Výročí položení základního kamene připomene program u budovy ND
Praha 13. května (ČTK) - Národní divadlo v Praze připomene v pátek 16. května komponovaným programem na piazzetě u historické budovy 140. výročí položení základního kamene. Podle mluvčího činohry Tomáše Staňka bude prostor suterénu "zlaté kapličky" přístupný veřejnosti od 09:00 do 16:30 hodin.
"Zájemci si budou moci prohlédnout kromě základních kamenů i celý prostor historické budovy české první scény včetně vstupního vestibulu s výstavou," řekl Staněk ČTK. Podle něj nebudou tyto prohlídky vázány na objednávku a prostory budou otevřeny nepřetržitě po celou uvedenou dobu.
Atmosféru původní slavnosti z roku 1868 od 14:30 hodin navodí herci v dobových kostýmech, folklórních a národních krojích. "Průvodcem bude David Prachař, v rámci pořadu vystoupí například zpěvácké spolky Hlahol i další sbory z míst původních základních kamenů. Zazní i slavnostní řeč Františka Palackého z té doby," uvedl Staněk. Po symbolickém poklepu bude replika základního kamene přenesena do budovy divadla.
Staněk připomněl, že položení základního kamene bylo 16. května 1868 celonárodní slavností, jíž žila celá zem. "Už 14. května přijelo do Prahy 25.000 diváků, o den později dorazilo 24 zvláštních vlaků a 16. května přibylo dalších 60.000 lidí," uvedl.
Základní kámen měl být původně z památného Řípu, z jehož úbočí byl proto vylomen velký čedičový balvan. Nepodařilo se ho však opracovat do požadovaného tvaru, a tak byl nahrazen kamenem ze žuly z Louňovic na Říčansku. Zpráva vyvolala velké nadšení i touhu věnovat do základů kameny i z jiných památných míst. A tak jich bylo do Prahy povozy, vlakem, lodí či na voru dopraveno dalších 18. Některé prý byly při stavbě dokonce odmítnuty, aby nepřipomínaly neblahé okamžiky v životě národa. Tento osud potkal například kámen z Přibyslavi, místa smrti Jana Žižky.
Základní kameny byly zazděny tak, aby jejich čelní plochy zůstaly obnaženy. Podle informací české první scény se však časem zapomnělo, který kámen nese schránku se zakládací listinou. Počátkem 60. let byly zkoumány nejprve kámen ze Slivence a kámen z Řípu, jakožto podloží základního kamene, který byl následně identifikován. Zjistilo se, že skutečným základním kamenem, na který slavnostně poklepaly 16. května 1868 přední osobnosti české kultury a který ukrývá dobové dokumenty, mince a úlomky z Husova kostnického vězení, nese číslo 3 a je z louňovické žuly.
Zazděním kamenů dodaných ke slavnosti založení ND a těsně po ní nebyl jejich soubor uzavřen, neboť dodatečně k nim byly zazděny kameny další. Ve druhém suterénu byl 80. letech ze skladu kulis vybudován reprezentativní prostor pro základní kameny. Při poslední rekonstrukci divadla byla v roce 1983 místnost i čelní plochy kamenů upraveny do současné podoby. Na protější stěnu byla umístěna replika čelní plochy kamene ze Slivence, dovezeného na staveniště ND až 7. července 1868 a zazděného v jiné části základů Národního divadla. Přibyla i mramorová deska od krajanů z Chicaga s nápisem "Co krev spojí, moře nerozdvojí". Tento kámen ovšem cesta přes oceán pozdržela až do roku 1871.
Jiří Borovička mkv
