1922 až 1958.
Komik světového formátu, který se od 50. let musel spokojit s vystupováním na podřadných estrádách, zemřel na následky nachlazení ze zájezdové štace 31. ledna 1962. Na sklonku života čelil nařčení z kolaborace s Němci, za což byl v roce 1947 odsouzen. Ztratil čest, majetek i práci. Nikdo se ho nezastal a ani zastat nesměl. Také jeho pohřeb se konal v tichosti. Především teatrolog Vladimír Just se v 90. letech zasadil o jeho úplnou rehabilitaci, stalo se tak až 32 let po jeho smrti.
Jiří Borovička hš
